Privátní popírání holokaustu povoleno

Skončila iluze, že boj proti příšerám minulosti a neonacismu za nás vyřeší zákon. To je málo. Je to alibistické.

Světové události
Jan Schneider | 19.03.2012

Jeden starý muž šel do hospody. Tedy - v Německu. V televizi právě dávali jakýsi dokument o druhé světové válce. Muž se rozčílil a dal hlasitě najevo své mínění o příčinách, okolnostech a následcích války. O dva dny později se dotyčný muž ve stejné hospodě v rozhovoru s hospodským k tématu vrátil a na doložení svých tvrzení mu ukázal několik článků.

Bylo mezi nimi i několik statí takzvaného Bojového svazu proti potlačování pravdy v Německu týkajících se válečné viny Němců. V textu Historická lež o údajném přepadu Polska v roce 1939 se mimo jiné tvrdí, že je vědecky prokázáno, že nikdy neexistovaly plynové komory. V jiném článku se holokaust označuje za „účelovou lež“. Hospodský dotyčného muže nechal vypovídat a materiály si vzal. Pak na něho podal trestní oznámení, které oněmi materiály doložil.

Okresní soud v Sonderhausenu muže odsoudil k peněžité pokutě za „štvaní lidu“. Rozsudek následně potvrdil jak Krajský soud v Mühlhausenu, tak i durynský Nejvyšší soud. Stařec se poté obrátil na Spolkový ústavní soud, protože měl za to, že byla dotčena jeho svoboda mínění. A vyhrál.

Ochrana svobodného mínění

Když soud letos v únoru verdikt zveřejnil (rozhodl již loni v listopadu), a připustil jím za jistých podmínek popírání holokaustu, vzbudil a jistě ještě vzbudí řadu protichůdných reakcí.

Podle Spolkového ústavního soudu bylo konkrétní tvrzení pronesené v hospodě projevem svobodného mínění, a proto je chráněno německou Ústavou. V odůvodnění rozsudku se praví, že článek 5 Ústavy chrání projevy mínění, ať jsou, nebo nejsou pravdivé, odůvodněné, nebo neodůvodněné či bez ohledu na to, zda jsou racionální, cenné nebo bezcenné, nebezpečné nebo neškodné.

Soud dodal, že v daném případě nešlo o trestný čin „štvaní lidu“ (trestný čin podle německého trestního zákona obsahující též popírání holokaustu), protože muž zmíněné texty předal jednotlivci, bez intence dalšího rozšiřování. Šlo totiž o diskusi mezi „čtyřma očima“. Zabývat se blíže tímto výrokem německého ústavního soudu může být užitečné pouze při dodržení zásady sine ira et studio neboli bez předsudků.

Klíčový problém, jak se má svoboda projevu k popírání holokaustu, vyřešil soud šalamounsky. Soudci s odkazem na dřívější rozsudky zdůraznili, že holokaust je historicky prokázanou skutečností, na niž se nevztahuje ochrana svobody mínění. Ústavní soud však v tomto případě neshledal, že by popírání holokaustu bylo podstatou oné hospodské řeči.

Muž se o holokaustu zmínil pouze v rámci „pokusu zdůvodnit“ své podivné názory o neexistující válečné vině Německa a o „lžích poválečné generace“. A právě tyto teze vyhodnotil Spolkový ústavní soud jako podstatu oné hospodské řeči, s tím, že na ně se ochrana článku 5 německé ústavy o svobodě projevu vztahuje.

Spolkový ústavní soud neshledal, že by popírání holokaustu bylo podstatou hospodské řeči

Je odsunutí popírání holokaustu „na vedlejší kolej“ v tomto případě korektní? Nebo jde jen o právní obezličku? Či dokonce předznamenává změnu přístupu německého ústavního soudu k této choulostivé problematice?

Jak uctít památku

Právní teoretik Heribert Prantl napsal 22. února v deníku Süddeutsche Zeitung, že ho rozhodnutí ústavního soudu nepříjemně překvapilo. Vždyť to není dávno, co byl § 130 (trestný čin „štvaní lidu“ obsahující i zákaz popírání holokaustu) ještě zpřísněn a ústavní soud to v roce 2009 potvrdil. Zákonodárce se cíleně rozhodl pro trestnost popírání holokaustu s intencí uctít tím památku obětí nacismu, a také z preventivních důvodů. Schvalování, popírání, bagatelizování nebo ospravedlňování nacistických zločinů byly, jsou a budou trestné.

