Nový diktátorský typ zrodilo Japonsko

Když se poprvé objevily spekulace o gangsterském původu Hašimotova otce, někteří novináři mu věštili rychlý konec kariéry. Nic však nemohlo být dále od pravdy. Hašimoto nejenže tuhle informaci nevyvracel, ale přímo zapracoval do svého PR. Ósaka miluje hrdiny, kteří navzdory těžkému původu nakonec dosáhli na „Nebesa“. Podobně jako Tojotomi Hidejoši, legendární pěšák, jenž se na konci 16. století stal jedním z trojice sjednotitelů Japonska. Hašimoto se podobným srovnáním nebrání. Naopak, program i názvy jím připravených dokumentů se reminiscencemi na japonské samurajské hrdiny jenom hemží. Ať už jde o název strany Iššin no Kai – Unie obnovy – jenž odkazuje na akt navrácení moci do rukou císaře Meidžiho v roce 1868 a následný vzestup Japonska, nebo jeho nové programové prohlášení nazvané „Osm bodů sepsaných na lodi“ – s tím souvisí další legenda událostí zlomového roku 1868, samuraj Sakamoto Rjóma.

Mr. Popularity

Hašimoto po svém spektakulárním vítězství spravoval z postu legislativně podobného našemu krajskému hejtmanovi oblast s populací zhruba devět milionů obyvatel. A výsledky měl. Zásadně osekal výdajovou stranu prefekturálního rozpočtu, podporoval lokální rozhodování oproti leckdy neinformovaným krokům centrální vlády, z jednotlivých japonských prefektur se snažil udělat autonomní státy sdružené ve federaci. Dlouhý nos na něj dělala jen samotná Ósaka, centrum jeho prefektury a třetí největší město Japonska.

reklama

© Reuters

Putin je po Hitlerovi druhá osoba, k níž Hašimoto bývá pro svůj nekompromisně autoritativní styl svými oponenty často přirovnáván.

„Generál“ Hašimoto to pojal jako výzvu. Aby mohl postavit do latě i zpupné město, loni v listopadu odstoupil z úřadu prefekta a kandidoval na post primátora Ósaky. Svou demisí volbu nového prefekta přitom načasoval tak, aby se kryla s datem voleb do městského zastupitelstva. Plán mu opět vyšel skvěle. Primátorem se stal, volilo ho 75 procent voličů ve věku 30 až 40 let. V úřadu ósackého prefekta jej pak nahradil jeho spojenec, Ičiró Macui. Během kampaně stačilo, aby ho Hašimoto voličům doporučil a průzkumy ukázaly, že 80 procet Hašimotových voličů dalo hlas i Macuiovi.

Nicméně je to rovněž styl vedení voleb, způsob vítězství a následné praktické fungovaní Macuie na postu ósackého prefekta, co zvedá ze židle všechny Hašimotovy odpůrce. Jejich připomínky, že prefekt Macui je Hašimotovou loutkou a že Hašimoto kandidoval de facto dvakrát do dvou úřadů, jsou na místě. Tandem Hašimoto – Macui tak bývá některými kritiky přirovnáván k dvojici Putin – Medveděv. Přičemž Putin je po Hitlerovi druhá osoba, k níž Hašimoto bývá pro svůj nekompromisně autoritativní styl svými oponenty často přirovnáván.

Armáda vítězů?

Na základě dosavadních úspěchů bylo jen otázkou času, kdy Hašimoto začne formovat politickou stranu či jinou platformu, díky které by famózní úspěch jednotlivce mohl přetavit v silnější proud schopný promluvit do celostátního dění. Stranu založil v roce 2010, jmenuje se Iššin no kai (Svaz obnovy) a zatím funguje spíše jako vzdělávací akademie pro budoucí politiky. Na jejím otevření se sešlo 900 sympatizantů, dnes se do vzdělávacího programu hlásí již 3000 zájemců z celého Japonska. Nejlepších 1000 frekventantů bude vybráno do druhého kola, kde projdou důkladným výcvikem komunikace a dalších dovedností využitelných při kandidatuře do dolní sněmovny.

Hašimoto začal v roce 2010 formovat politickou stranu Svaz obnovy , aby promluvil i do celostátního dění

Hašimoto správně tuší, že za současného stavu, kdy premiérem Jošihikem Nodou smýká opozice i vlastní strana, mohou být volby prakticky kdykoliv. Chystá si tedy armádu, která mu bude schopna dobýt hlavní město. Pro nejbližší volby chce mít připravených 300 absolventů své akademie kandidujících do parlamentu a jejich prostřednictvím plánuje obsadit 200 křesel z celkových 480 poslaneckých mandátů.

Pokud by se toto Hašimotovi podařilo, zformoval by během jednoho volebního období nejsilnější parlamentní stranu a jako její šéf by se patrně stal premiérem. Ve svých projevech k frekventantům akademie své premiérské ambice nijak neskrývá. „Nic nemá cenu, pokud nezvítězíme. Nevím, kdy se tak stane, ale radím vám, buďte připraveni. Staňte se bojovníky. Pojďme do boje společně. Změňme Japonsko.“

Tetování ne, hymna ano

Jak rostou řady jeho sympatizantů, logicky sílí i hlasy jeho odpůrců. Nejde jen o současné politiky. I běžné občany zneklidňuje například Hašimotův přístup k důchodcům. Otázky sociálního zabezpečení a zdravotní péče, tedy problémy, které válcují stávajícího premiéra i rozpočet země, Hašimoto zatím řešit nemusel. Ale na prefekturální a městské úrovni zásadními škrty již zaúřadoval. Ósaka do budoucna rozhodně neaspiruje být „zemí pro starý“. Jistě, důchodci Hašimota nevolí. Většina jich ani nepřijde k volbám.

Ale volit by jej mohli zaměstnanci města, úředníci, učitelé, s nimiž Hašimoto válčí – dalo by se říci z evropského pohledu – o malichernostech. Po Hašimotově nástupu do úřadu primátora vyzvala městská správa všechny své zaměstnance k účasti v anketě ohledně tetování. Účast byla deklarovaná jako dobrovolná a anketní otázka velmi jednoduchá: Máte tetování? Na viditelné části těla, nebo skryté pod oděvem? Průzkumu se účastnilo na 30 tisíc zaměstnanců, 126 z nich se k vlastnictví tetování přihlásilo. Od Hašimota dostali na výběr: Buď půjde dolů tetování, nebo půjdou oni.