Velká Británie se stále víc vzdaluje od EU
I v důsledku nedávno oznámeného auditu dopadu zákonodárství unie na Británii se zdá, že v současnosti je Lamanšský průliv hlubší a širší.
Krize eurozóny zostřila i zvětšila rozpory mezi Velkou Británií a jejími členskými státy. Británie nechce platit účty za měnovou unii, která se jí nikdy nelíbila, a proto do ní nevstoupila. Žádná její vláda nepožádá britské daňové poplatníky, aby víc finančně podpořili například Řecko, Itálii nebo Španělsko, pokud problémy státního rozpočtu vedou k uzavírání škol, zvyšování školských poplatků a k dalším všemožným úsporám.
Nejnovější posun Británie od Evropské unie se odehrál minulý týden, kdy britský ministr zahraničí William Hague oznámil komplexní audit dopadu zákonodárství EU na svou zemi. Dle deníku The Telegraph následkem auditu by mohl být seznam pravomocí, jež by Británie chtěla vrátit z Bruselu výměnou za svůj souhlas s opatřeními, jež povedou k větší integraci eurozóny.
Dle hlavních britských politiků je třeba spíš hledat způsoby, jak by se Británie měla oddělit od EU, než se ji pokoušet změnit nebo se do ní víc integrovat
Zdá se, že EU, na niž tvrdě dopadá krize eurozóny, směřuje k větší politické i fiskální unii. Toho se však Británie v žádném případě nechce účastnit. A hlavní britští politici se shodují, že je třeba spíš hledat způsoby, jak by se Londýn měl oddělit od EU, než se ji pokoušet změnit nebo se do ní víc integrovat. Tento jejich postoj do značné míry souvisí s eurem.
Prounijní britská lobby totiž vyvinula velké úsilí, aby Británie přijala euro. Tato snaha však zdiskreditovala většinu z těch, kteří byli v zemi největšími zastánci EU, a naklonila rovnováhu názorů respektovaných lidí ve prospěch euroskeptiků.
Británie vstoupila do Evropských společenství v roce 1973, ale integrace Evropy jí ani po 40 letech nepřirostla k srdci. Neustále si udržuje zvláštní postavení mimo Evropu a má v unii málo přátel a žádného skutečného spojence. Francouzsko-německé partnerství a britský osobitý postoj k evropské politice odsouvají Velkou Británii na okraj dění v EU a znemožňují jí vytvořit dlouhodobé partnerské vztahy.
Nikdo dnes neví, jak bude nová EU po vyřešení finanční krize vypadat, a proto lze i obtížně předvídat vztahy Velké Británie s unií. V současnosti se však zdá, že Lamanšský průliv oddělující Britské ostrovy od zbytku Evropy je hlubší a širší.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.
Přeposlat
Verze pro tisk
Komentáře
ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.
Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.
Děkujeme vám za pochopení.
I bývalá ČSR měla legislativní problémy
a dokonce na "audit" zřídila ministerstvo .Fungovalo v letech 1919-38, aby sjednotilo zákonodárství a předpisy na českých zemích a na Slovensku.Existovaly tady vedle sebe dva právní systémy, rakouský a uherský, které byly sjednoceny až vroce 1950. Unitární ČSR na to potřebovala 32 let, je úžasné, že sjednocující Evropa za stejnou dobu dokázala mnohem víc.
kteří politici pane Bednáři?
Vaše fobie a obsese nedovolují, abyste přestal lhát a napsal, že názory,které si tady cucáte z prstu, jsou zastávané jen částí britských politiků. Vaše až katastrofální neznalost a věcné chyby,opakovaně prolázané Vám nebrání dál prpodukovat naprosté bludy. Dříve se rozpadne Spojené království Velké Británie a Severního Irska, protože již příští rok nejspíš proběhne ve Skotsku referendum o jeho nezávislosti.
z čeho soudíte, že se jedná o
z čeho soudíte, že se jedná o bludy? VB je fakticky na okraji dění v EU. Ale je potřeba si říci, zda-li je tato pozice v současné době pro VB výhodou či nikoliv. Osobně si myslím, že jim tato pozice i do jisté míry vyhovuje. Co se týče vyloženě spojenectví, to nemá. Ale má část spolunásledovníků v podobě nás ČR či Polska. A my si musíme říct, jestli je to pro nás dobře, či nikoliv
Realita ukázala
že místo UK je v EU. Jinak by Churchill v roce 1947 nezaložil Hnutí pro Evropu atd. Byl si vědom toho, že po rozpadu impéria je pozice Británie oslabená a neudržitelná. UK požádaly o vstup do EHS a Francie vstup vetovala, proto vstoupily až po Lucemburském kompromisu v roce 1973, když byl premiérem konzervativec Heath. Smlouva o EU byla přijata, když premérkou byla konzervativka Thatcherová. Postoj Labour Party a liberálních demokratů vůči EU je obecně vstřícný.
Usuzovat z auditu legislativy na vzdalování se EU, je neznalost. Je přece všeobecně známo, že Británie nemá psanou ústavu, její právo se liší od kontinentálního dosti zásadně a tato nekompatibilita zřejmě činí stále větší obtíže. Možná se dá říci, že dochází k jistému sbližování v oblasti sekundárního práva EU , kdy rozsudky ESD v Lucemburku mají závaznost pro rozhodování vnitrostátních podobně jako precedenty v anglosaském právu. Je to však složitý proces, související s právem mezinárodním a jeho nadřazeností nad vnitrostátním, což mají dokonce některé státy/ např. Rakousko/ v ústavě, jinde/jako u nás/ je zdrojem práva. V Británii, která nemá psanou ústavu, musí tento stav činit značné obtíže. To, co u nás řeší ústavní soud, může v Británii řešit každý magistrátní a při respektování judikátů ESD to nejspíš činí značné obtíže. To je důvod auditu.
Ani u nás nejsme bez problémů a audit potřebujeme jako sůl. Existuje celá masa práva, kterou naše soudy nerespektují a jsou jimi zmíněné judikáty ESD. Jedním z nich je např. rozhodnutí, že není třeba implemenatcae směrnice a bez dalšího má platnost v každém členském státě. Je tedy tady obrovská masa práva, která je platná a naše soudy ji neaplikují, protože ji vůbec neznají. Každý soud v 1.stupni by měl zkoumat, zda nemá přeložit tzv.předběžnou otázku k ESD a zde ještě platí, že pokud v této věci již byl vydán judikát,tuto otázku není třeba pokládat,ale soud má podle judikátu ESD rozhodnout. Nechápu, jak se tím může Anglický kanál vzdalovat od Evropy a být hlubší. Anglický, protože takv Británii kanálu La Manche říkají.
Pud sebezáchovy
To je přece logické - kdo by chtěl být v tom, v co se chystá přeměnit EU? Zadlužený spolek byrokratů, kde Franta půjčí Pepovi, aby ten mohl půjčit Karlovi na úvěr, který dá Karel zase Frantovi?
a jak fungují banky?
přece přesně na témže principu. Skutečnost, že jejich funkci musí suplovat EMS je důkazem, že trh nevyřeší vůbec nic.