Prantl považuje rozhodnutí ústavního soudu za nešťastné i vzhledem k časovému kontextu se skandálem, kdy se konečně odhalují zločiny neonacistické teroristické skupiny Národně socialistické podzemí (NSU), jejíž členové v minulých deseti letech zavraždili mimo devíti přistěhovalců i jednu policistku(„kebabové vraždy“). Vzpomněl též Gustava Radbrucha, ministra spravedlnosti a právního filozofa Výmarské republiky (1918–1933), který v souvislosti s mírným rozsudkem kvůli pejorativnímu označení „Judenrepublik“ (židovská republika) mluvil o hlouposti soudců.

Zcela pragmaticky hodnoceno, výsledky snahy ochránit památku či dobré jméno nebo prestiž někoho či něčeho zákonem jsou neefektivní. Přístup k takovým a podobným institucím skvěle ilustruje anekdota o emigrujícím Irovi, jehož první otázka na americké půdě směřuje na imigračního důstojníka: „Máte tu vládu?“ Důstojník pochopitelně přisvědčí. „Tak já,“ rezolutně prohlásí Ir, „tak já jsem proti!“

Zobrazit diskusi
Reakcí:10

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

svoboda??

Ono je to cele divne s tou IIWW. Ono jaksi teprve ted vychazi najevo spousta zajimavych veci, ktere rikaji, ze vse bylo asi jinak. Pokud se vsak bavime o svobode projevu, vyznani atd., tak pak by tato svoboda mela byt jedina. Ono nejde rikat: "...mate svobodu projevu, ALE..." To ALE je v zasade smrtonosne. Bud je nebo neni  a zadny zakon by nemel mit pravo to zmenit. Ona je svoboda projevu, ALE pak se zacnou soudit lide za to, ze maji tetovani, ktere se nekomu nelibi, ze nosi tricka s nevhodnymi cisly ci jinymi symboly a otazka zni, kde je pak konec. No opet tam, odkud jsme se pred 22 lety dostali (mas na bunde nedovolenou vlajku, mas problem ...). Pravda je to trochu jine, ale podstata zustava. Lide jsou za nazory likvidovani existencne i jinak. Takze to neni pouze o vrazdeni zidu, ale dnes jiz i o nas.

Materiály

Zajímavé, že tyto http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=revizionizmus a podobné materiály nejsou "zakazovači zpochybňování" schopni jakkoliv argumentačně vyvrátit. Ostatně holocaust je jediná historická událost chráněná zákonem - proč asi?

Není tomu tak.

Zákonem je u nás chráněn názor na komunismus a nacismus; možná sem patří i tvrzení o zásluhách TGM, Beneše a Havla. Francouzi se pokusili uzákonit názor na tragédii Arménů (tragédií byla, bez ohledu na to, zdali bude nazvána genocidou, nebo ne), ale jejich Ústavní soud jim to zatím "rozmluvil".

Pokud však jde o "neschopnost jakkoliv argumentačně vyvrátit" materiály revizionistů, jste v hlubokém omylu. Revizionisté totiž často právem odhalují ty, kteří se velmi nechutně a lacino přiživují na holokaustu (ano, někteří si z toho dělají byznys, jak o tom snad až přespříliš provokativně mluví Finkelstein). Nesmíte ovšem propadat omylu, že vyvrácením některých nepodložených tvrzení o holokaustu je zpochybněno, že se odehrál.

Stačila by vám k tomu návštěva Osvětimi, nebo rozhovor s přeživšími oběťmi. Drastickým důkazem je zpověď vězně, pracujícího v sonderkomandu (viz. dokument Stanislava Motla "Živý mrtvý".)

Pak zjistíte, jak nechutné jsou podobné pokusy jak holokaust popírat, tak jej zneužívat.

A proč se jisté historické události "chrání" zákonem? No to je do značné míry (nebo snad převážně) kvůli špatnému svědomí těch, kteří jenom tragédii přihlíželi, nebo se na ní dokonce vskrytu přiživovali, a po jejím skončením rychle přeběhli, vystoupili na kašny, chopili se vlajek - a zase byli na dobrých pozicích (k tomu není třeba mít ani příliš skvělou paměť, stačí si vzpomenout na Velký sametový listopad: následující mechanismy jsou podobné, včetně uzákonění názoru na předešlé historické období). Jenomže mají stále špatné svědomí, a tak svůj ofenzivní tah za mocí potřebují vyfutrovat zákony, protože diskurs o minulosti by mohl ohrozil i je samé. A tak je tomu také s holokaustem: příliš hluboké debaty o něm by vedly k tomu, kdo na tomto největším loupežném vraždění v historii ve skutečnosti vydělal ... ano, mluvím o téměř neznámé disciplíně "hospodářské pozadí IIww". A tam jsou k dohledání vámi postrádané důkazy, o něž takřka "můžete opřít bicykl". 

