Španělsko: Boj zaměstnaných proti nezaměstnaným

Generální stávka, která se ve čtvrtek 29. března uskutečnila ve Španělsku, překvapila mnoho evropských politiků. Vůbec v ní však nešlo o tradiční požadavky „odborového hnutí“ – o „vyšší platy“ a ochranu dělnictva před vykořisťovateli. Představovala, stručně řečeno, boj zaměstnaných proti nezaměstnaným a současně „starých“ proti „mladým“.

Tuto generální stávku nevedly odbory kvůli vyššímu počtu pracovních míst. Dobře totiž vědí, že nemají sílu vysokou nezaměstnanost ve Španělsku rychle změnit. Totéž platí i o španělské vládě. Pracovní systém eurozóny, dluhy, vzdělanost a sociální návyky Španělů neskýtají mnoho možností.

reklama

Hlavní heslem odborářů sice byl boj „proti vysoké nezaměstnanosti“, ale šlo jen o zastírací manévr. Především ji vedli „proti snadnějšímu propouštění“: aby „staré“ a zaměstnané nemohli nahradit „mladí“ nezaměstnaní. „Staří“ mají výhodná a různými smlouvami a zákony chráněná pracovní místa prakticky na doživotí, zatímco „mladí“ a vzdělanější stojí „před branami“ firem a pobírají podporu v nezaměstnanosti.

Reforma pracovního trhu

Odstupné a další výhody pro zaměstnance nabyly ve Španělsku obludných rozměrů. Dle zákona má každý právo na dovolenou alespoň 30 kalendářních dnů, přičemž nevybrané dny nelze kompenzovat finančně. Dovolená však ve skutečnosti trvá šest týdnů. Navíc je nesmírně obtížné zaměstnance propustit.

Mimo jiné proto, že při propuštění z „objektivních důvodů“, například zastavení výroby kvůli nedostatku zakázek, zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci minimální odstupné ve výši jednoho měsíčního platu a maximální za dvanáct měsíců. Při propuštění z „jiného důvodu“, který odbory často uplatňují, náleží zaměstnanci minimální odstupné ve výši platu za dva měsíce a maximální za 42 měsíců.

Reforma pracovního trhu zjednodušuje a zlevňuje španělským firmám najímání a propouštění zaměstnanců a lépe chrání nové pracovníky

Loni na konci listopadu v předčasných volbách zvítězila konzervativní Lidová strana a vláda jejího šéfa Mariana Rajoye letos v únoru uvolnila podmínky, za nichž mohou zaměstnavatelé propouštět pracovníky a výrazně snížit odstupné. Reforma pracovního trhu zjednodušuje a zlevňuje španělským firmám najímání a propouštění zaměstnanců a lépe chrání nové pracovníky. Na začátku března ji schválil parlament a vláda nyní chystá další úsporná opatření. Běžní Španělé to však stejně jako Řekové „nechápou“.

Na protest proti této reformě pracovního trhu ohlásily generální stávku nejsilnější španělské odborové svazy. A oznámily, že nevyhoví-li vláda jejich požadavkům, poškodí 1. května španělskou ekonomiku ještě masivnější demonstrace. Přitom ještě nedávno odborářští funkcionáři tvrdili, že hlavní odborové svazy podporují vládní řešení krize španělské ekonomiky.

Problémem je soukromý dluh

Španělsko sice letos na začátku března podepsalo smlouvu Evropské unie o rozpočtové odpovědnosti, ale bylo to od něj pouhé politické gesto. Španělé totiž věděli, že ji nemůžou splnit. Deficit státního rozpočtu za rok 2011 byl 8,5 procenta HDP a požadavek snížit jej letos na 4,4 procenta je pro ně nesplnitelný. Proto si vyjednali dohodu, že v roce 2012 dosáhne 5,3 procenta. Finančníci to však považují spíše za přání než za reálnou možnost. Španělská vláda musí začít šetřit, což se odborům nelíbí.

Španělsko nemá sice stejně vysoký veřejný dluh jako Itálie – na konci loňského roku činil 68,5 procenta HDP oproti italskému 120,1 procenta –, ale jeho hlavním problémem není státní, nýbrž soukromý dluh. Ten dosahuje zhruba 180 procent HDP a je po Irsku (dvě stě procent) druhý nejvyšší v eurozóně. Celkový dluh Španělska (soukromý plus veřejný) činí 230 procent HDP. A stále roste.

Španělsko sice letos na začátku března podepsalo smlouvu Evropské unie o rozpočtové odpovědnosti, ale bylo to od něj pouhé politické gesto

„Staří“ zaměstnanci se proto ze strachu drží svých míst, zatímco mládež nemá perspektivu. Od roku 2010 se nezaměstnanost ve Španělsku udržuje nad 20 procenty a vytváření nových pracovních míst brzdí stagnující ekonomika a především složité a nepružné kolektivní dohody, předpisy o odstupném a smlouvy o práci na dobu určitou. Ve čtvrtém čtvrtletí 2011 byla bez práce téměř čtvrtina obyvatel (24 procent), přičemž ve třetím „pouze“ 21,5 procenta.

Nejvyšší nezaměstnanost v EU

V roce 2010 byla v EU nejvyšší nezaměstnanost mladých ve Španělsku – 42,4 procenta. Od té doby se neustále zvyšuje a dnes dosahuje oficiálně 49,9 procenta. Ve skutečnosti je však ještě vyšší. Španělští podnikatelů odhadují počet „mladých“ nezaměstnaných na víc než 60 procent. Mnoho z těch, které oficiální údaje zahrnují mezi „zaměstnané“, totiž mají krátkodobé pracovní úvazky a část z nich pracuje jen během turistické sezony, případně načerno.

Oficiální údaje EU však zastírají problém, že ve Španělsku žijí lidé ve věku od 25 do 45 let, tedy nikoli „mladí“, kteří nikdy nebyli trvale zaměstnaní. Nemohli tedy získat správné pracovní návyky ani zkušenosti, a proto je nečeká žádná profesní kariéra. Tato bezvýchodná situace začíná na mladou a střední generaci Španělů tvrdě dopadat. Důvodů velké a nezvladatelné nezaměstnanosti „mladých“ Španělů je několik.