Japonci nechtějí řídit auta. Už to není „cool“.

V nezvyklé reklamní kampani, k níž se odhodlal výrobce automobilů Toyota, učí Jean Reno alias kocour Doraemon mladé Japonce řídit.

Světové události
Ondřej Hýbl | 23.06.2012
Toyota angažovala do své reklamy zaměřené na mladé zákazníky francouzského herce Jeana Rena.

Toyota spolu s dalšími japonskými výrobci automobilů čelí nečekaným problémům. Nejen, že musejí kompenzovat drahou domácí měnu a válčit s rostoucí asijskou konkurencí, ale nově také bojují s nezájmem mladé generace Japonců o řízení a automobily obecně. Mladí Japonci se do řízení nehrnou, o čemž jednoznačně vypovídá rapidně klesající počet vydaných nových řidičských průkazů.

Toyota proto přistoupila k nezvyklé reklamní kampani. Nechala dospět a ožít již generace populární postavičky manga seriálu Doraemon. Příběhy odstrkovaného školáka Nobity a jeho magickými silami disponujícího superkocoura Doraemona zná v Japonsku opravdu každý. Je to ikona dětství, něco, jako náš Čtyřlístek. Nápad obsadit do role kocoura slavného francouzského herce Jeana Rena je tak nepochybně receptem na vysokou sledovanost a možná i snahou o spuštění virální kampaně mezi on-line generací, kterou kocour Doraemon oslovuje prakticky celý život.   

Auto pro člověka

Série klipů začíná ještě v kresleném světě, kde se čtveřice hlavních protagonistů zamýšlí nad svou budoucností. Střih je přenese do dneška a z kreslených postaviček jsou živí mladí lidé. Nobita sice plní přání své dětské lásky Šizuky, ale na grilování u vody ji veze vlakem. Nemá řidičák. Není proto překvapení, že domů z ne zrovna vydařeného rande ji už veze někdo jiný. Autem. Nobita doma smutní, když se před ním objeví jeho dávný přítel Jean Reno – coby modrý kocour Doraemon. Nobita po něm chce, aby ze své magické kapsy vytáhl auto i pro něj. Kocour lakonicky odvětí: „Ani náhodou. Nemáš řidičák.“ V podobném duchu se nesou i klipy navazující. Všechny vyznívají, jak moc je řízení „cool“ a jak moc jsou neřidiči „out“.

Je však otázkou, jestli veškerá neřídící japonská mládež tak nečiní jen proto, že ji to opravdu jenom nezajímá. Japonská automobilová federace i výrobci a prodejci aut musejí připustit, že důvodů, proč v dnešním Japonsku nemít automobil a neřídit, je víc. A všechny se převážně týkají peněz. Je to drahé, někdy extrémně.

Začněme ale tím, co je levnější než u nás. Levněji vyjdou automobily a motocykly (zejména ojeté se dají sehnat za neuvěřitelně nízké ceny), levnější je i benzin. (Litr Naturalu 95 se aktuálně prodává v přepočtu asi za 33,80 koruny). Relativně levné je i povinné ručení, ale jeho limity plnění jsou značně omezené a při nehodě se zraněním se řidič snadno dostane na jeho meze, a poškozený pak požaduje platbu přímo po viníkovi nehody. Částky, zejména na bolestném, mohou být astronomické. Komerční připojištění odpovědnosti je tak s rostoucí cenou drahých aut i vzrůstajícím vysouzeném bolestném poznaná nutnost. To je již dražší, nicméně nikoliv extrémní.

Potřebuje člověk v Japonsku, v zemi, která je synonymem pro bezchybně fungující veřejnou dopravu, vůbec automobil?

Extrémem je naopak cena za kurz autoškoly vedoucí k získání řidičského průkazu. Běžný řidičák na auto vyjde zhruba na 160 000 až 250 000 JPY (40 000 až 60 000 CZK). To je částka, která pro generaci mladých, kde aktuálně až 45 procent nastupujících do práce nemá jako své první zaměstnání regulérní smlouvu, ale jen brigádu za minimální odměny, je jednoznačně demotivující.

Když k tomu přičteme ještě parkovné v místě bydliště (nejčastěji nezastřešené stání před domem nebo místo v „ruském kole“ patrového parkování, odkud výjezd vozu může trvat pět minut, ale v případě ranní špičky, kdy souběžně vyjíždějí třeba tři uživatelé, pak klidně i čtvrt hodiny) v rozmezí dvou až sedmi tisíc korun měsíčně a náklady až 20 000 korun každé dva roky během STK, jsme na ceně, jež k úvahám o výhodnosti vlastnění vozu opravdu motivuje.

Druhým úhlem pohledu pak je, zdali člověk v Japonsku, v zemi, která je synonymem pro bezchybně fungující veřejnou dopravu, automobil vůbec potřebuje. Obávám se, že ve větších městech vskutku nikoliv. Zejména v době špiček bývá metro dopravním prostředkem absolutně nejrychlejším, navíc nemusíte řešit, kde, opět draze, zaparkovat.

Člověk a auto

Toyota a další výrobci aut narážejí na problém, který budeme mít v dohledné době globálně úplně všichni. Souvisí s tím, že odklon od automobilové dopravy je pro nás i pro planetu zdravý, ať už jsou motivace k němu jakékoliv. Tentýž krok je však nožem do zad ekonomiky, která od Washingtonu po Tokio právě na automobilové výrobě stojí.

Japonsko na jedné straně dalo světu Kjótský protokol, na straně druhé se bojí, když Japonci přestávají řídit, čímž sice pomáhají ke snížení emisí, ale také podlamují svůj hlavní průmyslový sektor. Pokud se ekologicky rozhodneme jezdit na kolech a vlakem nebo klidně nejezdit vůbec, začneme naši společnost sami škrtit jiným způsobem. Sice jinak a jinde, ale neméně nepříjemně a intenzivně.

Otázka je třeskutě jednoduchá: Co s tím? Odpověď nemám já, a bohužel asi ani jinak geniální Doraemon. 

Zobrazit diskusi
Reakcí:0

Oblíbený obsah