Sarkozy prohrál doma, ale drtivě zvítězil v Izraeli

Přízeň krajanů žijících v Izraeli Nicolase Sarkozyho musela potěšit, ale ve Francii mu k obhajobě určitě nepomůže.

Evropa
Pavel Pokorný | 23.04.2012

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy v prvním kole těsně prohrál se socialistou Françoisem Hollandem, ale může ho alespoň těšit drtivá podpora francouzských občanů žijících v Izraeli. V židovském státě docela populárního Sarkozyho volilo 82 procent jeho spoluobčanů, kdežto spíše protiizraelského Hollanda pouze necelých osm procent. Zhruba čtyři procenta dostala i dcera antisemitského otce Marine Le Penová, která se přeorientovala na protiimigrantskou, tedy protiarabskou notu. Což není proti izraelskému gustu.

V Izraeli žije okolo 63 500 registrovaných voličů, kteří se mohou zúčastnit francouzských prezidentských voleb, a zhruba 15 procent této možnosti na francouzských konzulátech v několika izraelských městech využilo. A volili jednoznačné: 8 z 10 hlasovalo pro Sarkozyho. „Je dobrý pro Židy, podporuje Izrael a rozumí mu, má židovskou krev,“ vysvětluje jeden z nich, proč hlasoval pro „Sarkyho“.

Podobně argumentovali i další, přičemž poukázali také na skutečnost, že od socialistů, respektive Hollanda, se podobné podpory či potírání arabského extremismu v takové míře jako od pravice nedočkají. Jak ale uvedl jeden z francouzských studentů, který je na výměnném pobytu na Telavivské univerzitě, ve Francii je realita zcela jiná. „Sarkozy může být dobrý pro Židy, ale francouzský volič ho vnímá ze zcela jiné perspektivy, jako jsou imigrace, vzdělání a především ekonomika.“ A to prezidentovi do karet zrovna nenahrává.

Je navíc smutnou skutečností, že Židé z Francie utíkají. Ročně údajně dochází ve Francii ke stovkám útoků na francouzské Židy a většina z nich má viníky v arabských imigrantech. Oficiální izraelské údaje mluví o tom, že v minulých letech se každý rok odstěhovalo z Francie do Izraele okolo dvou tisíc Židů a jejich počet již dosáhl sta tisíc.

Úspěch – v tomto kontextu možná i trochu překvapivý – u Francouzů žijících v Izraeli nicméně Sarkozymu k obhajobě vítězství zcela jistě nepomůže. A ani triumf Françoise Hollanda nezastaví emigraci francouzských Židů do Izraele. Spíše naopak.

Situaci po prvním dějství prezidentských voleb a perspektivy obou aktérů v rozhodujícím, druhém kole 6. května komentuje Jaroslav Formánek v článku François Hollande míří do Elysejského paláce. 

Zobrazit diskusi
Reakcí:1

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

A spousta židů zase opouští Izrael.

Jedni přijíždějí lodí do Haify, vypráví se, a potkají jinou loď, právě vyplouvající z Haify. Cestující obou lodí se na dálku vzájemně pozorují - a na obou stranách si významně ťukají na čelo.

Anebo ten Kohn, jak se vystěhoval do Izraele, a za rok byl zase zpátky, ale po roce zase žádal o vystěhování, a do roka byl pochopitelně zpátky, a když už tohle kolečko dělal poněkolikáté, tak se ho úředník ptal, proč to vlastně dělá, když se mu nelíbí ani tady, ani tam ... a Kohn na to: "Ale ta cesta! Ta stojí za to!"

Prazákladem všeho je ovšem příběh o tom, jak se Jajteles rozhodl vystěhovat, a zašel na vystěhovalecký úřad, a tam se na všem dohodli, a pak se ten úředník Jajtelese zeptal, kam to tedy bude, a Jajteles se začal kroutit, že to jako ještě nemá tak docela  úplně a přesně rozmyšlený, a tak si vzal do ruky glóbus a začal jím otáčet a meditoval nad ním a meditoval, až se nakonec obrátil na toho emigračního úředníka: "A prosím jich, jinej glóbus by tam nebyl?"

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah