Severokorejský „satelit“, naštvaná Čína a spokojený japonský premiér

Akce KLDR, jež šla tentokrát zcela proti čínským zájmům v regionu, v Japonsku pohnula s patovou situací kolem základny USA na Okinawě.

Geopolitika
Ondřej Hýbl | 13.04.2012
Maketami severokorejských raket zapálených spolu s podobiznou severokorejského vůdce Kim Čong-una demonstranti v Soulu protestovali proti „civilnímu vesmírnému projektu“ KLDR, který se diktátorskému režimu v pátek moc nepovedl.

V pátek 7:40 tamního času došlo na očekávaný start severokorejské rakety, která měla – alespoň podle oficiálně poskytnutých informací Pchjongjangem – dopravit na oběžnou dráhu „civilní satelit“. Vlastní start se sice zdařil, nicméně se již nepodařilo realizovat oddělení třetího palivového stupně. Raketa Unha-3 po zhruba minutě letu explodovala a rozpadla se na dvacet větších kusů. Trosky se zřítily do moře západně od pobřeží Jižní Koreje.

Test rakety dlouhého doletu, jak se na severokorejský „civilní vesmírný projekt“ dívá většina světa, bude mít dohru na půdě Rady bezpečnosti OSN. Akce k příležitosti oslav stého výročí narození vůdce KLDR Kim Ir-senaale již svoji historickou stopu v regionu zanechala.

Proti zájmu Číny

Zatímco severokorejský test nevybočoval z běžného folklóru, kterým nečitelný režim pravidelně obšťastňuje své sousedy, překvapuje nezvykle silně nesouhlasná reakce Číny, která aktuální krok KLDR provázela. Nutno podotknout, že Číně rozhodně nešlo o stabilizaci situace v regionu. Naopak, Čína v umění využívat nepředvídatelné Severokorejce ve prospěch své zahraniční politiky dosáhla naprosté dokonalosti. Peking svůj monopolní vliv na permanentní severokorejské potížisty dokázal prodávat světovému společenství velmi draze a ještě na něm zůstával odlesk mírotvorné světové velmoci.

Hrozilo, že by americko-japonský protiraketový deštník poprvé naostro zafungoval Číně před branami

Tentokrát však šel severokorejský pokus zcela proti čínským zájmům v regionu. Díky hrátkám s raketou totiž moře, které Čína jednoznačné považuje za sféry svých zájmů či dokonce za svoje území, brázdila plavidla aliance Japonska a USA napojená na americký systém protiraketové obrany. Zatímco přítomnost cizích plavidel při společných cvičeních USA a Japonska či USA a Jižní Koreje se neobejdou bez extrémně silných čínských komentářů, současná krize obvyklé čínské argumenty vylučovala.

V regionu se přitom hraje o hodně. Číně jde o souostroví Senkaku (čínsky Tiao-jü-tchaj), které je sice od roku 1971 považováno za území Japonska, ale nárokuje si je jak pevninská Čína, tak Tchaj-wan. V okolí souostroví se předpokládá výskyt zemního plynu, správa ostrovů by také Číně znatelně rozšířila její výsostné vody a umožnila širší komerční rybolov. Údajně v blízkosti Senkaku severokorejskou raketu očekávala japonská loď s protiraketovými střelami.

 Situace však pro Čínu mohla dopadnout ještě hůř. Reálně totiž hrozilo, že by americko-japonský protiraketový deštník poprvé naostro zafungoval Číně před branami a alianční lodě by pak nerušeně hledaly zbytky severokorejské střely právě v okolí souostroví Senkaku. Nejhorší možný scénář z pohledu Číny se však nakonec nenaplnil.

Premiér Noda si pomůže

Ze stávajícího vývoje na druhou stranu patrně hodně vytěží japonský premiér Jošihiko Noda. Jednak se mu podařilo rozhodně a efektně na hrozbu reagovat, když neváhal i v Tokiu umístnit baterii protiraketových střel Patriot 3, přestože pravděpodobnost zásahu japonské metropole severokorejským „satelitem“ byla prakticky nulová. Razance a jednoznačné stanovisko, kdy Noda deklaroval ochotu v případě nutnosti severokorejský nosič sestřelit dokonce ještě dříve, než podobné prohlášení učinili představitelé armády v Jižní Koreji, by mu politické body vynést mohla. Hodily by se, podpora kabinetu se pohybuje pouze okolo 30 procent.

A dále – krize minimálně oddálila připravované stěhování americké vojenské základny Futenma pryč z Okinawy. Odstranit okinawskou základnu se zavázal expremiér Jukio Hatojama a od jeho rezignace japonská vláda hledala způsob, jak situaci vyřešit. V jednání byl přesun základny v rámci Japonska, ale také odchod armády USA na Guam.

Krize minimálně oddálila připravované stěhování americké vojenské základny Futenma pryč z Okinawy

Ani jedno řešení nebylo dobré a jako optimální se jevilo ponechání základny USA na Okinawě, a to i přes veškeré potíže, které vojenská přítomnost místním obyvatelům způsobovala. Tato varianta se však až do pátku jevila politicky zcela neprůchodná. Bránil jí Hatojamův politický závazek a nesmiřitelný přístup okinawského prefekta Hirokazu Nakaimy. Právě prefektovo přání v reakci na severokorejský test na Okinawě aktivovat systém Patriot však okinawské dilema posouvá do zcela nové, pro premiéra Nodu mnohem příznivější roviny.

Premiér Noda se též snaží o komplexní přehodnocení strategie obrany Japonska. Minulý týden dohodl s Velkou Británií společný projekt na vývoji vojenské techniky, snaží se opustit koncept ochrany severu země tankovými jednotkami před dnes již vysoce nepravděpodobnou invazí z Ruska. Naopak, japonské zbrojní firmy se chtějí dostat na zahraniční trhy. Ve všech těchto ohledech mu nepovedený severokorejský test hraje výborně do karet a je pouze na Nodovi, jak nastalou situaci dokáže využít. 

Zobrazit diskusi
Reakcí:0

Oblíbený obsah