Vzpomínáte na dohodu ACTA?

Česká republika se v otázce protipirátské dohody nadále veze v závětří EU, která by o budoucnosti ACTA mohla rozhodnout již v létě.

Světové události
Petr Matějček | 14.04.2012

Proč se v titulku článku ptám, zda si ještě pamatujete protipirátskou smlouvu ACTA? Protože ač kontroverzní obchodní dohoda proti padělatelství počátkem roku rozohnila veřejnost a donutila tisíce lidí z celé Evropy ve jménu boje za svobodný internet vyjít do ulic, v poslední době jako by se po ní slehla zem. Alespoň v České republice, kde diskuse o ACTA ztichla 6. února.

Tehdy se vláda zřejmě zalekla nečekaných protestů a ratifikační proces pozastavila navzdory tomu, že koncem roku 2011 doporučila dohodu podepsat, což letos 26. ledna velvyslankyně České republiky v Japonsku Kateřina Fialková také udělala. Jenže proti odpovědi na růst globálního obchodu s padělaným zbožím a nelegálně šířenými autorsky chráněnými díly, jak ACTA nazývají její navrhovatelé, se v Česku podobně jako v jiných evropských zemích vzedmul silný odpor, včetně demonstrací organizovaných Českou pirátskou stranou a hackerských útoků ze strany kyberhnutí Anonymous.

Nečasovo prohlášení a Kubův slib

Vláda, zřejmě zaskočena reakcí občanů, byla donucena couvnout. „Nechceme v žádném případě připustit situaci, kdy by nějakým způsobem byly ohroženy občanské svobody a svobodný přístup k informacím,“ prohlásil v únoru premiér Petr Nečas a dodal: „Opravdu se musíme podívat na to, co by to obnášelo v reálném životě.“

Proč se podobná analýza neuskutečnila před tím, než tehdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg předložili usnesení, jež podpis doporučovalo, zůstává dodnes záhadou. Nejblíže pravdě bude asi vysvětlení poslance Věcí veřejných a odborníka stany na elektronická média Viktora Paggia, totiž že politici jsou často tak znavení, že už ani nevědí, co vlastně schvalují.

O něco zodpovědněji k situaci přistoupil Kocourkův nástupce Martin Kuba. Krátce poté, co vláda ratifikaci ACTA pozastavila, prohlásil, že hodlá s příznivci a odpůrci mezinárodního paktu uspořádat kulatý stůl, kde obě strany proberou své argumenty. Záměr oznámil již 12. února v Otázkách Václava Moravce.

„Rád bych, aby tato debata proběhla, protože si myslím, že ty věcné argumenty nepadají na ulicích. To už je vždy nějaký sociální rozměr, který si ten problém s sebou nese,“ uvedl Kuba, jenž zároveň připustil, že vypracování smlouvy se nedělo příliš transparentně. „Model, jakým byla projednávána, a to, jakou reakci vyvolala, ji staví do velmi nešťastného světla,“ prohlásil o dohodě ACTA. A pak nastalo téměř dvouměsíční ticho.

Pohřbí ACTA Evropský parlament?

Jenže zatímco česká média řešila soud s Vítem Bártou a Jaroslavem Škárkou a odposlechy telefonátů mezi Romanem Janouškem a pražským exprimátorem a poslancem ODS Pavlem Bémem, na úrovni Evropské unie rozepře kolem obchodní dohody proti padělatelství pokračovaly. Boje vyvrcholily na přelomu března a dubna.

Nejprve 28. března obchodní komise Evropského parlamentu překvapivě rozhodla, že dohodu ACTA nepošle Soudnímu dvoru EU, aby posoudil, zda odpovídá základním právům Evropské unie, jak měla původně v plánu. „Chceme parlamentu v příštích měsících ponechat flexibilitu během diskuse, zda je ACTA tím správným nástrojem na řešení problémů, kvůli jejichž řešení vznikla. Kdyby ji parlament poslal k soudnímu dvoru, v mezidobí by o její budoucnosti nemohl rozhodnout,“ řekl Daniel Caspary z Evropské lidové strany.

Bernd Lange: „Od začátku byla chyba v jedné dohodě míchat padělky a internetový obsah.“Bernd Lange z Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů zase podotkl, že sociálně-demokratická skupina evropského parlamentu chtěla ratifikaci ACTA od samého začátku zamítnout a předložení dohody k Soudnímu dvoru EU by celý proces jen oddálilo. „Rozhodnutí je prvním signálem, že je parlament připravený ACTA zamítnout. Od začátku byla chyba v jedné dohodě míchat padělky a internetový obsah. Evropský parlament nebyl zapojen do vyjednávání smlouvy, a teď se máme rozhodnout pro, či proti, bez možnosti pozměnit nedokonalosti. V aktuální podobě text nemůžeme podpořit. ACTA bude pohřbena ještě před létem,“ rezolutně prohlásil Lange.

Podobného názoru je Helmut Scholz z politického seskupení socialistických a komunistických stran. Dle něj by dávalo smysl nechat ACTA přezkoumat již dříve. V současné chvíli však prý politickou zodpovědnost nese Evropský parlament. Ten by měl dělat svou práci a nezbrzdit rozhodnutí v kauze ACTA na další rok až dva. Taková prodleva by dle Scholze nastala, kdyby se věcí začal zabývat nejvyšší soud Evropské unie. Stejně reagovala i skupina Zelení – Evropská svobodná aliance. „ACTA by měla být okamžitě odmítnuta,“ prohlásil za ně Jan Philipp Albrecht.

Pro předání dohody Soudnímu dvoru Evropské unie hlasovali pouze členové Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Jejich stínový zpravodaj pro tuto tématiku Niccolò Rinaldi si následně postěžoval, že teď už nebude možné zjistit, zda je ACTA kompatibilní s Listinou základních práv Evropské unie, či nikoli.

Zobrazit diskusi
Reakcí:1

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

poslední odstavec

to bohužel vystihuje - zkusí se to znovu pod jiným názvem, záminkou

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah