Wikipedia: kulturní fenomén, ale nic pro UNESCO

 „Hello World,“ zněla první slova, která byla v roce 2001 zveřejněna na Wikipedii. Svět odpověděl. O deset let později má webová encyklopedie 18 milionů článků v 281 jazykových verzích, které čte téměř čtyři sta milionů uživatelů. Za tuto dobu se z Wikipedie stala sedmá nejoblíbenější webová stránka internetu. Virtuální dítko Jimmyho Walese a Larryho Sangera je bezesporu fenoménem naší doby. Je však digitální encyklopedie s otevřeným obsahem tvořeným dobrovolníky také světovým kulturním a přírodním dědictvím, které je třeba chránit jako historické jádro Prahy, Velkou čínskou zeď, španělský tanec flamenco anebo sicilské loutkové divadlo Opera dei Pupi?

Německá pobočka nadace Wikimedia, která projekt Wikipedia spravuje, je přesvědčena, že ano. Ostatní světové týmy se připojily, a proto tento týden odstartovala mezinárodní petice za zařazení digitální encyklopedie do seznamu světového dědictví organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Wikipedia by se tím mohla stát první digitálním světovým dědictvím. Hlavní argument Jimmyho Walese zní jasně: „Splňujeme první a hlavní kritérium UNESCO. Reprezentujeme mistrovské dílo lidského kreativního génia.“

reklama

Z utopie realita

Nezávislá, přístupná, bez omezení, nekomerční – Wikipedia je pionýrem kulturních změn

Navíc je jedním z cílů UNESCO umožnit základní vzdělání pro všechny. V roce 1948 organizace doporučila členským státům zavést bezplatnou povinnou školní docházku. V roce 1990 se konala světová konference v Thajsku, která rozpoutala globální poptávku po dostupném vzdělání pro každého. O deset let později se na toto téma v Dakaru odehrála diskuse, na níž zazněl výzva vládám ve světě, aby do roku 2015 prosadily vzdělání pro všechny. Kdo jiný v současnosti splňuje tento úkol lépe než Wikipedia, jež přenesla tradici výměny znalostí do digitálního věku a vytvořila zcela nový způsob sdílení informací v dějinách naší civilizace.

„Je důležité si uvědomit, že Wikipedia je kulturním fenoménen, který změnil životy statisícům lidí,“ tvrdí Wales. On-line encyklopedie dle něho pomohla bezplatně vzdělat lidi po celém světě, poskytla jim základní fakta i zákulisní informace. „Lidé o nás příliš často přemýšlejí jako o technologii, přitom jde především o kulturu, high-tech a vzdělání,“ dodal Wales.

„Co kdyby každý dostal volný přístup ke všem lidským vědomostem? Tato utopie se v uplynulých deseti letech proměnila v realitu,“ argumentuje na svých stránkách tým Wikipedie. „Nezávislá, přístupná, bez omezení, nekomerční – Wikipedia je pionýrem kulturních změn,“ píše se tam dále.

Až znovu praskne bublina

Příznivci nápadu správně připomínají, že Wikipedia je pro naši gnozeologickou epochu stejným symbolem, jakým byla Alexandrijská knihovna pro starověk. Kritici zase dobře argumentují, že seznamy UNESCO plní především monumentální stavby anebo přírodní krásy, jako je Grand Canyon. Otázkou proto zůstává, zda serverové farmy Wikipedie budou dostatečnou fyzickou manifestací jejího hodnotného digitálního obsahu. V opačném případě by se Jimmy Wales musel spokojit s méně prestižním seznamem Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva. Tento seznam vznikl v roce 2001, protože existují i nehmatatelné památky a formy kulturního vyjádření. Patří mezi ně nejen již zmíněné španělské flamenco, ale i bolivijský karneval ve městě Oruro, slovenská hra na fujaru anebo slovácký lidový tanec verbuňk.

Navzdory tomu to Wikipedia nebude mít snadné. O místo v seznamech UNESCO se sice může přihlásit každý, kritéria však splní jen málokdo. Jedním z kritérií totiž například je, že uchazeč je v ohrožení, což se o právě vzkvétajícím digitálním světě nedá zrovna tvrdit. Třeba by bylo rozumnější s přihláškou počkat, až praskne Dot-com bubble 2.0, renesance internetové bubliny z konce devadesátých let, před níž v nedávné době experti varují. Ať tak, či onak, UNESCO má rozhodně akutnější případy, kterými by se mělo zabývat.