Život ve Stalinově stínu

Po celý svůj dlouhý život se snažila vyjít ze stínu otce. V letech studené války emigrovala do Ameriky, poté se vrátila do Sovětského svazu. Následně se vydala opět do zámoří, aby ji později její neklidná povaha zavedla do Velké Británie a do Francie. Nakonec Světlana, rozená Stalinová, později Allilujevová, zemřela před několika dny jako Lana Petersová ve věku 85 let v jednom domově pro seniory ve Spojených státech amerických. Všude hledala samu sebe. Jakožto Stalinova dcera však v zásadě beznadějně.

Dnes už si lze jen těžko představit, jak byla jediná, zbožňovaná dcera obávaného a oslavovaného vůdce v Sovětském svazu kdysi slavná. Pojmenovány po ní byly nejen řady dívek, ale například i kolínská. Když stála po boku svého otce na čestné tribuně, zbožně k ní upínaly zraky tisíce pionýrů. Nicméně jen ztěží si lze představit i to, jak špatně se musely Stalinovy děti cítit mezi zdmi Kremlu a státních dač. Pro Světlanu představovaly zlatou klec, ze které není úniku.

reklama

Neúspěšná manželství

Tam, kde normální člověk nenachází své místo, si význam pojmu štěstí přivlastňuje moc. Například první Světlanina láska, židovský filmař Alexej Kapler, byl poslán na deset let do vyhnanství na Sibiř. Jen proto, aby byl od diktátorovy dcery co nejdál.

Stalinův dvůr zlomil každého, včetně jeho nejbližšíchSnad není náhoda, že všechna tři její pozdější manželství skončila rozvodem. První manželství se spolužákem jejího bratra Grigorijem Morozovem, uzavřené v roce 1944, trvalo sotva tři roky. Jejím dalším mužem se stal v roce 1949 syn známého stranického funkcionáře Jurij Ždanov. S indickým komunistickým novinářem Braješem Singhem Světlana pouze žila, neboť strana tento vztah neschvalovala. Naposledy se vdala již v americkém exilu za architekta Williama Wesleyho Peterse, se kterým se sice později rovněž nechala rozvést, nicméně až do smrti užívala jméno Lana Petersová.

Z každého ze tří úředních manželství se jí narodilo jedno dítě. Josif se dal na dráhu kardiologa a zemřel v roce 2008 v Moskvě ve věku 63 let. Starší dcera Jekatěrina narozená v roce 1950 je vulkanoložkou na východní Sibiři, zatímco mladší Olga vede butik v americkém Oregonu.

Stalinův dvůr zlomil každého, včetně jeho nejbližších. Jeho žena Naděžda Allilujevová raději zvolila sebevraždu a ani život jeho synů se nevyvíjel nijak šťastně. Starší Jakov padl roku 1941 do válečného zajetí a zemřel v jednom nacistickém koncentračním táboře, zatímco Vasilij se stal ve čtyřiceti letech obětí alkoholu.

Rozporuplný vztah k otci

Tragédie, zklamání a konflikty však provázely po celý život také Světlanu, jež poté, co získala v roce 1949 diplom na oboru filologie a historie na Moskevské státní univerzitě, pracovala jako učitelka a překladatelka. Přístup však měla i do literárních kruhů. Její vztah ke Stalinovi byl velmi, velmi rozporuplný. Vůdce svou dcerku nejdřív hýčkal – jak se později vyjádřil jeho následovník Nikita Chruščov, byla jediným člověkem, kterého měl tento diktátor skutečně rád –, později se však začali čím dál více navzájem odcizovat. V neposlední řadě proto, že se Světlana ze všech sil snažila vystoupit z otcova stínu.

„Byl velmi jednoduchý, drsný a krutý. Zničil mi život.“Dívce narozené v roce 1926 bylo v době otcovy smrti 27 let, takže o zkušenosti a zážitky z prostředí gruzínského generalisima neměla nouzi. Z jejích vzpomínek se můžeme dozvědět, jak pozitivní obraz si uchovala o svém „starostlivém a láskyplném“ otci, i to, jak reagovala na „zmizení“ nejbližších rodinných přátel, matčinu sebevraždu v roce 1932 a jak obvykle vypadaly všední dny nejvýše postavené sovětské pionýrky. Poté mu vyčítá, že jí mluvil nejen do soukromého života, ale i do výběru povolání. Chtěl z ní udělat marxistickou vědkyni, která by zůstala bezprostředně po jeho boku.

Jak říká, Stalin byl čím dál paranoidnější a uzavřenější. „Byl velmi jednoduchý, drsný a krutý. Zničil mi život,“ prohlásila o svém otci v jednom z rozhovorů v Americe. Částečně se ho však také zastala, když uvedla, že kult kolem jeho osobnosti nezačal budovat on sám, ale straničtí kariéristé.

Tíha minulosti

Když pak zůstal sám, pod vedením šéfa tajné policie Lavrentije Beriji kolem něj postavili zeď a jeho jménem pokračovali v provádění čistek. „Ta spousta hrůz by se vůbec nemusela stát, kdyby ještě žila má matka, která utvářela normální rodinnou atmosféru!“ poznamenala na jednom místě Světlana, jež se po otcově smrti snažila zbavit i jeho jména a přijala příjmení matky, která zemřela, když bylo Světlaně šest let: Allilujevová. Jakkoli si však měnila jména a střídala manžele i občanství, své minulosti se zbavit přesto nedokázala.

A nikde nenacházela ani tolik hledané štěstí. Přitom kvůli tomu „emigrovala“ i do Ameriky. „Přijela jsem sem proto, abych tu našla možnost seberealizace, kterou mi v Rusku tak dlouho odpírali,“ vyjádřila se po svém příjezdu do Spojených států tehdy jednačtyřicetiletá žena. Jak řekla, neexistují podle ní komunisté a kapitalisté, jsou jenom dobří a zlí lidé. Uspokojení nalezla také v náboženství. Ve filmové biografii z roku 2007 prohlásila, že i když přešla z jedné strany na druhou, její osobnost je komplikovanější, a proto ji nikdy nikdo zcela nepochopí.