Konec světa očekávali už prvotní křesťané, kteří sloužili jako potrava lvům. Ve 20. století však mohl skutečně nastat, a to „štědrým“ a „velkorysým“ použitím jaderných zbraní. Poprvé v dějinách se lidstvo mohlo samo zničit. Nepodléhejme však ani utopistické, ani apokalyptické mentalitě, ale žijme smysluplně a buďme připraveni na jistotu vlastní smrti v kterýkoli okamžik. To je správný život, píše Roman Joch.
Datum není rozhodující. Ani si pod pojmem konec světa nelze představovat jadernou či vesmírnou katastrofu, tak to Mayové nevymysleli. Podstatné je, že rozhodná chvíle je tady. Upozorňuje nás na to již mnoho desetiletí řada příznaků.
Víte, jak poznám, že Vánoce jsou přede dveřmi? International Business Machines Corporation, neboli IBM vydá svůj každoroční přehled „IBM FIve in FIve. Seznam pěti inovací, které mají potenciál změnit práci, osobní život i komunikace lidí během následujících pěti let. Od příštího roku se technologie učí hmatat, vidět, slyšet, chutnat a cítit.
Japonské předčasné volby mohou mít nečekaného vítěze. Do premiérského křesla patrně usedne staronový ministerský předseda Šinzó Abe. To se více méně čekat dalo. Absolutním vítězem však dle Ondřeje Hýbla nakonec možná bude japonská armáda a developerské firmy. A důsledek Abeho triumfu? Japonsko vybavené jadernými zbraněmi, jež se ještě více zadluží i kvůli dalším mamutím výdajům na výstavbu infrastruktury.
Klimatická konference v Dauhá, na níž se sešly vládní delegace ze 193 zemí, byla už čtvrtým jalovým setkáním za sebou. Jediný výsledek v sobotu skončivšího summitu: Prodloužený Kjótský protokol bude regulovat jen 15 procent světových emisí. Největší producenti oxidu uhličitého zůstali stát stranou a vskutku celosvětový pakt o regulaci emisí má být přijat v roce 2015. Probere lidstvo až nějaká veliká katastrofa?
Redaktor německého týdeníku Die Zeit Jochen Bittner vyzývá ve svém článku Nobelova cena za mír a švindlování vrcholné představitele Evropské unie ke střízlivosti. Dle něho čím víc se blíží den jejího předávání, tím víc ztrácejí soudnost. Nikdo totiž nikoho nevyznamenává za vznik míru na evropském kontinentu. A kdo to tvrdí, nečetl odůvodnění Nobelova výboru.
Schwarzenbergův resort ve svém tiskovém prohlášení k hlasování Valného shromáždění OSN o povýšení Palestiny na pozorovatelský stát OSN nesouhlasí s žádnými jednostrannými kroky, které mohou poškodit či ohrozit mírový proces vedoucí k dvoustátnímu řešení. Jan Čuřík se zamýšlí nad jednostrannými kroky ve vztahu Izraele a Palestiny.
Krizi nemáme jen ekonomickou, ale současně i energetickou a v oblasti klimatu. „A všechny jsou významné, proto potřebuji, aby všichni pochopili, že pokračovat po staru a považovat otázku klimatu až za tu poslední, se sice může zdát jako to nejlevnější řešení pro současnost, ale ve skutečnosti je takový přístup velmi drahý,“ říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI eurokomisařka pro otázky klimatu Connie Hedegaardová.
Příčiny vojenského střetu Izraelem s Hamasem můžou spočívat v dlouhodobých trendech, které proměňují izraelskou i palestinskou společnost. Před Izraelem leží dilemata, která nebude snadné vyřešit bombardováním. A jeho hlavní otázkou je, nakolik lze navždy udržet mentalitu odříznutého ostrova. Podaří se uniknout z pasti, že jde jen o atavistický a politicky motivovaný střet Arabů a Židů? ptá se Jan Čuřík.
Šéf mise americké sondy Curiosity na Mars postavil tento týden do pozoru všechny příznivce meziplanetárních senzací, ale i vědeckých objevů. John Grotzinger totiž prohlásil: „Máme údaje zralé k zápisu do dějin, vypadá to zatraceně dobře.“ Jakmile tato slova americká média zveřejnila, vyrojily se spekulace, nač vlastně mobilní laboratoř Curiosity na Marsu narazila.