Který Kerry? Jestřáb nebo holubice? Ir nebo Žid?

Nový šéf americké diplomacie je mistrem politických přemetů. Aby nevyšlo najevo, že není zahraničněpolitický realista, nýbrž cynik.

Světové události
Dan Macek | 25.02.2013

Od nástupu amerického ministra zahraničí Johna Kerryho do funkce uběhlo pár dní. Severní Korea mezitím stihla pokusně odpálit svou třetí a zatím nejmocnější jadernou nálož, vyšlo najevo, že dodavatelé Pentagonu čelí kyberútokům z čínských vojenských základen, v Damašku provedli extremisté napojení na al-Kájdu dosud nejkrvavější atentát už beztak krvavého syrského konfliktu, zatímco neklidný Egypt opět vře pod nadvládou Muslimského bratrstva. K žádnému z těchto ožehavých zahraničněpolitických témat dneška se však ministr Kerry ve svém úvodním projevu nevyjádřil.

Bývalý dlouholetý massachusettský senátor své první vystoupení v nové roli místo toho věnoval potřebě uchránit resort od hrozících plošných škrtů v americkém federálním rozpočtu. Jeho posluchači v aule virginské univerzity ho uctivě vyslechli, ale kontrast s někdejším nástupem jeho předchůdkyně Hillary Clintonové byl zřejmý. Ani bývalá první dáma se nevyvarovala omletých frází, leč coby vrchní vyslankyně USA pověřená napravováním vnějších vztahů pošramocených předchozí Bushovou administrativou snadno poutala pozornost hodnou rockové hvězdy. Na co bude ministr Kerry navazovat?

Zdravice z Kremlu

Clintonová sice obratem upustila od svých vyhraněně proizraelských pozic, jež zaujala v předchozí roli senátorky za „nejžidovštější“ americký stát New York, přelomové zlepšení obrazu USA v „muslimském světě“ se ale nekonalo. Tamnímu veřejnému mínění neuniklo, že Bushovy mimosoudní internace zajatců na Guantánamu dnes blednou ve srovnání s Obamovou strategií fyzické likvidace domnělých teroristů v terénu pomocí bezpilotních letadel. Také selektivní pokusy americké diplomacie svézt se na původní vlně nadšení z demokratizačního étosu „arabského jara“ skončily neúspěchem.

Moskva výslovně uvítala jmenování Kerryho, který se před lety nechal slyšet, že by lidská práva neměla být klíčovým tématem mezinárodních vztahů

Administrativa Baracka Obamy rovněž nezamezila pokračování výstavby židovských osad na okupovaných palestinských územích, ačkoli dal prezident svou nevoli zřetelně najevo například tím, že během prvního čtyřletého mandátu do Izraele vůbec nezavítal. Ani Kerry si během první blízkovýchodní cesty v roli ministra nenašel čas na návštěvu židovského státu. Diplomatickým vysvětlením je, že v povolebním Izraeli stále probíhají koaliční vyjednávání a že tam Kerry stejně pojede už koncem března, kdy bude doprovázet Obamu na jeho historicky první a netrpělivě očekávané návštěvě Svaté země v prezidentském úřadu.

Také po slavnostně vyhlášeném „resetu“ ve vztazích Washingtonu s Moskvou zbyla jen hořká pachuť. Clintonová ke konci úřadování už ani neskrývala ztrátu iluzí o směřování Putinova Ruska. Kreml ministryni naopak vytýkal, že se do agendy vzájemných vztahů snaží vrátit otázky porušování lidských práv a demokracie v Rusku, ačkoli tam na západní poučování prý už nejsou zvědaví.

Moskva proto výslovně uvítala, že byl jejím nástupcem jmenován člověk, který se před lety nechal slyšet, že by lidská práva neměla být klíčovým tématem mezinárodních vztahů. V dosavadní funkci předsedy vlivného zahraničního výboru Senátu například dočasně blokoval financování projektu na podporu demokracie na Kubě s tím, že je to neefektivní mrhání peněz.

Shodou okolností si tam dnes patnáctiletý trest odpykává Američan Alan Gross, který v rámci téhož projektu vozil na „ostrov svobody“ počítačovou a satelitní techniku k prolomení informačního monopolu komunistického režimu. Výše trestu napovídá, že Havana o neefektivnosti projektu pochybovala. Na rozdíl od Kremlu však kubánské úřady Kerryho nominaci na šéfa americké diplomacie nekomentovaly, aby mu chválou v USA vnitropoliticky nepřitížily. 

Zobrazit diskusi
Reakcí:2

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Větší názorová konzistentnost

Větší názorová konzistentnost by neškodila. Takto to vypadá na pragmatika, který půjde tam, kde mu z toho kyne větší bezprostřední užitek. A ten, jak nás učí historie, nebývá tím nejlepším hodnoticím kritériem.

Tak to vypadá z tohoto článku,

který je napsaný tak, aby to tak vypadalo :-)

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah