Mistři gest v akci aneb Fotbalový šampionát bez politiků

Dle většiny vrcholných manažerů oslovených ČESKOU POZICÍ by evropští politici neměli kvůli Tymošenkové bojkotovat šampionát na Ukrajině.

Evropa|Hlas elity
Luděk Bednář | 14.05.2012
Politici na Ukrajinu jezdit nemusejí. Odehraje to spíš Cristiano Ronaldo než oni, zaznělo v odpovědích na otázku ČESKÉ POZICE.

Někteří vrcholní evropští politici hrozí, že nenavštíví zápasy fotbalového mistrovství Evropy na Ukrajině kvůli věznění bývalé ukrajinské expremiérky Julije Tymošenkové. Ta byla loni na podzim odsouzena k sedmi letům vězení, protože v roce 2009 podepsala pro Ukrajinu nevýhodnou smlouvu o dodávkách plynu s ruským plynárenským monopolem Gazprom.

Na Ukrajinu nehodlá odcestovat například šéf Evropské komise José Manuel Barroso, o bojkotu uvažuje i německá kancléřka Angela Merkelová. Další státníci včetně českého prezidenta Václava Klause zrušili účast na středoevropském summitu hlav států na Jaltě 11. až 12. května. Ukrajina s tímto postojem evropských politiků nesouhlasí, protože se jím dle ní obnovují metody z doby studené války.

Otázkou zůstává, zda by politika měla zasahovat do sportu. Předseda české fotbalové asociace Miroslav Pelta považuje současnou situaci za nešťastnou. „Jednoznačně jsem pro to, aby se sport a politika nesměšovaly,“ prohlásil Pelta. S bojkotem fotbalového Eura některými evropskými politiky nesouhlasí ani 52,1 procenta vrcholných manažerů oslovených v průzkumu ČESKÉ POZICE.

fotbalOdpovídalo 132 vrcholných manažerů firem.

 

Z reakcí respondentů

V těchto čtyřech záporných odpovědích je nesouhlas jednoznačný:

„To se sportem opravdu nesouvisí. Líbil se mi návrh využít přítomnosti vrcholných politiků k tomu, že by jednotlivě žádali o návštěvu ukrajinské expremiérky Julije Tymošenkové, čímž by vyjádřili nesouhlas se současným stavem. Dalo by se to taktně a nenásilně včlenit i do nějakého projevu na místě.
To by však asi vyžadovalo určitou míru osobní statečnosti. Zůstat doma je nesporně jednodušší. Bohužel o tom bude vědět jen málokdo, kromě naštvaných fanoušků a zklamaných hráčů, které si vrcholná politika vezme za rukojmí.“

„Tymošenková mi nikdy nebyla příliš sympatická, ale fotbal je fotbal.“

„Evropští politici jsou mistry gest, jejich výsledky v ekonomické nebo politické oblasti jsou však ubohé. Je to jen jejich další gesto, které nebude mít žádné pokračování, protože Ukrajina je příliš velký trh, aby něco skutečně udělali.

„Koho bude nějaké mistrovství Evropy ve fotbale zajímat? Respektive to, že tam bude, nebo nebude německá kancléřka Angela Merkelová? Pokud by politici opravdu chtěli bojkot, nenastoupí jejich národní družstvo. To už by asi nějakou váhu mělo. Takto žádnou.“

Následují dva respondenti jsou opačného názoru:

„Mnoho lidí sice tvrdí, že se politika nemá do sportu míchat, ale co naplat:

  • Tymošenková je obětí politické zvůle.
  • Autoritativní režim považuje fotbalové mistrovství Evropy za svou výkladní skříň.
  • Bojkot je prostředkem k nátlaku, a přestože nikam nic nedotlačí, je správné ukázat, komu se ruka nepodává.“

Ať Tymošenkovou odsoudí, ale nikoli za tuto smlouvu. Plynová princezna toho má na svědomí víc, ale nejsou z té dávné minulosti důkazy. Toto věznění je obyčejná pomsta.“

Další tři záporné odpovědi připomínají studenou válku:

Politický vývoj na Ukrajině sice není ideální, ale sport by měl zůstat apolitický. Za komunistů se u nás také pořádaly sportovní akce, a nikdo ve světě se nad tím nepozastavoval. Nyní je to jen falešná proklamace a směšné gesto za účelem zviditelnění vlastní osoby. Na opravdový tlak na autoritativní režimy, například na Čínu nebo na Rusko, nemá nikdo odvahu. Je to jen ubohý politický alibismus, a nikoli snaha pomoci nespravedlivě stíhaným. Těch je mnohem víc a jsou na tom mnohem hůř než Tymošenková.“

„Neměli, aby zůstali věrohodní. To zde už bylo v roce 1980 během olympijských her v Moskvě nebo v roce 1984, kdy tyto hry byly v Los Angeles. Jen pózy – byznys i války tehdy pokračovaly v dojemné spolupráci. Politici na Ukrajinu jezdit nemusejí. Odehraje to spíš Cristiano Ronaldo než José Manuel Barroso.“

Je to artefakt studené války. Tymošenkové to nepomůže a urazí to tisíce ukrajinských běžných lidí a sportovců, kteří šampionát organizují a s politikou nemají nic společného. A reklamní a sázkový byznys se bude stejně točit na sto procent. Václav Klaus sice evropský fotbalový šampionát bojkotovat nechce, ale jeho rozhodnutí nejet na středoevropský summit prezidentů, který se měl 11. až 12. května konat v Jaltě, bylo hodně laciným zviditelněním. A nezapadá ani do jeho racionálního naturelu, spíš do jím vysmívané ,pravdy a lásky‘.“

Tyto tři kladné odpovědi se nabízejí politikům alternativní postupy:

Možná by se našlo jiné, mnohem razantnější upozornění na nutnost dodržovat lidská práva. Někteří politici fotbalu nerozumějí, a proto by na fotbalové Euro nejeli, takhle se aspoň budou mít na co vymluvit.“

„Politici by něco udělat měli, ale plést si sport s politikou je vždy na hraně. Třeba by mohli vzít paní Tymošenkovou na fotbal.

„Politici ano, fotbalisté ne. Rozhodně nebude ostudou mistrovství, když na něm nebudou politici platící si cestu z našich daní. Dokážu si mistrovství představit bez Merkelové, Barrosa a dalších Evropanů vysávajících naše peněženky z Bruselu.
Současně však považuji urychlenou perzekuci bývalé ukrajinské premiérky Tymošenkové za politický proces a politické ,elity‘ Evropské unie by měly dát vedení Ukrajiny najevo, že takto se v civilizovaném světě nepostupuje. Každý by měl mít právo na spravedlivý proces a rovnost před zákonem.“

Zobrazit diskusi
Reakcí:1

Oblíbený obsah