Romskou otázku nelze vyřešit z hlavního města

Otevřený rozhovor s Attilou Lakatosem, romským vajdou chudé župy Borsod na severovýchodě Maďarska.

Special report
Redakce ČESKÉ POZICE | 16.02.2013
„Nejnebezpečnějším člověkem je ten, který nemá práci a má hlad.“

Romský vajda chudé severovýchodní župy Borsod Attila Lakatos je známý otevřenými výroky ohledně soužití romské menšiny s Maďary. Domníváme se, že jeho názory, které zazněly v rozhovoru pro pravicový deník Magyar Nemzet (MN), by neměly uniknout pozornosti ani v České republice, kde soužití mezi Romy a většinovou společností rovněž nelze označit za ideální.

Lakatos je zastáncem politiky, která umožní Romům zejména dvě věci: vzdělání a práci. Z jeho výroků vybíráme:

  • „Nejnebezpečnějším člověkem je ten, který nemá práci a má hlad. Ten, kdo jde spát s tím, že neví, co dá rodině druhý den jíst. A zhruba pětina maďarských Romů se nachází v takové situaci. Pak se nedivme, že část těchto lidí něco ukradne,“ tvrdí Lakatos.
  • „Moje názory nejsou populární jen mezi většinou, ale i mezi představiteli romské menšiny. Důvodem je, že mám odvahu říct to, co ostatní z různých důvodů neříkají. Jenže tyto věty jsme měli říkat už před patnácti lety, ne pouze dnes,“ tvrdí vajda, který jako podnikatel dává práci čtyřiceti Romům.
  • „Já nejsem multinacionální společnost, nemohu zaměstnávat tisíce Romů. Romové musejí dostat příležitosti vzdělávat se a pracovat, jinak bude zle.“
  • V Maďarsku žije přibližně půl milionů Romů. Lakatos varuje, že pokud nenastane změna v nahlížení na romskou problematiku, situace může vést k občanské válce. „Já mám odvahu tento názor vyslovit, protože většinová společnost má již plné zuby toho, že někdo si vezme to, co mu nepatří, že někdo seje a druhý sklízí. Takhle to dál jít nemůže. Romové musejí dostat práci a všechno bude v pořádku,“ tvrdí.
Rom dá vždycky jenom na Roma

MN: Maďarskou společnost šokovaly otřesné případy z poslední doby, při kterých Romové v podstatě bezdůvodně napadli nožem nebo brutálně zbili nevinné lidi. Proč podle vás útočníci porušili základní pravidla soužití?

LAKATOS: Prudkost a vznětlivost mají Romové v krvi, tu z ní jen tak nedostane zásada „třikrát a dost“ ani nic jiného. Roli v těchto případech hraje určitě i to, že Romové jsou hrdí lidé a ze své hrdosti nechtějí moc slevit. Často to vyjadřují tak, že nebudou ničí rohožka.

MN: Lze to vysvětlit pouhou hrdostí?„Nepřítelem Romů není hnutí Jobbik, ale nejčastěji jejich vlastní hloupost“

LAKATOS: A hloupostí. Nepřítelem Romů není hnutí Jobbik (krajně pravicová parlamentní strana – poz. red.), ale nejčastěji jejich vlastní hloupost. Mnozí jsou tak zaostalí, že klidně bez ptaní hned sekají a mlátí.

MN: Tak funguje psychologie části romské populace?

LAKATOS: Dobrým příkladem jejich mentality je to, co mi řekl jeden osmnáctiletý romský mladík, se kterým jsem nedávno mluvil. Pokoušel jsem se mu mluvit do duše, aby nikomu neubližoval, protože jinak skončí ve vězení. Na to mi odpověděl, že bude mít aspoň jméno, až ho propustí.

MN: Lze nějak dosáhnout toho, aby se tento způsob uvažování změnil a brutálními akcemi opovrhovali také sami Romové?