Je nehorázné, že ještě nyní

Je nehorázné, že ještě nyní jsou mladé generace v Německu vychovávány k pocitu viny a podílu na něčem, s čím nemají absolutně nic společného.

Také nechápu, jak někdo může chtít ostatní trestat za to, že mají jiný názor než on (byť je to názor většinový). Palec nahoru  - Bundesverfassungsgericht - udělal správné rozhodnutí.

To, že se někdo tento případ snaží vnímat, řekl bych, až v příliš širokých souvislostech (kebabové vraždy) nic nemění na tom, že potlačování svobody již dávno začalo (stejně jako se ve středověku pořádaly hony na čarodejnice - v podstatě lidi, kteří se z nějakého důvodu znelíbili vládnoucí garnituře, církvi - tak se nyní konají štvanice - povětšinou zatím jen mediální - na ty, kdož mají jiné než mainstreamové názory).

Článek není špatný, spíše v některých bodech nešťastně napsaný.

"Dostaneme tak představu, co se asi dělo ve dvacátých a třicátých letech, co pomohlo nacistům na vzestupu. Jak je těžké ovládnout chamtivost."

Tak tohle je asi jeden příklad za všechny - v bídou zmítaném Německu se objevil člověk, který se nebál svalit vinu  na určitou, v rámci celého národa značně neoblíbenou, část obyvatelstva. Sliboval také, že zná cestu s této situace, že dokáže odstranit inflaci, zaměstnat spoustu lidí bez práce atd...To, že hrál obehranou písničku s notami o vlastenectví, jednotném a silném národu, který má potenciál (a oni ho opravdu mají) je věc jiná - ostatně chtěl blaho svého národa - jaký politik dnes toto chce?;)

Je zvláštní, že někdo napíše "Jak je těžké ovládnou chamtivost", když tehdy Němci živořili a žili z ruky do huby.

Co by na tom bylo zvláštního?

Musíte zřejmě opustit zavedené myšlenkové stereotypy. Kdo pomohl Němcům vyplatit reparace Francouzům a Angličanům, kdo pak tyto pohledávky v Německu kapitalizoval, a měl zájem na co největším zisku (který ostatně dostával po celou válku průběžně, cestou jisté basilejské banky, nebo si spravil apetit po válce jednorázově)? Kdo byl tím chamtivcem, s jehož pomocí se Německo vyzbrojilo? 

A k tomu "blahu pro národ" - toto jste napsal Vy poněkud nešťastně, protože jste zapomněl doříci, že takové blaho chtít je legitimní pouze v tom případě, že není na úkor druhého (pak je to jen sprostá loupež, v případě nejmenovaného frajtra loupežné vraždění).

A to, že se ten frajtr "nebál svalit vinu" na "neoblíbenou část obyvatelstva", to jste se dostal skutečně výrazně za hranici vkusu. To nebyla a není odvaha, ale zbabělé svinstvo. 

Znovu se ukazuje pravdivost výroku, že holokaust byl umožněn setkáním nadkritického množství fanatismu a chamtivosti. To je třeba mít na paměti.

Špatně jste to asi pochopil.

Špatně jste to asi pochopil. Když žije národ v bídě, tak se drtivá většina lidí snaží zjistit, kdo je původce tohoto jejich bídného stavu. V komentáři, mnou napsaném, nezáleželo na tom, zda označená část obyvatelstva za to mohla či nikoli. Potenciální viník byl označen a masy dostaly obětního beránka (v tomto smyslu se opravdu nebál "svalit" vinu). Jestli jsem se tímto dostal za hranici Vašeho vkusu, pak věřte, že je mi to srdečně jedno.

To chce být opravdu chucpe,

napsat, že se někdo "nebál" masám předhodit obětního beránka. Označit kolektivní oběť, to není odvaha, to je exemplární srabáctví, zbabělost, hyenismus. Kouknout do zrcadla, to chce odvahu. To je neoddiskutovatelná pravda.

 

Každý si může kvákat, co chce

Jestlipak mě bude někdo pronásledovat, když budu popírat zákon, že Havel se zasloužil o svobodu a o to, jak náš stát právě vypadá, jak kolem nás všude vítězí pravda a láska?

RE:

Ne, to si prosadila jen židovská lobby v Evropě. Jako by to něčemu pomohlo, jen živit něčí pocit výjimečnosti a nadřazovat jedno utrpení nad jiné...

Popírání holocaustu vůbec nemá být trestné

Tyto zákony jsou nesmírně skandální a nebezpečné. Jak může být trestná nesprávná interpretace historické události? Proč není také trestné, když se řekně, že nebyly žádné oběti ve vietnamské válce nebo že neexistovaly koncentrační tábory v Srbsku a Bosně??? Celá takováto limitace svobody slova je fundamentálně špatně!

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah