Také jeden důvod dluhové krize: Nejsou lidi

Jedna z příčin krize, kterou si však jen málo Evropanů otevřeně přiznává, spočívá v pozvolném poklesu počtu evropských obyvatel.

HOT TOP|Evropa
Luděk Bednář | 12.02.2012

Evropané se při řešení dluhové krize často zaměřují na problém neudržitelnosti sociálního státu. Existuje však jedna příčina této krize, kterou si jen málo z nich je ochotno otevřeně přiznat – pozvolný pokles počtu evropských obyvatel.

Demografická fakta tento trend jednoznačně potvrzují. Počet obyvatel evropských zemí by zůstal stejný v případě průměrné porodnosti 2,1 dítěte na jednu ženu. Podle studie OSN Vyhlídky světové populace však tato porodnost činila v letech 2005 až 2010 1,53 dítěte.

Dva neblahé trendy

Obzvlášť nízkou porodnost měly například:

  • Řecko (1,46),
  • Španělsko (1,41),
  • Česká republika (1,41),
  • Itálie (1,38),
  • Portugalsko (1,36)
  • a Německo (1,36).

O trochu lépe na tom byly Francie (1,97), Švédsko (1,9) a Velká Británie (1,83). Pouze Irsko dosáhlo průměrné porodnosti 2,1 dítěte na ženu, jež by stačila k náhradě obyvatel této země. U všech těchto zemí to představuje pokles oproti období 1955 až 1960. Konkrétně činila v té době porodnost podle zemí:

  • Řecko (2,27),
  • Španělsko (2,7),
  • Česká republika (2,37),
  • Itálie (2,29),
  • Portugalsko (3,29),
  • Německo (2,3),
  • Francie (2,7),
  • Švédsko (2,23),
  • Velká Británie (2,49),
  • Irsko (3,58).

Následkem tohoto vývoje nejenže narůstá počet starých lidí a snižuje se početnost mladé populace, v důsledku čehož ubývá v evropských zemích obyvatel, ale zhoršuje se i takzvaný „podíl závislých lidí“ – kolik zaměstnanců v produktivním věku připadá na jednoho důchodce. Podle prognózy studie Gabriela Steina se v Itálii, Španělsku a Německu v roce 2050 tento podíl závislých lidí výrazně zvýší: na dva zaměstnané v produktivním věku připadne jeden důchodce. Tito zaměstnaní také budou muset platit vyšší příspěvky do důchodových systémů.

Z odhadovaných zhruba 37 tisíc španělských občanů, kteří v roce 2010 opustili svou zemi, jich téměř 60 procent odešlo mimo členské státy EU

Současný neutěšený stav populace ještě víc zhoršuje další neblahý trend – narůstá počet odchodů mladých občanů Evropské unie do Latinské a Severní Ameriky a Asie, dnes činí několika desítek tisíc lidí ročně. Navíc se stovky tisíc mladých imigrantů, jejichž rodiny přišly z rozvojových zemí do EU, začínají vracet do svých domovských států. A šance, že se větší část z nich v blízké budoucnosti naopak do Evropské unie vrátí, je mizivá.

Růst imigrantů z členských zemí EU

EU sice žádnými oficiálními celkovými údaji o imigraci z jejích členských zemí nedisponuje, ale je potvrzeno, že například ze Španělska a Portugalska odchází kvalifikovaná pracovní síla do jejich bývalých kolonií. Z těchto dvou zemí a také z Irska, Slovinska a Kypru více lidí emigruje, než do nich imigruje. Podobného trendu se začíná obávat i Řecko.

Podle Španělského statistického úřadu se Španělsko v důsledku téměř 20procentní nezaměstnanosti loni stalo poprvé od roku 1990 vývozcem pracovní síly. V prvních devíti měsících loňského roku odešlo z této země o 55 626 lidí víc, než do ní přišlo. Španělé imigrují nejen do členských zemí EU, jež jsou na tom ekonomicky lépe, ale zejména do Latinské Ameriky. Z odhadovaných zhruba 37 tisíc španělských občanů, kteří v roce 2010 opustili svou zemi, jich téměř 60 procent odešlo mimo členské státy EU.

Zdá se, že přimět Evropany hovořit veřejně o evropských populačních trendech a jejich ekonomických důsledcích bude značně obtížnéV roce 2011 opustilo jedenáctimilionové Portugalsko minimálně sto tisíc jeho občanů. Podle lisabonského Emigračního úřadu rozvíjející se ekonomika bývalé portugalské kolonie Angoly přijala od roku 2003 na 70 tisíc portugalských občanů. Počet Portugalců s pracovními vízy v Brazílii narostl v červnu 2011 na 52 tisíc, což bylo nejvíc za předchozích 18 měsíců. Brazilské ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že se během prvních šesti měsíců loňského roku počet zahraničních rezidentů s dočasnými pracovními vízy v Brazílii zvýšil na 1,46 milionu, přičemž téměř 330 tisíc pocházelo z Portugalska a 60 tisíc ze Španělska.

V zajetí doktríny přelidnění

Všechna tato fakta by měla přimět Evropany, aby o nutnosti reforem pracovního trhu, sociálního státua příčinách zadlužení přemýšleli i u tohoto hlediska. Přinejmenším proto, že členské země EU, které zvládají dluhovou krizi lépe než jiné, například Švédsko a Německo, reformy provedly během prvních deseti let tohoto století. Zdá se však, že přimět Evropany hovořit veřejně o evropských populačních trendech a jejich ekonomických důsledcích bude značně obtížné. Proč?

Jedním z důvodů je, že mnoho z nich, včetně nepominutelné části politických elit, dlouho žilo v zajetí doktríny přelidnění. Již v roce 1798 jeden z prvních moderních ekonomů, Angličan Thomas Malthus, publikoval Esej o principu populace, v němž tvrdil, že růst počtu obyvatel způsobí stále se zvyšující nabídku pracovní síly. V důsledku toho dle něho poklesnou mzdy, a tudíž se masově rozšíří chudoba. Dalšího anglického filozofa-ekonoma Johna Stuarta Milla (1806–1873) ovlivnily Malthusovy názory natolik, že chodil po londýnských parcích a rozdával letáky, jež se zastávaly kontroly porodnosti, čímž dráždil kolemjdoucí.

Zobrazit diskusi
Reakcí:10

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Děkuji za velmi kvalitní článek L. Bednářovi

Situaci popsal velmi přesně a to včetně zhoubných trendů v myšlení evropské populace ve dvou směrech.

První je o přelidnění Země. Ti, kdo takto argumentují při demografické depresi ve vlastní zemi si nevidí na špičku nosu, protože mají na očích dalekohled. Těm je potřeba říci: Ano, myslete globálně, ALE jednejte lokálně. 

Druhá je o technologiích, které nahradí lidi a tím nahradí katastrofální snížení porodnosti. Ve skutečnosti  s postupným poklesem lidského kapitálu bude následovat také postupný pokles HDP. S úbytkem více než třetiny pracovních sil se úměrně sníží také objem vnitřního trhu a objem vybraných daní.  

 

 

Nedostatek lidí není problém

Zvyšující se produktivita práce způsobuje, že k materiálnímu zajištění populace je zapotřebí stále méně lidské práce. Jeden pracující uživí klidně 10 (dosaďte si třeba jiné číslo) jiných lidí, za 10 let to bude dvojnásobek. Problémem však je, že k tomu potřebuje výrobní prostředky s technologiemi, které on sám nevlastní. Vyrobí třeba zboží za 2 miliony, sám však potřebuje k zivotu jen 200 tisíc. Daňový systém je však nastaven tak, že zdaňuje jen jeho. Stát mu sebere půlku na daních a diví se, že to k uživení těch dalších devíti nestačí. Zbylé zboží za 1.8M ani nemůže být prodáno, protože na straně kupce je pouze ten pracující a nějací důchodci a sociálně nepotřební, kteří si rozeberou jeho druhou půlku příjmu, přestože do toho 50% zdanění jsem započítal i důchodové pojištění pracujícího. Ty prachy jsou rozebrány už za jeho života. Nepřipadá vám, že politik, který chce, aby si z toho odkládal ještě na svůj důchod, je úplný blb? Horních 10.000, kteří vlastní technologie, jsou zdaněni také jen 15%, pokud zisky neumí ulít do daňového ráje. Ani to však nemůže stačit. Podle mě systém vyžaduje strukturální změny, aby motivace k výrobě nespočívala jen v dosahování zisku.

S technologickým vývojem je

S technologickým vývojem je zapotřebí stále méně pracovní síly, takže je stále těžší zaměstnávat lidi. Myslím si, že úbytek populace sice může být jednou z příčin krize současného ekonomického systému, nikoliv ale problém, jež je potřeba zvrátit.
Máme dostatek zdrojů (zatím), dostatečné výrobní kapacity (které by bylo možné i rozšířit), i plýtvat tahle civilizace dokáže jako o život. Tenhle systém především selhává v distribuci finančních prostředků, které jej pohánějí. Což je, podle ideologie, která je nám oficiálně předkládána, chyba.
Osobně jsem ale nabyl přesvědčení, že i kdyby vše fungovalo 'bezchybně', systém v současné podobě je neudržitelný a k jeho reformě bude zapotřebí mnohem víc invence, než 'obstarat lidi'.

Shrnu-li to: práce (Přinejmenším té, za kterou nás je někdo ochotný platit. Být prospěšný společnosti lze mnoha způsoby, ale za nějakou prospěšnost vám dnes nedají ani najíst.), která je vůbec nějak užitečná, je už nyní výrazně méně, než práce, kterou může současná suma lidí obstarat. A to se nedá do nekonečna řešit tím, že budeme vymýšlet stále novou práci zbytečnou nebo dokonce čistě poškozující společnost.

s vývojem technologií je třeba stále více specialistů...

...ještě k tomu se schopností neustálého up grade, což je ve stárnoucí společnosti potíž, nemluvě o tom, že připadá jeden genius na milion lidí - ovšem v populaci , která se obnovuje .

S tím se určitě jako lidstvo

S tím se určitě jako lidstvo také potýkáme, ale nepřipadá mi to jako zásadní překážka. Kdo je vlastně génius? A potřebujeme jich tolik?
Specialista potřebuje jen rozumět tomu, co vymyslel někdo jiný, a případně přicházet s menšími inovacemi. Génius je pro mě někdo, kdo dokáže přijít s radikálně novým pohledem. A i těch je mezi našimi sedmi miliardami dost, nemluvě o tom, že stárnutím člověk o svou genialitu nutně nepřichází.
Naopak jako problém vnímám, že absolutní většina populace je příliš specializovaná, nerozumí ostatním oborům a unikají jí důležité spojitosti. Myslím si, že společnost by měla zájem na tom, aby se co nejvíce lidem dostávalo všeobecného vzdělání, ale systém se tomu brání. Je bráněno zlepšování vzdělávání, už od základních škol, v nudné škole, kde si vybíráme především to, co nás nejméně nebaví, jsme připravováni právě na specializaci v budoucím zaměstnání a to ostatní nás nemá moc zajímat. Všechno máme zvládat mechanicky, uniformně, přemýšlet co nejméně. Jako společnost si nedokážeme vychovat dostatek schopných učitelů, zbylé odborníky z podfinancovaného školství vytlačujeme do 'perspektivnějších' oborů, pak se není co divit, že máme pocit, že je svět plný nevzdělanců a že podle toho taky vypadá.

Vyspělý svět čekají přelomové změny

Evropu čekají v důsledku demografického vývoje změny, které si dnes podle mě málokdo dokáže představit. Třeba v Německu se ročně narodí 600.000 dětí - to odpovídá 48 milionům obyvatel. Dnes má Německo zhruba 80 milionů obyvatel, takže z těch 2 čísel je doufám změna patrná. U nás je vývoj posledních 20 let rovněž katastrofální - počet narozených dětí odpovídá zhruba 7 milionům obyvatel.

Příčina je podle mě v systému - především v nedostupném bydlení. Ceny bydlení jsou vzhledem k platům absurdní. A třeba náš stát místo aby stavěl byty , tak staví zřejmě nejdražší dálnice na světě apod. Problém je, že lidé jsou vysávaní systémem natolik, že neustále odkládají založení rodiny - jenže pak už děti mít nestihnou (místo 2 nebo 3 mají 1, v horším případě žádné).

