Geopolitika
Bohumil J. Studýnka|06.04.2014

Konec dějin v nedohlednu

Někteří současní evropští politici se nehodlají ponaučit z několikasetletého geopoliticky expanzivního jednání eurasijské mocnosti Ruska.

V současnosti balancujeme na pokraji nového světového konfliktu, jenž vzniká ve východní Evropě na území Ukrajiny, kde se nachází civilizační zlom. Někteří současní evropští politici se zřejmě nehodlají ponaučit z několikasetletého geopoliticky expanzivního jednání eurasijské mocnosti Ruska. USA nezůstanou navždy bohatým strýčkem, který neustále obnovuje evropská dětská hřiště a financuje hry s bábovičkami. Píše Bohumil J. Studýnka.

HOT TOP|Geopolitika
Jan Schneider|20.04.2014

Velmoci hájí pouze své zájmy a prostředky, jak je prosadit

„Je potřeba si uvědomit, že Rusko se nechce bát Západu. Neuváženými kroky by totiž Západ mohl Rusko zahnat do kouta, před čímž varují všichni, kteří Rusko s respektem znají. Rusko v koutě je nebezpečné a tlačené ke spolupráci s Čínou,“ varuje občanský aktivista Stanislav Novotný v rozhovoru pro ČESKOU POZICI, v němž rozebírá situaci na Ukrajině, současnou geopolitickou situaci i české ekonomické zájmy.

Reakcí:254
Geopolitika
Roman Joch|29.03.2014

Usiluje Rusko o další světovou válku?

Vstup ruských vojsk do baltských zemí by byl důvodem k válce. Můžeme si být jistí, že to Rusové neučiní? Dle Alexandera Dugina, hlavního ideologa ruského nacionálního bolševismu, se totiž už mnoho století odehrává „válka kontinentů“ na život a na smrt – Atlantidy, jejímž nejvýznamnějším představitelem jsou USA, a Eurasie v čele s Ruskem. A tento dnešní Rasputin prezidenta Vladimira Putina prosazuje vítězství Eurasie, píše Roman Joch.

Reakcí:75
Geopolitika
Přemysl Houda|28.03.2014

Podpora Rusů v zahraničí? Přirozená morální povinnost Moskvy.

Mají se začít obávat po kauze „Krym“ i další státy s ruskými menšinami? Co třeba Estonsko s 1,5 milionem obyvatel a čtvrtinou etnických Rusů? Má tamní ruská menšina iredentistický potenciál? ČESKÁ POZICE o tom v širších souvislostech rozmlouvala s děkanem Fakulty mezinárodních vztahů tallinnské Euroakadeemie, leningradským rodákem Leonidem Karabeškinem.

Reakcí:17
HOT TOP|Geopolitika
Jan Růžička|25.03.2014

Ukrajina bývala jaderná. Bude opět?

Situace na Ukrajině mohla být ještě horší, pokud by tato země nadále vlastnila jaderný arsenál, kterého se vzdala v roce 1994. Ruská invaze na Krymu však může mít zásadní důsledky pro to, zda, nakolik a do jaké míry přetrvá současný režim nešíření atomových zbraní. Ukrajinští politici, kteří chtějí pro svou zemi atomové zbraně, by si měli uvědomit, že vojenským útokům se nevyhnuly ani státy, jež je vlastnily. Píše Jan Růžička.

Reakcí:34
HOT TOP|Geopolitika
Jan Čuřík|24.03.2014

Důsledek ukrajinské krize: Lepší evropská spolupráce s Íránem?

Návštěva polského ministra zahraničí Radosława Sikorského v Íránu na začátku března připomněla, že střední Evropa svůj spletitý vztah k Rusku s touto zemí sdílí. Íránci mohou být našimi spojenci na Blízkém východě a částečně energetickou protiváhou Ruska v čele s prezidentem Vladimirem Putinem. Vydají-li se Evropané do Teheránu, pak však s myšlenkou, že vedle produktovodů je od počátku třeba i vzájemného respektu, píše Jan Čuřík.

Reakcí:11
Geopolitika
Petr Pietraš|23.03.2014

Ukrajina jako arabské jaro: Ani globalizace, ani internet, ale geopolitika

Po zkušenosti se dvěma světovými válkami Evropa zavrhla konfrontační politiku a nejraději by vedla jen dialog. Začínají se však objevovat ekonomicky silné státy – Rusko, Čína, Japonsko, Indie, Írán a USA –, které neskrývají, že chtějí své geopolitické nároky prosazovat silou. Česko by si mělo ujasnit, stane-li se v případě krize nezávislé, zůstane-li v zájmové sféře Německa či zakotví-li v postsovětském prostoru. Píše Petr Pietraš.

Reakcí:17
HOT TOP|Geopolitika
Roman Joch|12.03.2014

Jen aby obsazení Krymu neskončilo jaderným průšvihem...

Informace se sice v českých médiích objevila, ale málokdo otevřeně domyslel její důsledky. V diplomatických kruzích vyvolává zděšení a jeden z diplomatů to doslova považuje za „průser“. Ruské obsazení Krymu totiž porušuje Budapešťské memorandum z prosince 1994 – a ukrajinští nacionalisté si mohou myslet: Vzdali jsme se atomovek za slib územní integrity. Ta je však v háji. K zisku atomové zbraně jim pak stačí mít hodně peněz a správné telefonní číslo, upozorňuje Roman Joch.

Reakcí:40
HOT TOP|Geopolitika
Luděk Bednář|11.03.2014

Zvítězilo dnešní Rusko v už neexistující studené válce?

Moskva ovládla silou Krym. Vítejte v novém geopolitickém řádu 21. století. Ukrajinská krize však ukazuje, že starý mocenský střet pokračuje. Politika ruského prezidenta Vladimira Putina na Blízkém východě ale nepřipomíná tu komunistickou, ale carskou. A jeho geopolitická představa jako by nebyla cizí ani mnoha lidem na Západě. Pokud by se naplnila, bylo by třeba revidovat výsledek studené války. Nezvítězil by v ní Západ, ale Východ.

Reakcí:19
HOT TOP|Geopolitika
Bohumil J. Studýnka|07.03.2014

Na Krymu je vymalováno. Teď bude ruský.

V Česku i v Evropě se hledají události analogické k té dnešní na Krymu – Mnichov 1938, srpen 1968, angažmá Západu ve válce v Jugoslávii, především v Bosně, zásah NATO v roce 1999 v Kosovu i ruská agrese vůči Gruzii v roce 2008. Existuje-li však v moderních dějinách situace podobná té dnešní na Ukrajině, je to začátek první světové války, od nějž v létě uplyne sto let. Situace na Krymu je fait accompli – hotová věc. Píše Bohumil Studýnka.

Reakcí:26