Putin je z psychologického hlediska důchodce

Ruská opozice se opět chystá do ulic. Přestože situace není přímo revoluční, společnost bezpochyby cítí, že nastal čas nutných změn. Politolog a profesor historie Valerij Solovej vidí situaci pesimisticky. Z demografického i technologického hlediska čím dál slabší Rusko, které je zcela závislé na cenách surovin a energií, podle něj stojí na prahu dramatických změn.

Stejně jako na Západě koncem 19. století a v devadesátých letech minulého století ve střední Evropě je podle něj nutné vybudovat národní stát. Ještě předtím je však třeba vyřešit čím dál hlubší vnitropolitickou krizi.

reklama

ČESKÁ POZICE: Po čtyřech letech přebírá Putin opět i formálně vedení země ve zcela nové situaci. Na rozdíl od jeho dvou předchozích období lze nyní cítit vnitřní společenské napětí, reformy jsou nevyhnutelné a objevila se i hrozba další vlny globální krize. Nachází se Rusko v krizi?

SOLOVEJ: Momentálně se nacházíme teprve v její první fázi, krize je však čím dál hlubší. Na jednu stranu je normální, že jsou lidé po dvanácti letech z Putina už unavení, vzpomeňme na Thatcherovou nebo Blaira. Dále pak střední třída, jež posílila a zbohatla právě díky Putinem nastolené stabilitě a růstu, porušila dosud platnou dohodu mezi vládnoucí mocí a společností. Má nové cíle, v jejichž realizaci jí brání současné poměry. Korupce, byrokracie, vzrůstající nespravedlnost a to, že stát nefunguje dostatečně efektivně. V zájmu překonání těchto zábran se neváhá pouštět i do politiky.

„Střední třída, jež posílila a zbohatla právě díky Putinem nastolené stabilitě a růstu, porušila dosud platnou dohodu mezi vládnoucí mocí a společností.“

A nezapomeňme na další důležitou okolnost, která je nezávislá na činnosti vládní moci, totiž na to, že společnost, která si po šoku v letech devadesátých toužila pouze odpočinout od chaosu, se nyní probrala, stala se aktivní a vytkla si nové cíle. A navíc generace, jež mezitím dospěla, už nemá tak velkou úctu k autoritám, ničeho se nebojí. Její aktivitu pak ještě zvyšuje, že žije v prostředí nových technologií.

ČESKÁ POZICE: Intenzita protestů však jakoby slábla. Nebo se snad jedná pouze o klid před bouří?

SOLOVEJ: Nespokojenost s politickým systémem už nějakou dobu zrála, ale na povrch prorazila až po parlamentních volbách na konci loňského roku. Dalo se předpokládat, že tato aktivita na jaře značně poleví, nicméně velká demonstrace na začátku května ukázala, že společnost je mimořádně rozohněná. Lidé jsou, dá-li se to tak říct, odhodlanější než v prosinci. A sice z toho důvodu, že dosavadní protesty téměř k ničemu nevedly a občané jsou pobouřeni, že moc naprosto ignoruje jejich názor.

To, že předseda ústřední volební komise nebo ministr vnitra v předchozí vládě obdrží vysoké státní vyznamenání, není ničím jiným než plivnutím do tváře… V důsledku toho všeho dochází k radikalizaci protestů. Proto lze podle mě na podzim očekávat vážné společenské otřesy a zvýšení napětí. Tou dobou už totiž bude v lidech, v nichž se už za předchozí léta nashromáždila nezpracovaná agresivita, pracovat nejen morální, ale nejspíš také sociální nespokojenost.

ČESKÁ POZICE: Jak vyplývá z Putinových projevů, je si vědom, že by to pro něj mohlo představovat skutečné nebezpečí, a udělá vše proto, aby se mu podařilo sociální stabilitu zachovat. Proč jsou podle vás tyto snahy odsouzeny k nezdaru?

SOLOVEJ: Putinova podpora se v zásadě zakládá na těch, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu, přičemž nespokojenost roste už i v rámci této široké vrstvy. Kvůli nevyhnutelným změnám, prohloubení globální krize, klesající ceně ropy, která se už nyní pohybuje pod sto dolary, a otřesům samotných základů sociálního státu, se navíc jejich situace bude přirozeně dále zhoršovat.

ČESKÁ POZICE: Myslíte si, že je staronový Putin schopen změn, že těmto novým výzvám dokáže skutečně čelit?

SOLOVEJ: Abych byl upřímný, tak ne. A sice proto, že ačkoliv je ve výborné fyzické kondici, z psychologického hlediska je to důchodce. Velkých vnitřních změn už podle mě není schopen, jeho zásadním cílem je zachování statu quo. Měl za to, že veškeré problémy vyřeší volebním vítězstvím, jenže tomu tak není a on je z toho evidentně v šoku. Moc je v morálním smyslu nelegitimní a utahováním šroubů může situaci jen zhoršit. Demonstrace síly už lidi nevystraší, naopak v nich spíše utvrdí vědomí krize. Jen si vzpomeňte, že třeba Ceausescovi v roce 1989 už nepomohl ani rozkaz střílet do davů. Stojíme před dramatickými změnami a já se domnívám, že Putin jen sotva vydrží až do konce svého šestiletého funkčního období.

„Ačkoliv je Vladimir Putin ve výborné fyzické kondici, z psychologického hlediska je to důchodce.“

ČESKÁ POZICE: Situace v Rusku není jednoduchá. Na jednu stranu je nutné zachovat stabilitu, zároveň i urychlit hospodářskou, společenskou a politickou přeměnu…

SOLOVEJ: Ano. A problém je, že z vlády není cítit dynamika. Přitom v ekonomice by k vykročení kupředu nebylo třeba až tak moc. Obrovská energie by se uvolnila jen snížením korupce a byrokratického idiotismu. To však, jak je vidět, nejde až tak lehce.

ČESKÁ POZICE: Dosud jsme hovořili pouze o Putinovi. Co ovšem čekat od Dmitrije Medveděva, jenž se ve svých projevech jednoznačně angažuje v zájmu modernizace? Mnozí se domnívají, že v čele vlády dlouho nevydrží. Souhlasíte s tímto názorem?

SOLOVEJ: Nevylučuji, že za půl roku už premiérem nebude. Předpokládám, že v důsledku zhoršení sociální situace dojde již příští rok k předčasným parlamentním volbám. Je to sice riskantní scénář, avšak některé věci poukazují na to, že se vláda tímto způsobem pokusí upustit páru. Stejně tak musíme vzít v potaz skutečnost, že v očích za Putinem stojících „siloviků“ je Medveděv v psychologickém, mentálním smyslu cizák. Vždycky byl a zůstal nepřítelem. A kvůli vyostřujícímu se společenskému napětí je tato opozice čím dál silnější. Nemluvě o tom, že jako premiér díky kontrole finančních zdrojů ohrožuje současné pozice. To vše mluví pro to, že Medveděvův kabinet nebude mít dlouhého trvání. Ale všechno záleží na Putinovi.