Giganti profitují z dětské obezity

Je to tak trochu jako z pohádky o perníkové chaloupce. Potravinářský průmysl láká děti na barevné obrázky, komiksové postavičky a plastové hračky, aby je nakonec uškvařil ve vlastním sádle. Šokující analýza německé spotřebitelské organizace Foodwatch ukazuje, že velké koncerny dětem prodávají především ty produkty, které jim nejvíce škodí. Jenže zatímco průmysl svou agresivní marketingovou mašinérii popohání stovkami milionů eur, německá vláda se zmůže leda k apelu na rodiče.

V aktuální studii odborníci Foodwatch prozkoumali 1514 „dětských potravin“ a porovnali je se známou potravinovou pyramidou, jež názorně vysvětluje skladbu, doporučené množství i poměr druhů potravin ve správně složeném jídelníčku. Pyramida se skládá z šesti potravinových skupin, rozdělených do čtyř pater.

reklama

Pouze 12,4 procenta testovaných výrobků by tvořilo základnu potravinové pyramidy, která je pro výživu dětí nejdůležitější

Zdrcující výsledek: Téměř tři čtvrtiny z testovaných potravin (1109 produktů, 73,3 procenta) patří do čtvrtého podlaží, na nezdravou špičku pyramidy. Jedná se především o sladké a tučné svačinky, které by dle doporučení spolkového ministerstva pro výživu měly být konzumovány v co nejmenším množství. Pouze 12,4 procenta testovaných výrobků by tvořilo základnu potravinové pyramidy, přitom je právě první podlaží pro výživu našich dětí nejdůležitější.

Závěr organizace Foodwatch zní: Dosáhnout pomocí průmyslové nabídky dětských potravin vyváženého jídelníčku je nemožné, poněvadž se repertoár společností skládá téměř výhradně ze sladkostí a nezdravých laskomin. Výrobci v případě své nabídky pro děti postavili potravinovou pyramidu na hlavu. Jejich produktová paleta je na míle vzdálena od tomu, jak by dětská výživa měla v ideálním případě vypadat. „Velké koncerny si naše děti jednoduše kupují,“ míní spoluautor studie Martin Rücker.

Důvodem, proč se průmysl snaží děti co nejdříve „naprogramovat“ na nezdravé jídlo, by mohla být například skutečnost, že si toho banány, pomeranči a ředkvičky moc nevydělá. Zatímco marže na ovoce a zeleninu jen zřídka přesáhne pět procent, u čokoládových tyčinek, sladkých nápojů a brambůrek běžně překračuje patnáctiprocentní hranici.

Profitabilita potravin podle Foodwatch (dosahované marže v roce 2011):

• Zelenina a ovoce: 4,6 %
• Zmrzlina: 9,4 %
• Mléčné produkty, sýry, jogurty: 12,4 %
• Sladkosti: 15 %
• Sladké nápoje: 16,7 %
• Cereálie, brambůrky, sušenky: 18,4 %

„Potravinářské společnosti nesou značnou spoluzodpovědnost za špatnou výživu dětí. Potravinářský průmysl není součástí řešení, nýbrž jádrem problému, jelikož děti nabádá ke špatnému stravování,“ říká Rücker.

Děti jedí v současnosti průměrně pouze polovinu doporučené denní dávky ovoce a zeleniny, ale víc než dvojnásobné množství sladkostí, sladkých nápojů a dalších nezdravých potravin. Podíl mladistvých s nadváhou od osmdesátých let stoupl o padesát procent. Nadváhou dnes v Německu trpí patnáct procent dětí, šest procent je obézních. Špatné stravování vede již v raném věku k cukrovce, nemocem krevního oběhu a dalším závažným onemocněním.

Dnes dítě, zítra zákazník

Foodwatch vinní průmysl z toho, že se svými marketingovými strategiemi děti snaží na sebe vázat již v raném věku a ovlivnit tím jejich chutě a styl stravování i v dospělosti. Zatímco reklamní budget na ovoce a zeleninu činil v roce 2011 v Německu pouhých 7,3 milionu eur, rozpočet na propagaci čokolády, gumových medvídků a zmrzliny byl stokrát vyšší. Za reklamu na sladkosti potravinový průmysl utratil v minulém roce 722,8 milionu eur.

Reklamní výdaje potravinového průmyslu (2011):

• Ovoce a zelenina: 7 334 785 eur
• Zmrzlina: 26 506 348 eur
• Pomazánky: 41 425 482 eur
• Oleje a pokrmové tuky: 53 185 713 eur
• Konzervy, maso, ryby: 93 745 120 eur
• Mražené produkty: 97 846 957 eur
• Mléčné produkty: 299 954 385 eur
• Sladkosti: 696 295 530 eur

Triky potravinového průmyslu

S pomocí sloganů typu „To nejlepší mezi jídly!“ se velké společnosti snaží dětem i rodičům namluvit, že malé nezdravé svačinky je nutné konzumovat celý den. Komiksové figurky, sportovci, zpěváci, malé dárečky a výherní soutěže slouží jako návnada. Na svých webových stránkách vytvářejí značky prostřednictvím onlineových her a chatů dětský mikrokosmos. Výrobci nápojů typu Capri-Sonne vyzývají na sociálních sítích děti, aby se například vyfotili s jejich produkty a staly se tak bezplatně tvářemi společnosti. Přitom oblíbený nápoj Capri-Sonne má dle reportu Foodwatch s čerstvou ovocnou šťávou společného asi tolik co solárko s Dominikánskou republikou.