LAKATOS: Příslušníci starších věkových skupin tyto trestné činy vesměs odsuzují. Rozvraty v zemi způsobuje zhruba třetina romské populace, hlavně ti mladší, zatímco většina na to pak doplácí.

MN: Co si myslíte o formách a okolnostech těchto trestných činů?

LAKATOS: Útoky nožem se takřka vždycky přičítají nám, bohužel ne úplně neopodstatněně. Často se taky stane, že v případě trestných činů spáchaných ze zištnosti jsou Romové schopni zabíjet i kvůli maličkostem – kladivu, těstovinám nebo třeba plastovému nádobí.

MN: Taková je pro ně cena lidského života?

LAKATOS: Při těchto trestných činech pachatelé často jednají pod vlivem alkoholu, omamných látek nebo nějakých sedativ. Což je zajímavé proto, že pořád zdůrazňujeme, že velká část romské populace žije v hluboké chudobě a trpí hladem. Tak odkud potom mají peníze na drogy?

MN: Jak byste si na to odpověděl?

LAKATOS: Bohužel sám často nevím.

MN: Dokázal byste vyjmenovat případy, kdy byla takto hrubému napadení vystavena naopak romská společenství?

LAKATOS: K tomu dochází jenom mezi Romy samotnými. Když někde slyším, že se do sebe pustily dvě větší skupiny motykami, kosami a meči, hned vím, že se jedná o nás. Z deseti případů brutálního napadení se stává tak maximálně jednou, že napadenými jsou Romové. K tomu přispívá i to, že se s námi Maďaři kvůli naší špatné pověsti už ani do ničeho nepouštějí.

MN: Již dlouho zdůrazňujete, že o to, aby spolu mohli Romové a Maďaři pokojně žít, se musejí zasadit i Romové. Jak přesně?

LAKATOS: Podle toho, co vidím v naší župě, můžu říct, že romská otázka se nikdy nevyřeší z hlavního města, a to ani prostřednictvím našich představitelů. Když rozhazují miliardy na zlepšení situace Romů, a přitom se ani neví, kam ty peníze vlastně jdou, a nikde není vidět žádný pokrok, tak to prostě nefunguje. Místo toho je potřeba jezdit po venkově a vyhledávat místní lidi, na které tam dají. Je třeba společně rozebírat tamní problémy a najít, jak by se daly řešit. A to za nás nemůže udělat nikdo jiný, protože Rom dá vždycky jenom na Roma. A potom je třeba spolu s Romy, kteří mají v daném místě respekt, projít všechny rodiny, klidně dům od domu, a vysvětlit jim, že děti musejí chodit do školy a dospělí pracovat.

Zobrazit diskusi
Reakcí:11

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Zajimava myslenka

Romskou otazku lze resit? Kdyz za (minimalne) 500 let neni videt zadny posun k lepsimu? Kdepak, tady multikulti proste nema sanci uspet.

Teprve dnešní doba je schopna

vyprodukovat geniální myšlenky které spolehlivě vyřeší  romský problém.  Jeho řešení je založeno na tzv. nepodmíněném příjmu. Geniální na něm je, že opouští myšlenku integrace romské menšiny do majority,ale dokonalém včlenění  všech do romského způsobu existence. Nikdo nebude dělat a všichni budeme šťastně ožírat stát. No a co bude až na kosti žádné masíčko nebude?

Multikulturalismus historie postaví na roveň nacismu

Řeší odlišné kulturní, sociální, hygienické atd. návyky "zatím" menšin (ať již v Evropě usazených, či nově sem proudících) jejich uplácením, pozitivní diskriminací, ústupky atd. vede k destrukci stávající společnosti. Konkrétně romové po Evropě (podle dostupných historických pramenů) kočují již více než 600 let a jediné v čem se zdokonalili je způsob jak ohlupovat gádže aby je i nadále krmili.

