Rozhodnost, již Paříž projevila při vojenské intervenci v Mali, nahrává škarohlídům zpochybňujícím deklarovanou nezištnost „protiteroristického“ zásahu. Bývalá imperiální mocnost Francie má dle nich údajně zájem o nerostné suroviny v oblasti. Možná tedy nejde o žádnou misi. Frontou proti džihádu v Africe by se mohl stát Niger, uranová zásobárna Francie a Číny, jež sousedí s Mali.
Severní Korea před pár dny provedla třetí jaderný test. Íránští duchovní vůdci naopak vydali na vývoj, výrobu a držení jaderných zbraní zákaz a obohacený uran země používá jako palivo do elektráren. Přesto jsou reakce západních velmocí na tyto státy diametrálně odlišné. Paradoxně Severní Korea coby „zločinný stát“ je v mnohem větším klidu než Írán, píše Jan Schneider.
Výhledová zpráva Global Trends 2030 zpravodajských služeb USA předpovídá návrat k mocenské převaze Asie ve světové politice. Relativní úpadek Západu urychlila finanční krize, zatímco Ruskem záhy otřese nepříznivý demografický vývoj. Hrozba radikálního islámu se prý časem vyčerpá. Ubude bídy, ale vyhrotí se spory o suroviny včetně vody. Vláda prezidenta Baracka Obamy touto prognózou odstartovala své druhé funkční období.
Agentura Reuters zveřejnila článek o studii rozvědky Bundesnachrichtendienst, která dramaticky mění dnešní německé geopolitické uvažování. Podle studie totiž nové zásoby plynu a ropy v USA zásadně změní americkou politiku vůči Blízkému východu a vztah k Číně. Do roku 2020 se USA stanou z největšího dovozce fosilních paliv na světě jedním z jejich největších exportérů.
Hillary Clintonová je nejzcestovalejším ministrem zahraničí v amerických dějinách. V Obamově druhém funkčním období už diplomacii nepovede, ale spekuluje se, že se bude v roce 2016 podruhé ucházet o prezidentskou nominaci za demokraty. Její volební kampaň by se nepochybně oháněla vládní zkušeností, jenže ve skutečnosti toho ve funkci příliš nepředvedla.
Fatva zakazující jaderné zbraně je pro íránskou vládu závazná. Tím se celá debata, týkající se „zločinného státu Írán“, dostává do jiného kontextu. Načasování možná nadějně signalizuje počátek dosud skrytě připravovaných změn v americko-íránských vztazích.
Projekt plynovodu Nabucco dostává v okleštěné podobě ještě jednu šanci. Ázerbájdžánci si podle všeho hodlají pojistit vlastní trasu, nezávislou na Rusku. Právě ázerbájdžánský plyn je nyní po odepsání íránské a turkmenské suroviny pro přežití plánu na výstavbu plynovodu klíčový. Rýsuje se možnost, že by investoři do ázerbájdžánského naleziště Sah Deniz II zároveň ovládli poloviční podíl v konsorciu Nabucco.
Rusko 7. prosince odstartovalo výstavbu nového plynovodu South Stream. Před několika lety by to vyvolalo v evropské politice mírnou paniku. Ruský projekt systému plynovodů Nord Stream a South Stream je primárně politický, nikoli ekonomický. Náhlé globální systémové změny však změnily poměry natolik, že namístě je otázka: Není projekt South Stream zásadním omylem, jenž promění ruskou vlajkovou loď Gazprom v Titanic?
Čína brzy dožene USA a svět bude multipolární, přiznávají americké zpravodajské služby v aktuálně zveřejněné prognóze Global Trends 2030. To samé už ale předpovídaly i na rok 2025. Chtějí nám tím říct, že se datum zásadní změny světového uspořádání mezinárodních vztahů oddaluje? Odpověď je zřejmě složitější. Pravdou zůstává, že Spojené státy ztrácejí moc. A kromě Číny se zpravodajské služby obávají nově také internetu.
Kam by měla směřovat česká zahraniční politika dle šestice prezidentských kandidátů? Shodují se na zakotvení v EU a v NATO. Jakmile dojde například na aspekty energetické bezpečnosti, míry evropské integrace, vztahu k USA či role armády odhalí se vějíř nuancí, ba i kuriozit. A také jisté varování.