Brazilský zákon o půdě: Kapitulace před da Silvovými vrahy

Prezidentka Rouseffová nazvala rozhodnutí sněmovny o amazonských pralesích ostudným a pohrozila vetem, pokud je schválí i Senát.

Světové události
Janos Sebeök | 06.07.2011
Navzdory všem zdáním není brazilská prezidentka Dilma Rouseffová žádnou ochránkyní přírody. Je člověkem energetické společnosti Petrobras, brazilské ropné lobby a zapřisáhlou technokratkou.

Že by tu byla koncovka? Game over? Hra nikdy nekončí, ale určité partie skončit můžou. Vypadá to, jako by se osud zhušťoval. Za dosud nerozhodnutými partiemi udělal nečekaně tečku. Stačil necelý měsíc a bylo po Usámovi bin Ládinovi, oženil se princ William, byl blahořečen papež Jan Pavel II. a zatčen generál Mladić. Kolik případů, tolik partií.

Likvidace ochránců přírody

Před několika týdny dorazila z Brazílie smutná zpráva. João Claudio Ribeiro da Silva a jeho žena Maria byli zavražděni. Ribeiro da Silva byl brazilským ochráncem přírody známým po celém světě. Vyhrál několik sporů s velkými nadnárodními společnostmi, které v jeho zemi těží dřevo. Neúnavně bojoval za záchranu Zeleného pekla.

Stejně jako Chico Mendes, další brazilský mučedník ochrany životního prostředí. Ten nespatřoval budoucnost Amazonie v přehradách, silnicích, pastvinách dobytka a plantážích sóji a olivových palem, ale v ekoturismu a zhodnocování genetických pokladů neboli léčivých rostlinách i v tradičním získávání kaučuku. Ovšemže musel být odstraněn. Stejně jako Dian Fosseyová, jež bojovala za místo pro život horských goril. Mafie složená z pytláků, obchodníků a těžařů dřeva zlikvidovala i ji. Koně se střílejí, ochránci přírody se likvidují. Že by to tak bylo v pořádku?

Stále se tedy nacházíme v situaci, kdy je bojovník za ochranu přírody synem či dcerou smrti. Na tom se nic nezměnilo. Věčný stav. Chico Mendes v roce 1988 a Dian Fosseyová v roce 1985 byli zabiti kvůli stejné věci, jako byl nyní, v roce 2011, zavražděn da Silva. Ten svou smrt ostatně předpověděl už před půl rokem. Jak je to vůbec možné?

Legalizace ničení pralesů

V podstatě přece víme, že se svět zásadně změnil. Věčně slýcháme o ochraně klimatu, obnovitelné energii, udržitelném vývoji a technologiích šetrných k životnímu prostředí. Obecný diskurz v uplynulých 20 letech doslova zezelenal. Kdybychom chtěli být optimisty, mohli bychom si myslet, že smrt da Silvy je dobrým znamením. Něco jako boj zadních vojů. Znamením, že skupiny, které se podílejí a mají zájem na ničení přírody, jsou proti krásnému novému zelenému světu schopné bojovat už jen pomocí teroristických prostředků. Jenže…

Kvůli amnestii se Brazílie připraví o daňové příjmy ve výši zhruba 4,3 miliardy eur. Taková pokuta totiž byla dosud udělena ilegálním těžařům.K podobnému optimismu není důvod, neboť ve stejný den, kdy byl zavražděn da Silva se svou ženou, přijala brazilská Poslanecká sněmovna reformu týkající se využití amazonské půdy. Reforma je v podstatě úplnou kapitulací před da Silvovými vrahy. Bezpodmínečným složením zbraní před lobby firem zabývajících se těžbou dřeva. Nový zákon o půdě zmírňuje dosavadní omezení v zájmu ochrany přírody a navíc uděluje amnestii těm, kdo v roce 2008 ve státě Amazonas vytvořili ilegální těžbou dřeva zemědělská území.

Kvůli amnestii se Brazílie připraví o daňové příjmy ve výši zhruba 4,3 miliardy eur. Taková pokuta totiž byla dosud udělena ilegálním těžařům. Legalizace ničení pralesů je však důležitější než všechny peníze. Pravděpodobně z ní plynou větší příjmy než ze zmíněné pokuty. Brazilská prezidentka Dilma Rousseffová nazvala rozhodnutí ostudným a pohrozila prezidentským vetem, pokud jej schválí i Senát.

K pochopení váhy těchto slov je třeba vědět, kdo je Dilma Rousseffová. Navzdory veškerým zdáním to totiž není žádná ochránkyně přírody. Právě naopak. Ještě v éře bývalého brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy se Rousseffová dostala jako ministryně pro energetiku do vážného konfliktu s tehdejší ministryní životního prostředí Marinou Silvaovou. Ta se postavila proti záměru vybudovat v Amazonii nové přehrady a silnice, ale neuspěla a nakonec odstoupila.

Ve skutečnosti je Rousseffová člověkem energetické společnosti Petrobras, brazilské ropné lobby a zapřisáhlou technokratkou. Je-li podle ní hanba, co se nyní děje, musí to být skutečně vážné. To, že lidé musejí v 21. století umírat za ochranu přírody, je dramatem. To, že brazilská sněmovna devastaci přírody na nejvyšší úrovni legalizuje, je však tragédií. Takové je tedy aktuální skóre.

Hlavní nepřítel – oxid uhličitý

To vše napovídá, že environmentální diskurz a skutečná ochrana přírody si jsou na hony vzdálené. Nebe a dudy. Samé řeči, ale skutek utek’. Je snadné místo ochrany přírody v jednom kuse blábolit o udržitelné ekonomice, obnovitelné energii a ochraně klimatu. To, co se děje, je naprosto absurdní. Fantasmagorie. Dobře mířená rána logice.

Hlavním nepřítelem má být oxid uhličitý. Kašpaři v naší komedii mluví už roky o snížení jeho emisí, jen jim nějak unikla kapacita lesů jej vázat. Myšlenka REDD – Reducing Emissions from Deforestation and Forest Degradation neboli Snižování emisí způsobených odlesňováním a degradací lesů – se dostala na program jednání až nyní. Díky REDD je prý dnes už možné zahrnout kapacitu ponechaných lesů vázat oxid uhličitý do mezinárodního obchodu s kvótami. V podstatě by tedy svět platil státům za kapacitu ušetřených lesů. Pomocí tohoto triku z říše čísel by bylo možné „potají“ zachránit i biologickou diverzitu. K tomu teoreticky směřujeme.

Zobrazit diskusi
Reakcí:0

Oblíbený obsah