Zbavování tradičního způsobu života je zločin proti lidskosti

tolik Haag už v 8O. letech, tehdy to zde publikoval komunista, protože bylo vztaženo i na misionáře, pokud pamatuji, dominikány, co jsou spíše intelektuální partou. Je tedy zlom identity, převrácení vzhůru nohama rizikovou věcí.Kam se hrabe meteorit. Pokud se neprovede civilizování radikálně, lepší číst neučit, natož počítat. Obrátí se proti dobromyslným, jak již ve známém antickém spise zachyceno "obrátí se oproti vám..." (autor není ledajaký)

Etnikum s kočovnou mentalitou ovšem vzdoruje zejména silně, za svou historii potkali tisíc protikladných civilizací, drží se té své. Mého dělníka, 2 děti, 23 let, poprvé v životě v práci, netušil, že se nedělá v neděli, přišel jej zmlátit jeho mladší bratr, v jejich rodině nikdy nikdo pracovat nebude. Měl 27 sourozenců, jeho tatík se chlubil, že má dcery všech národov, byly provdány po evropě. To naše česká civilizace je slabá jako čaj, spíše oni nás by dokázali měnit.Naší slabosti umí využít skvěle. Když nebudou spokojeni, hravě se přesunou.

Přesto jsou strategie, např. s Falaši, nezvyklými i na oděv, jen bederní pás. Když dostali obytný kontejner, vytrhali příčky a jen  uprostřed si nechali toaletní mísu, měli ji zřejmě za symbol civilizace, kolem nebylo houští a někam chodit musili. Falaš ležel poloopitý ve stínu. Ale pro jeho dítka již ráno přišla studentka (ne autorita, ale "sourozenec", generačně bližší, neformální, dobrovolnický)  a nalákala je do školky, ohrádky, přístřešku, na dohled. Tam jídlo, hry, přátelští lidé. Za chvíli tam běhaly samy, i v noci, kdy tam nikdo nebyl. Návazně bus a škola, ne pro bílé, ale pro imigranty, jejich jazyk, jejich kultura, a opatrně i nabídka navíc. V noci ale domů, vidět ten kontrast vlastní primitivní rodiny a produktivního světa. Potom armáda, i bez uniformy, čepice stačí, ale dril, dril, náčelník jejich se s nimi také nemazal, potřebují se opřít a autorita musí být pevná. Chyba? Následuje trest, nekompromisní.

Po vojně kvalifikace lépe manuelní, motyka šetří naftu. A vybraní se stěhují do pevných bytů. Až rodič povadne, jistě si jej vezmou k sobě. Podobným způsobem lidi z ruska, ale pro ně paneláková gheta, jak jim blízké. Televizní divák se nikdy nedozví, co jsem si za půl roku práce v slumu opakovaně ověřil, jejich děti nemluví, ale jen řvou a bijou, valit na ně domestikaci je jen poškozuje. Pan baron jen vyhoví mediím, asi jako mi můj ušlechtilý chrt udělá, co mi na očích vidí. Co si myslí skutečně, dozvím se až mu beru kost. Teorie je bezbřehá, ale platí se na dřevo.

nic přínosného v rozhovoru

a stačí závěr rozhovoru.....dát Romům práci ...v době kdy práci nemá i občan ji hledající .

přínos rozhovoru

Přínos rozhovoru je např. ten, že pravděpodobně normálně ve společnosti fungující Rom řekne, že různí aktivisté za práva Romů zhoršují situaci neustálým označováním lidí za rasisty. Můžete namítnout, že se to dávno ví, ale ono se to právě neví, protože intelektuální mainstream je dneska nakloněn právě tomu, dávat vinu jen většinové, rasistické společnosti. Nevím jestli je v Maďarsku srovnatelná situace, zas tolik bitek vidlema a kosou u nás asi nebývá, ale co se týká vzdělání a práce, bude to podobné. A ještě k té práci: Nedávno jsem někde četl trefný komentář, že práce je dost, ale chybí zaměstnání. Práce je totiž dost v neziskových oblastech. Tam lidi chybí, ale chybí tam i peníze na platy. Co ale s tím? Zajímavá je např. myšlenka základního nepodmíněného příjmu, viz. zde http://dokumentarni.tv/penize-ekonomika/zakladni-prijem-kulturni-impuls-...

Plno lidí by se podle mě rádo angažovalo v sociální oblasti, ale nejde to dělat zadarmo ve volném čase.

Ad: "Nepodmíněný příjem"

Jaký je spravedlivý podíl na bohatství země u člověka, který ke tvorbě tohoto bohatství nepřispěl ani nejmenším?

Jaký nárok na dělbě vytvořených hodnot má parazit?

Jde o něco jiného

Nepodmíněný příjem je založen na úplně jiném základě než odměňování za zásluhy. Ve společnosti, kde přes 90% práce je odvedeno v oborech mimo primární výrobu ( zemědělství), hlavně ve službách se už těžko dá mluvit o tom, kdo vyrábí bohatství společnosti. Podle mě plno zaměstnání dnes které jsou nejlépe placené jsou v podstatě pro společnost škodlivé. Nepodmíněný příjem je alternativa umožňující výběr práce neomezený existenciálním nátlakem. Tady není moc velký prostor na diskuzi, protože zrovna tohle téma vyžaduje diskuzi dost velkou. Jenom to, že v tomhle systému by neplatilo "kdo nepracuje ať nejí" spíš, "kdo žije, ať jí". Jde o to, že naše společnost je už tak bohatá, že tenhle systém, kde by motivace pro práci byla jiná než obživa, může být realitou. V důsledku by to vedlo k obrovské změně společenského a ekonomického paradigmatu.

Nepodmineny prijem

tak nejak pekne ignoruje otazku, KDE vlastne se prostredky na nej maji vzit? Abyste mohl davat, musite totiz nejdriv jinde sebrat. Takze dalsi dane? A nebo osidit nejakou jinou oblast - dopravu, spravedlnost, skolstvi ? ;-)

Ale to přece dávno máme v sociálce

Kdo žije na vsi, k sociálce zahradu husy, nikdo jej neomezuje. Děti odchovají romáci neschopní, čím spíše člověk pilný.  Je rozdíl mezi plány touhami projekty, a základní produktivitou. Když mi odńali dvorek, prý na pastvinu, i se studnou a sklepem, k pronájmu nebylo nic, navozil jsem hlínu na skalisko, tedy zemědělského odpadu bylo všude dost. Vyhloubil nádrž na zalévání a i v zimě jsem měl ve sklepě deset druhú čerstvé zeleniny, tedy rychlené věci, mangold, čekanku, chřest,řapík celer, osivo z britanie pošta propustila,  co mne napadlo, i bez skleníku, co mi nakonec ukradli. Stejně drůbež, ovce. Ne jako program, ale co kde je po ruce. Plný les dřeva, netřeba zateplovat, kde není les, tak pasivní dům a topit žárovkou. Když člen rodiny může i cestovat, evropa je velká.

 

podobně poživatel podpory i zadarmo se něco naučí, posílí kondici, když přijde pětadvacítka poprvé do práce, co s ní? ani kafe neuvaří... jinak kdo vychoval 5 sourozenců,  makat třeba v agroturistice, nejen se tam nacpal, ale má sebedůvěru atd. naučená bezmoc je jen záludný politický program na devastaci země i národa pro udržení preferencí zneužitím bezmocných..proč by invalida nemohl lidem hledat na internetu věci, co potřebují a na které sami nemají čas? asi by také kradl, všichni se bojí všech, rodina nefunguje, ani sousedé, tak hurá šturm na stát, až to vydrancujeme snad začneme lépe, žel jen s motykou

základní příjem

přesně tak.

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah