Nicolas Sarkozy začíná lovit hlasy krajní pravice

Francouzský prezident vyzývá k národní jednotě a k boji s náboženským fundamentalismem, kriminalitou a s ohrožením Francie imigranty i EU.

Evropa
Jaroslav Formánek | 28.03.2012
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy například slíbil, že v případě znovuzvolení jeho vláda sníží o polovinu počet imigrantů přicházejících každoročně do Francie, zavede na biometrických údajích zdravotní kartu pojištěnce či zvýší trestní postih za recidivitu.

Téměř všechna francouzská média se shodují: mohlo to být víceméně pohodlné a snadné volební vítězství kandidáta na prezidentský úřad, socialisty Françoise Hollanda. Před necelými třemi týdny kraloval průzkumům veřejného mínění a drtivě porážel svého největšího rivala, končícího prezidenta Nicolase Sarkozyho. V pátek 23. března se však kandidát vládní strany Unie pro lidové hnutí (UMP) Sarkozy v preferencích pro první kolo prezidentských voleb nejen dostal před Hollanda, ale i snížil jeho náskok ve druhém kole.

V pondělí 19. března totiž v Toulouse padlo několik výstřelů, které Francouze ohromily a do volební kampaně logicky vtáhly témata bezpečnosti, kriminality, islamizace země. Čtyřiadvacetiletý Francouz alžírského původu Mohamed Merah, jenž brutálně a chladnokrevně zavraždil sedm lidí, z toho tři židovské děti, a kterého nakonec minulý čtvrtek v bytě, kde se skrýval, zastřelila francouzská policie, pořádně zamíchal kampaní a nahrál především prezidentovi Sarkozymu.

Nicolas Le Pen

Nepopulární politik Sarkozy s neúspěšnou bilancí – Francie se za jeho vlády ještě víc zadlužila, ekonomika stagnuje, nezaměstnanost roste, a naopak kupní síla obyvatel klesá – se rázem proměnil v prezidenta-zachránce. A vyzývá k národní jednotě a hlasitě prezentuje své odhodlání bojovat s náboženským fundamentalismem, kriminalitou či s ohrožení Francie imigranty, ale i Evropskou unií.

„Imigrace, bezpečnost a zločinnost jsou témata, v nichž je Sarkozy mnohem přesvědčivější než Hollande. Má i víc zkušeností a Francouzi si ho pamatují jako někdejšího energického ministra vnitra, který se s kriminalitou docela úspěšně potýkal,“ řekl ČESKĚ POZICI novinář Jean Auffray z deníku Libération.

Sarkozyho rétorika se začala točit okolo tří témat, jež představují osu diskurzu předsedkyně strany Národní fronty Marine Le Penové: bezpečnost, imigrace, justice

Prezident Sarkozy tuto šanci však vytušil už před atentáty v Toulouse, když v projevu v neděli 11. března na mítinku ve Villepinte nasměroval svou předvolební kampaň právě tímto směrem. Nicolas Le Pen! Tak jeho předvolební proměnu pojmenoval americký deník The Wall Street Journal. Namísto řešení katastrofální zadluženosti a ekonomických problémů země se totiž Sarkozyho rétorika začala točit okolo tří témat, jež představují osu diskurzu předsedkyně strany Národní fronty Marine Le Penové: bezpečnost, imigrace, justice.

Předvolební sliby

Sarkozy například slíbil, že v případě znovuzvolení jeho vláda sníží o polovinu počet imigrantů přicházejících každoročně do Francie, zavede na biometrických údajích zdravotní kartu pojištěnce, což by mělo zabránit zneužívání sociální pomoci nelegálními imigranty či zvýší trestní postih za recidivitu. Agilnímu kandidátovi to však nestačilo. A na mítinku ve Villepinte pohrozil, že Francie odstoupí od Schengenské smlouvy o volném pohybu osob a zboží, nebude-li do roka reformovaná: „Musíme vzít osud Evropy do vlastních rukou, než se definitivně promění v propustný cedník.“

Paříži se nelíbí, že právo posoudit legitimitu obnovy kontroly na státních hranicích má pouze Evropská komise (EK). Francouzský prezident však velmi dobře ví, což mu v reakci na jeho slova připomněla eurokomisařka pro vnitřní věci Cecilia Malmströmová, že od Schengenské smlouvy nelze odstoupit bez výstupu z Evropské unie a že její reforma znamená znovu otevření Lisabonské smlouvy, jejíž je součástí.

Prezident Sarkozy si také uvědomuje, že pokud některý členský stát EU opět obnoví kontroly na hranicích, Brusel s tím nemůže vůbec nic udělat. Loni v červnu to v podstatě učinili Dánové. A ani výhrůžky, ani negativní reakce EK je neodradily od záměru do roku 2014 znovu vybudovat hraniční přechody.

Proč prezident Sarkozy navrhuje opatření, jež nelze uskutečnit, anebo se už naopak odehrávají, vyvolává-li tím dojem nebezpečného snílka či totálního ignoranta?

Od loňského září EK na základě žádosti několika členských států EU včetně Francie pracuje na reformě Schengenské smlouvy. První změna by se měla týkat obnovy hraničních kontrol. Měla by na ně mít právo každá členská země EU s tím, že do pěti dnů vysvětlí motivy svého rozhodnutí ostatním partnerům, jejichž většina by ho následně musela schválit. Druhá změna by měla umožnit izolaci okrajových členských států EU, jež nedostatečně kontrolují společné hranice unie.

Jednoduchá matematika

Podobně je tomu i se Sarkozyho nedávným odhodláním zabezpečit regulacemi vnitřní trh EU výhradně pro evropské společnosti. Má v úmyslu zavést ekonomický protekcionismus, který chce aplikovat přinejmenším na Francii, pokud EU jeho návrhy neschválí.

„Připravujeme reformu, jež by měla omezit přístup na evropské trhy zemím, jako je Čína, USA nebo Kanada, které omezují přístup evropským firmám na domácí trhy,“

okomentoval prezidentovu aktivitu eurokomisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier, Francouz, který je členem Sarkozyho strany UMP. Proč prezident Sarkozy navrhuje opatření, jež nelze uskutečnit, anebo se už naopak odehrávají, vyvolává-li tím dojem nebezpečného snílka či totálního ignoranta?

„Začíná lovit hlasy le penistů,“ napsal o nové Sarkozyho strategii deník Libération. Matematika je jednoduchá. Pokud by současný prezident získal aspoň polovinu 16procentních volebních preferencí Marine Le Penové, náskok jeho největšího konkurenta ve druhém kole prezidentských voleb Hollanda by se rozplynul. A stěhování z Elysejského paláce, které ještě před třemi týdny bylo na spadnutí, by se mohlo odložit o dalších pět let.

Francouzským prezidentským volbám se ČESKÁ POZICE věnovala v článcích:

 

Zobrazit diskusi
Reakcí:0

Oblíbený obsah