Ratingové agentury: Pilíře rozumu, nebo pilíře této krize?

V čele současného útoku na agentury Moody’s, Standard & Poor’s a Fitch je Evropská komise a její předseda José Manuel Barroso.

HOT TOP|Evropa|Ekonomika
Bohumil J. Studýnka | 14.07.2011

Před rokem začala světová laická veřejnost věnovat vyšší pozornost ratingových agenturám. Po jejich ročním působení v hlavních rolích dnešních dramat jsou však stále představované buď jako deux ex machina, nebo vrah-zahradník. Nejsou ani jedním z toho. Jsou to pouze soukromé instituce, které dokážou vést odborníky k posuzování stavu, jednání a směřování – i nevědomého – subjektů finančních trhů. Pokud možno, aby to co nejvíc odpovídalo skutečnosti.

Osočování ze spiklenectví

Ratingové agentury nejsou akademickými ústavy zaměřenými na studium dějin. Jejich činnost není „cinknutá“ ani zájmy národních vlád, ani soukromých subjektů. Pokud by tomu tak bylo, nemusely by existovat. Inzerci dobrých posudků si může zaplatit každý, kdo na to má, přičemž skrytá propagace nepravdivých faktů bývá dříve, či později rozpoznaná. Tyto agentury svými hodnoceními signalizují, jaká je, či není pravda.

Činnost finančních poradenských a auditorských firem prezentovaná skvěle graficky zpracovanými výročními zprávami může také poněkud zavádět. V minulosti to byly například velké korporace Enron a Worldcom. V nedávné době, od začátku finanční krize v roce 2008, to jsou zavádějící noblesní hodnocení největších světových bank. Ani centrální banky nebývají ušetřené zavádějících a uklidňujících údajů od svých poddaných komerčních subjektů, a proto podléhají informačnímu optimismu. A často i dolce far niente, přestože je třeba jednat.

Ratingové agentury bývají často osočované ze spiklenectví se světovými finančními kruhy, bankami, vládami a spekulanty a jejich hodnocení považovaná za podpásová

Centrální banky jsou posledním útočištěm pro komerční bankovní subjekty v potížích. Ratingové agenty jsou posledním útočištěm reálných informací pro každého. Proto jsou brané vážně. Často však také bývají osočované ze spiklenectví se světovými finančními kruhy, bankami, vládami a spekulanty a jejich hodnocení – většinou ohledně snížení ratingu dosud věrohodného vypůjčovatele – považovaná za podpásová a umožňující insiderům mimořádné zisky z transakcí. Bývá jim i zazlívané, že závažné informace zhoršující rating „vystřelily“ na poslední chvíli nebo vteřinu poté. A spiknutí s investičními bankéři, zejména manhattanskými, je nejběžnějším hříchem, který se jim přisuzuje. Údajně jsou také vstřícnější k anglosaskému světu než ke kontinentální Evropě a Evropské měnové unii (EMU).

Ponaučení

Ratingové agentury jsou tři a všechny anglosaské. Základ dnešního světového finančnictví totiž tvoří anglosaský bankovní objev a tradice v uplynulých sto letech. Z lombardského začátku evropského bankovnictví zůstal jen název londýnské ulice Lombard Street. Zakladatel rothschildovského bankovního impéria sice pocházel z Frankfurtu, ale největší pověsti nabyli ti, kdo žili v Londýně.

I nešťastné toxické deriváty a inovace mají většinou původ v Londýně, New Yorku či Chicagu. Ratingová agentura Standard & Poor’s (S&P) je americkou společností a Moody’s Investor Services rovněž. Agentura Fitch Ratings má dvě sídla – v New Yorku a v Londýně.

Všechny tři byly během nedávné finanční krize tvrdě kritizované za opožděná varování, zejména však za takzvané toxické deriváty ve formě cenných papírů vázaných na podkladové aktivum, například hypotéky (asset-backed security collateralized debt obligation, ABS CDO) a „áčkový“ rating. Významně přispěly ke vzniku krize a včas nevarovaly své klienty – finanční instituce i svět věřitelů, investorů a držitelů těchto úvěrových nástrojů.

To se skutečně stalo, ale poučily se.

Neoprávněná kritika

V čele současného útoku na tyto tři ratingové agentury je Evropská komise a její předseda José Manuel Barroso. Ten minulý týden společně s dalšími představiteli Evropské unie navrhl zrušit udělování ratingů pouze „velkou trojkou“ a zavést v tomto oboru konkurenci a volný trh, přestože to právě od něho zní licoměrně a falešně. Dle Barrosa mají ratingové agentury „předsudky, pokud jde o hodnocení situace v Evropě, protože ani jedna z nich z ní nepochází“. Londýnské sídlo agentury Fitch nepovažuje za dostatečně evropské. Lucemburská eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová zase sdělila německému deníku Die Welt, že „Evropa se nemůže nechat ničit třemi americkými soukromými společnostmi“. Zřejmě zná vlastní řešení na samozničení bez cimrmanovské pomoci.

Kritika „trojky“ za snižování ratingu Portugalsku, Irsku, Itálii, Řecku a Španělsku (PIIGS) během současné krize zadluženosti eurozóny však od EU není oprávněná. Řešením ani nejsou návrhy, aby byla rychle vytvořena nová „nezávislá a objektivní evropská“ ratingová agentury řízená a ovlivňovaná EU. Skomírající „velká trojka“ Fitch, Moody’s a S&P je věrohodnější než jakákoli státní, polostátní či evropská federální agentura řízená přáními.

Skomírající „velká trojka“ Fitch, Moody’s a S&P je věrohodnější než jakákoli státní, polostátní či evropská federální agentura řízená přáními

Nepodsunujme ratingovým agenturám boží vševědoucnost a všemohoucnost. Umějí jen to, co umějí, ale je toho dost. Nevěští ani nepředbíhají budoucnost. Chytrému napověz a hloupého trkni. Úplně blbý pak začne tratit v důsledku vlastního nemyšlení. Představa o ratingové agentuře, že to je prodavač odpustků za křivá a lživá jednání institucí i států, je falešná. Ostatně, ani ve středověku se odpustkům příliš nevěřilo. Jan Hus byl upálen, protože proti nim vystupoval, a Kostnický koncil včetně císaře Zikmunda musel modernizovat církev i svět. Ratingové agentury nemají co do činění ani s katolickou zpovědí a odpuštěním hříchů, protože jsou „protestantské víry“.

Zobrazit diskusi
Reakcí:6

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Coach Outlet Online

the opportunity to

Coach Outlet Online

demonstrate that it can play a moderate and constructive role internationally. That includes responsible action on the nuclear program

Coach Outlet Online

which is among the top concerns of the international community," Ban said.Iran's nuclear aspirations have been a top issue

Coach Outlet

for the United States and other Western The United States, along with other permanent members of the U.N. Security Council,

Coach Outlet Store

have engaged in discussions with Iran this year about its nuclear program. Western countries believe Tehran is intent on building nuclear

Coach Factory Online

weapons. Iran claims the program is only for civilian medical and energy purposes.

Coach Outlet Online

"For the sake of peace and security in this region and globally, I urge the government of Iran to take the necessary measures to build international

Gucci Belts

confidence in the exclusively peaceful nature of its nuclear program," Ban said.Earlier at the summit, Iranian Supreme Leader Ayatollah Ali Khamenei defended

Louis Vuitton Belts

his country's right to produce nuclear energy for peaceful purposes."The Islamic Republic of Iran considers the use of nuclear, chemical

Coach Outlet

and similar weapons as a great and unforgivable sin," Khamenei said.This does not mean forgoing our right to peaceful use of nuclear power and production of nuclear fuel," he said.

Louis Vuitton Handbags

"On the basis of international laws, peaceful use of nuclear energy is a right of every country."While defending his nation's nuclear program, Khamenei took jabs at the United States.

Coach Factory Outlet

"A bitter irony of our

Louis Vuitton Bags

era is that the U.S.

Barosso nadává teploměru,

že venku naměřil mráz.

Jenže ten teploměr přece mráz nezavinil, jen ho naměřil.

Pokud barometr investory upozorní, že se někde brzy strhne bouřka, je to jenom dobře. A PIIGS by přece žádná ratingová agentura nemohla poškodit, kdyby se tyto země vědomě a těžce nezadlužovaly.

7 let pracuji s ratingovými agenturami.

Jejich metodologie jsou přístupné. Můžete si dle těchto metodologií udělat fiktivní rating firem bez oficiálního ratingu kvůli srovnání. Rizika vyplývající z aplikací těchto metodologií musí dobrý analytik vzít v potaz. Kdo jiný než finanční instituce by měly mít dobré analytiky. Vytvoření evropské ratingové agentury "shora" je naprostý nesmysl. Všechny ratingové agentury zareagovaly po krizi rychleji v updatech svých metodologií, než jednou asi zareaguje evropská ratingová agentura. Navíc, EU již jistý"agenturní" pokus má.  Výsledky jsou nedobré a snad i politicky zneužité v jednom případě.  Jedná se o povinnost aeroliní reportovat hospodářské výsledky v rámci prevence defaultu a ochrany pasažérů. Krize zametla s desítkami aeroliníí (např. Futura, Sky Europe, Sterling, LTE...), ale varování nepřišlo v podstatě nikdy (až na pár malých vyjímek včetně aerolinie Blue Wings, jejíž zablokování nesl politický podtext ochrany německého trhu.  Aerolinie nereportují do EU centrálně. Povinnost revidovat finanční výkazy je delegována zpravidla na lokální úřady pro letectví. Výsledek je tristní.  Pokud EU nechá instituci vytvořit, bude se muset rychle privatizovat, jinak přinese více škody než užitku.

Ratingové agentury a státní suverenita

Vážený pane Studýnko,

 

tahle adorace na ratingové agentury má mít tedy jaký význam? Souhlasím, že EMU je v takových problémech, které není EU se svými představiteli schopna konsensuálně řešit a pouze tak oddaluje jejich rázné a politicky těžko průchodné řešení. Nechci v žádném případě omlouvat neschopnost evropských politiků být skutečnými státníky, nemohu se však dívat pouze z této perspektivy.

Ratingové agentury jsou především obchodní organizace, propagující své normy napříč tržním prostředím. Nevím, z jaké ekonomické školy čerpáte, že jejich tvrzení jsou pravdou? Tento výrok si právě zaslouží kritiku, a to z mnoha relevantních důvodů! Jejich chování je nahlédnutelné a zkoumatelné, tudíž jejich neschopnost sehrát onu normativně pravdivou regulatorní roli v dlouhém období před krizí subprime hypoték je zásadnější. Co ve Vašem případě znamená, že se agentury polepšily? Daňoví poplatníci byli nuceni podstoupit praktiky bankovního socialismu, zdeformoval se už tak deformovaný trh, vytiskly nové papírky a svět upadnul do recese, která nebyla zadarmo a jež směřuje ke skutečné krizi. Poučením má být to, že pro příště už se budou toxická aktiva počítat jinak? Tomuhle nerozumím. Když má něčí norma takovou míru "vynutitelnosti" a chybí zde sankce, je někde chyba. Především na volném trhu by jistě byla, jenže "there is no such a too big to fail on the free market(!)."

Nechci zde brojit za jakési státní instituce. I ty mají své zájmy a jsou napojeny na kruhy se zájmy dalšími. Nerozumím žurnalistické potřebě utíkat se hned k pojmům "spiknutí" apod. Tržní ekonomika, jakkoli nevolná, je přece hřištěm, kde se zájmy střetávají a pochybuji, že bychom si mohli dovolit tvrdit, že pro banku je podnikatelský záměr, maximalizovat zisk a minimalizovat ztráty, konspirací. Zájmem auditorů je téměř to samé a když jejich aktivita za úplatu umožní bankám dosáhnout vlastního cíle, dalo by se řící, že jsme dosáhli tržně efektivního řešení - banka vypadá jako zdravá, může dále maximalizovat zisky a auditor dosáhnul svých zisků. Banka posléze s takovým auditem poptá další obchodní subjekt, mající velmi podobný cíl a objedná si službu udělení ratingu.... Proces je jednoduchý a na zisk orientovaný. Nevím, kde tu vidíte pravdu? Já vidím výsledek a spolu s ním i důsledky, neboť se skutečně stalo to, co vydala FCIC: „We conclude the failures of credit rating agencies were essential cogs in the Wheel of financial destruction.“ (...) v případě bankovní krize v USA z roku 2007.

Tady přece nešlo o opožděná varování, zde se jedná o naprosté selhání v ohodnocování, tedy v tom, co Vy pokládáte za pravdu. S tímto normativem nemohu souhlasit především proto, že prostředí finančních trhů podléhá charakteristikám davu. Nejsem si vědom toho, že bychom z demokracie učinili davokracii vědomě, i když se nás o tom snaží přesvědčit náš první muž ve státě. Jeho neustálé strašení ratingovými agenturami a trhy mi přijde jako neobhajitelné ponižování státní suverenity ČR, naší Ústavy. Ratingové agentury žádný z našich občanů nevolil a neoliberalismus snad nedospěl do té fáze, že legitimitu neutváří legislativní podmínky, ale trh? Když jsem toto panu Nečasovi vytknul osobně, reagoval výrokem Járy Cimmrmana. Prosím, tohle mi v době, kdy právě EU a její političtí představitelé nejsou schopni adekvátně vládnout, přijde jako jakékoli popření politiky samé! V době, kdy víme, že garant bezpečnostního uspořádání, USA, čelí největšímu světovému zadlužení a do ekonomiky pumpuje další nehodnotné papírky a z daní zachraňuje soukromé finanční instituce! Když tato věta zazněla z úst představitele proklamativně pravicové vlády, zděsil jsem se. Kromě ostatních lží, které tehdy na půdě naší fakulty přednesl, mi tento postoj přišel jako velmi nebezpečný. Váš popis ratingových agentur podle mého tomuto postoji nahrává.

V čele útoku na ratingové agentury by tedy měl být každý občan, a tak především suverén, daný Ústavou České republiky! Hlavně proto, že jako takový je nucen podstupovat tzv. úsporná opatření, jež však byla dle včerejších slov premiéra vymyšlena již v roce 2007(!), tedy v roce, kdy se bankovní krize teprve utvářela. Občan na tato, dle Vás pravdivá, hodnocení ratingových agentur významně doplácí, doplácí na to stát jako politický, ekonomický a historický celek!

O systému anglosaského bankovnictví částečných rezerv by se dal napsat další kritický příspěvek....

 

bookmakeri

Kritika agentur pripomina rev trenera fotbaloveho muzstva na sazkove kancelare, ze zamerne zvysuji kurzy na jejich zapasy (v dusledku cehoz jim mene veri sponzori a davaji jim mene penez). Je jasne, kdo by na "spatnych" kurzech prodelal. Kancelar ma sice jakesi ochranne pasmo vytvorene z rozdilu kurzu (podobne jako nula v rulete), ale porad potrebuje co nejlepe stanovovat kurzy, jinak by brzy zkrachovala. To je dobre videt na mizivych rozdilech kurzu ruznych kancelari z ruznych koutu sveta. Nelze vydelat na tom, ze by si clovek vsadil v zapase Nemecko - Anglie na Anglii v Nemecku a na Nemecko v Anglii v nadeji, ze "patrioticke" citeni pretlaci racionalni uvazovani. Jen jeden prvek se u ratingovych agentur lisi - nerusi sazky na evidentne "cinknute" zapasy, ale snazi se odhadovat miru cinknuti.

Myslím, že rozdílů mezi ratingovou agenturou

a sázkovou kanceláří je podstatně více.

Ale asi nemá cenu je rozebírat, protože daleko podstatnější je, že už jsou jejich hodnocení naprosto bezvýznamná a neužitečná.

Před krizí byla sice včasná, ale vadná. Teď jsou možná správná, ale tak "včasná", že se na ně hodí rčení mojí babičky "to by němej neřek´, kdyby mu na hubu šláp´."

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah