Jaderný Írán by mohl přispět ke stabilitě Blízkého východu

Nikdo vlastně přesně neví, jsou-li cílem íránského jaderného programu atomové zbraně. Američané si tím nejsou jistí, ale jsou přesvědčeni, že by bylo možné tento program včas zastavit. Rusové zase tvrdí, že vědí víc, než Američané. A Izraelci, kteří vědí kromě Íránců možná nejvíc, v květnu vytvořili v podstatě válečný kabinet. Faktem pak zůstává, že Íránu se nelíbí spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA) a že pravděpodobně v horském zařízení Fordow obohacuje uran nad 20 procent – víc, než je třeba k mírovým účelům.

Co by se stalo, kdyby velmoci nedokázaly včas íránský program zastavit a Izrael udělat ze zařízení Fordow díru v zemi? Tuto otázku si už na začátku roku položili v izraelském Institutu pro studium národní bezpečnosti (INSS). Podle scénáře INSS Írán po vyhoštění představitelů IAEA a řadě provokativních akcí námořních jednotek Revolučních gard proti americké 5. flotile provede v lednu 2013 úspěšnou podzemní zkoušku jaderné zbraně. Závěr scénáře zní, že po takové zkoušce „by se pravděpodobnost útoku na Írán významně snížila, přestože by nebyla zcela eliminovaná“.

Vzájemné odstrašování Íránu a Izraele by se prý podobalo situaci mezi Pákistánem a Indií

Tento izraelský scénář připomněl na svém blogu Bernd Debusmann v souvislosti s nedávno zvěřejněným článkem newyorského think-tanku Council on Foreign Relations. Podle Debusmanna scénář potvrzuje závěry článku – úspěšná íránská zkouška jaderné zbraně by v zásadě vyloučila izraelský i jakýkoliv jiný útok na Írán a na jeho jaderná zařízení, což by přispělo ke stabilitě Blízkého východu. Vzájemné odstrašování Íránu a Izraele by se prý podobalo situaci mezi Pákistánem a Indií.

V článku newyorského think-tanku se však také uvádí, že tento názor nezastává mnoho amerických, evropských ani izraelských komentátorů. Pro „velmoci je totiž v dějinách typické, že se rozzlobí, pokusí-li se jiná země vyrobit vlastní atomovou bombu. Zatím však pokaždé, když nějaká nová země vstoupila do jaderného klubu, jeho ostatní členové se s tím rozhodli žít.“ To je nejspíš pravda. Ostatně, ruský prezident Vladimir Putin na návštěvě Izraele v pondělí 25. června prohlásil, že jaderná zbraň ve vlastnictví Íránu je i proti ruským zájmům. Že by nakonec platilo heslo „buduj bombu, posílíš mír“?

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád prý o Izraeli prohlásil, že by měl být vymazán z mapy světa. Těžko říct, nakolik vážně lze jeho výrok brát, ale rozhodně by jej neměl pronášet vůdce země podezřívané ze snahy vyvinout jadernou zbraň. A pokud ji potají získá a pak někde pod zemí vyzkouší, buď začne období neočekávané stability, nebo se nečekaně rozpoutá válka. Každopádně díky tomuto scénáři „den poté“ by už taková válka nebyla stejně apokalyptická.