Absurdita je vidět i na připravované důchodové reformě - ta v principu opět situaci opět zhorší - budoucí důchodce totiž spoření papírků nezachrání. Jediná fungující důchodová reforma spočívá totiž v prorodinné politice (a tedy zajištění produktivní generace - důchodci jsou totiž na produktivní generaci závislí vždy - za naspořené papírky totiž budou moci něco koupit jen tehdy, když tu bude někdo, kdo by něco vyrobil a vypěstoval). Tvůrci naší reformy mi připomínají Francouze s budováním Maginotovy linie - to byla příprava na minulou válku, ovšem v té další platily naprosto odlišné strategie a pravida.

Dítě je na jednu stranu plno radostí

ale na druhou stranu, sežere hodně peněz. Dále díky vzdělávacímu systému dítě potřebuje dotovat i v době kdyby mělo být paírově soběstačné. Tzn je otázka co je lepší ? Nižší porodnost a nižší počet lidí, nebo víc nezaměstnaných dětí. Tzn ještě více hladových krků. Vůbec nepochybuji o tom, že pokud se situace ve vzdělávání bude lepšit ruku v ruce s lepší možností uplatnění nových absolventů bude se zvyšovat i koeficient porodnosti.
Každý totiž chce pro svoje děti to nejlepší a myslím si , že plno lidi i když oni na výchovu dětí mají věk, prostředky i chuť si kladou otázku, jesli to má smysl do tohoto světa přivést vic dětí .  Nemůže být pro potencionálního rodiče horší  představa,  než vidina vlastního vzdělaného, dobře vychovaného pro život připraveného dítěte frustrovaného špatně fungující společností.

 

Opticky to vypadá, že civilizace neví co bude příští rok a tak ani jednotlivec v této situaci nemůže být na tom lépe.
Problém je v obecné motivaci, největší hráči na trhu plánují sotva na pár měsícu. A v tomto prostředí chtít po někom aby plánoval rodinu či život na dalších 60 let je značně prapodivné. Důchodové pilíře na 50 let, k smíhu.
Tzn protože děti chceme , tak to pravděpodobně risknem. Zatím podporujeme děti, kterých rodiče je podporovat nemůžou.  Ale riskneme to s vědomím, že nás jednou může dítě proklít zato, že se na svět vůbec dostalo. Protože osobní přičinění , snaha, obětování jednotlivců nikdy nemůže v globálu nahradit fungující systém společnosti.   Ne dnes  v takto složitém a až nebezpečně zavisle provázaném světě.

Možná to vidím moc černě, ale lepší čekat horší než naopak. A je prostě fakt , že mít  v dnešní době děti je prostě těžko valuovatelné riziko pro rodiče a ještě hůře valuovatelné riziko pro samotné děti. 

A říci si při dvou MLD lidí na světě , kvantou surovin  v zemi, s nulovou znalostí o fungování světa, dělejme děti je něco jinýho než si to říci teď :-(

No k tomu je nutno připočíst i další faktor

a to, že pracující lidi už nebaví dřít jako "vůl" za almužnu, aby si spousta arogantních, nekompetentních lehkoživků zadarmo a bezpracně užívala života.

Není pravda, že málo Evropanů

Není pravda, že málo Evropanů otevřeně přiznává, že pokles obyvatel je jednou z příčin krize. Pravda je, že drtivá většina Evropanů neví absolutně nic o vztahu počtu a skladby populace, ekonomiky a přírodních zdrojů. Snížení počtu obyvatel Evropy je velká šance, jak zbrzdit nebo zastavit likvidaci části planety, kterou jednou vyžereme. Smůla ale je, že je to mimo duševní rámec vládnoucích establishmentů. Zeptejte se na tvůrčí názor Víti Bárty nebo Slávka Sobotky nebo nejlépe profesora Klause.

Souhlasím. Naneštěstí,

Souhlasím. Naneštěstí, přirozené snížování populace znamená nutnost skutečných reforem celého ekonomického systému, což je dnes tabu.

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah