Kreml se obává, že se Rusko stane jen přívěskem Číny

Minulý týden ruský premiér Dmitrij Medveděv varoval před nárůstem vlivu Číny na ruském Dálném východě, jenž je bohatý na zdroje nerostných surovin, kvůli ekonomickému propojování s touto zemí. A dodal, že je třeba chránit vzdálenou oblast před „nadměrnou expanzí sousedních států“, zejména „neumožnit negativní projevy včetně vzniku enkláv zahraničních občanů“.

V Medveděvových výrocích – jedněch z nejtvrdších, jež na toto téma dosud zazněly – se ukazují obavy Kremlu z neustálého příchodu Číňanů, který by nakonec mohl ohrozit nadvládu Ruska v odlehlých a řídce obydlených oblastech Sibiře a Dálného východu. Tyto ruské obavy se projevují navzdory dobrým diplomatickým a obchodním vztahům Ruska a Číny a společnému postupu obou zemí v Radě bezpečnosti OSN – odmítnutí navrhovaných sankcí vůči Sýrii a režimu jejího prezidenta Bašára Asada.

reklama

Moskva a Peking v minulých letech podepsaly mnoho hospodářských a energetických smluv a pravděpodobně využijí summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství, který se na začátku září uskuteční v ruském dálnovýchodním Vladivostoku, k jejich rozšíření. Růst vlivu Číny na ruském Dálném východě, kde jsou často oficiální nápisy v ruštině a čínštině, však již dlouhou dobu vyvolává napětí.

Bezpečnostní a strategické hledisko

Vztahy Moskvy s východními oblastmi Ruska, zejména s devíti provinciemi jeho Dálného východu, jsou pro tuto zemi z bezpečnostního a strategického hlediska zásadní. Tvoří totiž 36 procent ruského území a jejich součástí je 25 tisíc kilometrů pobřeží i mnoho nalezišť nerostných surovin. Žije v nich však jen 4,4 procenta z téměř 143 milionů ruských obyvatel a vytváří pouze 5,6 procenta ruského HDP (16,7 tisíce dolarů na obyvatele v roce 2009).

Vztahy Moskvy s východními oblastmi Ruska, zejména s devíti provinciemi jeho Dálného východu, jsou pro tuto zemi z bezpečnostního a strategického hlediska zásadní

Geografická situace ruského Dálného východu je špatná, protože je značně vzdálený od evropského centra země a náchylný k ovlivňování zahraničními mocnostmi, především Čínou. Z širšího geopolitického hlediska Moskva udržuje svou moc v této oblasti zejména vojensky, její hospodářský a finanční vliv je však v podstatě malý. Jenže v současné době tyto součásti moci hrají větší roli než vojenská přítomnost a nakonec rozhodnou o tom, zda Moskva udrží svou nadvládu nad ruským Dálným východem, či budou-li zahraniční mocnosti stále víc ovládat ekonomiku a politiku regionu.

Problém ještě zvětšuje neustálý pokles počtu ruských obyvatel v minulých letech, přičemž tento trend by měl pokračovat. A problém nezmenšuje ani to, že Čína se svými 1,3 miliardy obyvatel patří v důsledku politiky rodiny s jedním dítětem k nejrychleji stárnoucím společnostem na světě. Ani tvrzení šéfa vladivostockého regionálního oddělení Imigračního úřadu Ruské federace v letech 1993 až 2003 Sergeje Puškareva, že přelidnění ruského Dálného východu Číňany je moskevský mýtus. Dle něho je v této oblasti nejvíc lidí ze zemí střední Asie.

Vládní opatření

Navzdory tomu se však někteří moskevští představitelé obávají, že by se Rusko v budoucnu mohlo stát pouhým přívěskem Číny, čínskou kolonií, jež jí dodává nerostné suroviny a která zcela závisí na ekonomicky vyspělejší sousední zemi. Následkem toho Rusko přijalo několik opatření, jež by měla zlepšit situaci tohoto regionu a takovému vývoji zabránit.

Rusko má nové ministerstvo pro Dálný východ, které podporuje již probíhající státní programy

Například součástí Medveděvovy vlády vzniklé v květnu je nově vytvořené ministerstvo pro Dálný východ, jež má podporovat již probíhající státní programy. Jedním z nich je i přesun čtyř set rodin z bývalých sovětských republik do této oblasti, aby se v ní zvýšil počet rusky mluvících obyvatel.

Medveděv také prohlásil, že novou imigrační politiku vypracoval prezident Vladimir Putin, a nařídil ministrům, aby navrhli plán, jak tuto politiku prakticky provádět. Putin letos napsal, že menšiny musejí sdílet ruskou kulturu a imigranti složit zkoušku z ruského jazyka a ruských dějin. A také prohlásil, že ruské úřady by měly získat víc pravomocí, aby mohly lépe prověřovat odborné schopnosti imigrantů, a studenti přečíst sto knih od významných ruských spisovatelů.

V příštích sto letech bude zřejmě hrát v oblasti Tichého oceánu rozhodující roli souboj Číny a USA. Avšak čínský vzestup se projevuje i v posunu jejích obyvatel do severních oblastí. Proto se bude význam rusko-čínských vztahů neustále zvětšovat. Nedávná Medveděvova prohlášení pak naznačují, že tyto vztahy by nemusely být úplně přátelské, a poskytují představu, jak bývalá východní velmoc nahlíží na vzestup té, která ji pravděpodobně nahradí.