Německo roli politického lídra v EU nepřevezme

Od Němců se očekává záchrana eura. Dle nich by však jejich země neměla financovat dluhy jiných států. Řešení krize eurozóny je v nedohlednu.

HOT TOP|Evropa
Petr Pietraš | 05.08.2012

Komentář Petra Pietraše / Krize eurozóny se stupňuje. Řecko se opět ocitá na pokraji bankrotu, Španělsko si musí půjčovat za prakticky nesplatitelných podmínek a minulý týden agentura Moody’s nejprve snížila výhled ratingu Německu coby státu a následně i 17 německým bankám výhled finanční spolehlivosti.

O osudu eurozóny de facto rozhodne německý Ústavní soud svým verdiktem 12. září o stížnosti na podpis Německa pod Evropským stabilizačním mechanismem (ESM) a rozpočtovým paktem Evropské unie. A při hledání řešení krize eurozóny se proto znovu objevil problém role Německa coby centrální evropská mocnosti.

Tato role se pak podle zeměpisných šířek spojuje buď s finančním diktátem, nebo s očekáváním konstruktivního řešení. Německo může udělat mnoho, ale vlastní stín nepřekročí – a roli politického lídra nepřevezme. Řešení krize eurozóny je proto v nedohlednu.

Spirálovitý vývoj

Německý ministr hospodářství Philipp Rösler v televizním rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD prohlásil, že se politické a hospodářské elity jeho země přestaly obávat bankrotu Řecka. Sedmnáct renomovaných evropských ekonomů ve studii „Odblokování patu. Cesta z krize varovalo před hospodářskou katastrofou a požaduje od Německa vyšší úsilí na záchranu společné měny euro. Institut pro ekonomický výzkum (Ifo) při Mnichovské univerzitě pak spočítal, na kolik by Německo přišel odchod Řecka z eurozóny – údajně na víc než 80 miliard eur.

Institut pro ekonomický výzkum spočítal, na kolik by Německo přišel odchod Řecka z eurozóny – údajně na víc než 80 miliard eur

Každá podobná zpráva „znervózní trhy“. Následuje spirálovitý vývoj zvýšení úroků na nové úroky, čímž naroste zadlužení. To pak vede k ještě drastičtějším úsporám a poklesu hospodářského růstu. A následuje další zvýšení úroků.

Německo je nejen největší evropskou ekonomikou, ale i premiantem „ve třídě“, a proto se od něho očekává politická iniciativa na záchranu eura i zastavení tohoto spirálovitého vývoje. Roli politického lídra se však Němci ze tří důvodů vyhýbají.

Tři důvody

Za prvé kvůli obavám, že se snaží stejně jako v minulosti ovládnout zbytek Evropy. Německé angažmá ve válce v Afghánistánu je vlažné, a přestože je největším exportérem na světě, přenechává zajištění důležitých obchodních námořních cest zcela na USA.

Za druhé kvůli požadavku stabilní měny, kterou v minulosti byla německá marka, z níž se stala součást německé identity. Po druhé světové válce totiž nepřicházelo v úvahu, aby národní identita tvořila základ němectví. Náhradou za ni byla obnova ekonomiky, jejímž vrcholem je „hospodářský zázrak“. Ten se však, na což se zapomíná, překrýval s koncem průmyslové revoluce. Obrovský ekonomický rozvoj se sice tehdy odehrával v celém průmyslovém světě – i v komunistických zemích –, ale na německý vzestup z ruin druhé světové války mohli být Němci hrdí.

Za třetí kvůli německé národní mentalitě. V sociologickém oboru interkulturní komunikace se používá model nizozemského sociologa Geerta Hostedeho kulturních dimenzí. Jednou z nich je eliminace rizika – míra ohrožení neznámými, nejasnými a nepřehlednými situacemi, již pociťují příslušníci dané kultury. Pocit ohrožení se pak projevuje nervózními reakcemi, stresem a především potřebou psaných i nepsaných pravidel.

Německá média uvedla údajný výrok kancléřky Angely Merkelové, že dokud žije, eurobondy – převzetí zodpovědnosti za společné dluhy – nepřicházejí v úvahu

Občané zemí, v nichž je míra eliminace rizika vysoká, mají pocit, že jsou pod tlakem, a proto jsou zákony podrobné a mají sklon být souborem pravidel pro všemožné životní situace. Díky komplexním sociálním programům a vysokým daním z příjmu pak vzniká silná závislost na státu, která je však obecně přijímaná. Na prvním místě se mezi zeměmi s vysokou mírou eliminace rizika uvádí Německo.

Žádná mezinárodní odpovědnost

Každá krize v sobě nese chaos, nejednoznačnost a nepřehlednost. To však odporuje německé potřebě předvídatelnosti a plánovatelnosti. Němci si přejí, aby jejich země byla velkým Švýcarskem a soustřeďovala se na prosperující ekonomiku. A současně, aby nenesla žádnou odpovědnost za mezinárodní záležitosti, a zejména aby nefinancovala dluhy jiných zemí.

Návrh George Sorose, aby se Německo zachovalo jako USA po druhé světové válce a pomohlo slabším evropským partnerům v rámci projektu podobného Marshallovu plánu, proto neuspěl. Naopak německá média uvedla údajný výrok kancléřky Angely Merkelové, že dokud žije, eurobondy – převzetí zodpovědnosti za společné dluhy – nepřicházejí v úvahu. Z tohoto důvodu Německo zklame všechny ty, kdo od něho očekávají rychlé, odvážné a originální řešení. 

Zobrazit diskusi
Reakcí:1

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

clanek je blby

Milos Zeman rika spravne, ze Recko bychom meli nechat zkrachovat pro vystrahu, jsou to ani ne dve procenta evropskeho trhu, nic se nestane a vystraha pro ostatni bude prikladna.

Soros at si svoje rady strci za cepici. Je to clovek ktery bohatne na menove nestabilite, dela vse pro to aby rozkolisal a zadluzil staty. Pred krizi jsem cetl jeho clanek ze zlato je mrtva komodita. A co zatim delal? nakupoval zlato a zbohatl na tom. Amerika at se klidne zadluzuje, Jsem rad ze merkelova neudela tutez hloupost.

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah