V kocábce německých pirátů se objevují díry
Německé pirátské straně nahání strach kariéristé ve vlastních řadách a nejasný volební program.
Vítězné tažení pirátské strany v Německu pokračuje. V sárských zemských volbách piráti získali 7,4 procenta hlasů a zajistili si čtyři křesla v tamním sněmu. Po Berlíně druhém, do něhož se piráti probojovali. Počet členů pirátské strany se od berlínských voleb zdvojnásobil a v celostátních průzkumech piráti běžně získávají kolem osm procent. Strana se zdá být nezastavitelná. Vaz by jí mohl zlomit snad jen nečekaný nával kariéristů.
„Vývoj pirátů odpovídá vývoji všech politických stran, kterým se podařilo v Německu v posledních třiceti letech etablovat,“ míní v týdeníku Stern profesor současných dějin Paul Nolte. Paralely Nolte vidí především s německou Levicí a stranou Spojenectví 90/Zelení, jejichž hlavní témata jako ochrana životního prostředí a kritika sociální nespravedlnosti společnost před lety přijala s podobným nadšením jako dnes pirátský boj za svobodu internetu a transparenci státní správy.
„Fenomén je mnohem silnější, než se někteří v Berlíně původně domnívali,“ konstatoval nedávno téměř ustrašeně lídr konzervativních křesťanských demokratů Peter Altmaier.
Mezi nováčky je prý spousta lidí, kterým spíš než o pirátské hodnoty jde především o vlastní konto
„Našli ideální téma dnešní doby,“ míní zase Detmar Karpinski, jehož hamburská reklamní agentura KNSK v minulosti organizovala několik velmi úspěšných volebních kampaní. „S piráty si lidé automaticky spojují protest. Jméno strany je programem. To je obrovská výhoda,“ dodává expert na reklamu.
Pirátská strana se zdá být nezastavitelná, přesto její lídři objevili slabinu, která by jim mohla úspěch ve volbách do Spolkového sněmu pokazit. Pirátský poslanec v berlínské sněmovně Gerwald Claus-Brunner podotýká, že před úspěchem v zemských volbách měla pirátská strana dvanáct tisíc členů. Dnes jich je dvakrát tolik. Mezi nováčky je prý spousta lidí, kterým spíš než o pirátské hodnoty jde především o vlastní konto. V mladé straně vidí způsob, jak se rychle dostat k poslaneckému platu. Claus-Brunner se bojí, že „pokud staří harcovníci nebudou ostražití, kariéristé vše pokazí a budoucí úspěchy promění v Pyrrhova vítězství“.
Ve vzduchu je rovněž stále cítit výčitka, že pirátská strana ztělesňuje spíš jakýsi obecný pocit nespokojenosti než jasné názory. „Naše koncepty se musejí naučit chodit, musíme je předělat tak, aby byly použitelné v politickém prostředí,“ uvědomuje si zastupující předseda strany Bernd Schlömer. Ucpat díry v pirátské kocábce se Claus-Brunner, Schlömer a spol. chystají během stranického sjezdu koncem dubna.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.






