Krynica není Davos, ale Václav Klaus by tam měl co na práci

Od 7. do 9. září se v polském lázeňském městě Krynica konalo XXI. ekonomické fórum. Více než 2500 hostů z mnoha zemí na něm diskutovalo kromě jiného o budoucnosti Evropské unie, finanční krizi, energetice a mezinárodní bezpečnosti. Jedním z mediálních partnerů tohoto fóra byla i ČESKÁ POZICE. Její polský spolupracovník Aureliusz M. Pędziwol se ho zúčastnil.

Je škoda, že se ani tentokrát do Krynice, lázní v Beskydech, které už léta aspirují na roli Davosu střední a východní Evropy, nedostavil český prezident Václav Klaus. Měl by tam co dělat.

reklama

Letošního XXI. ekonomického fóra v Krynici od 7. do 9. září se zúčastnilo 2600 hostů a 500 novinářů. Během těchto tří dnů se uskutečnilo 150 diskusí a několik desítek dalších akcí. A právě tento rekord nejspíš vybídl komentátora jednoho z polských deníků k jízlivým poznámkám, že jak léta běží, „vše se na fóru zlepšuje, jen Krynica zůstává pořád stejná“. Buď místní zastupitelstvo bude investovat do městské infrastruktury a příjezdových cest, nebo se fórum bude muset přestěhovat na dostupnější místo.

© Economic Forum

Není to však jediný problém. Oproti tomu, co píší polské noviny, Krynica není Davos nejen proto, že Beskydy nejsou Alpy. Neustálé rozšiřování agendy fóra o módní Čínu, Blízký východ nebo severní Afriku nepřitáhne do města pod Parkovou horou světové elity, ale hrozí, že se ztratí myšlenka, která byla těmto setkáním celá léta vlastní: přiblížit Východ Západu.

To jsem si nevymyslel, takové ohlasy jsem zaslechl v kuloárech fóra.

Největší hodnota

Krynica je prozatím adresou číslo jedna pro lidi ze států mimo hranice Evropské unie, zejména z Východu. Jen ze samotného Ruska přijíždí každý rok do Beskyd mnoho hostů. I tentokrát jich dorazilo více než sto. Stejné množství účastníků přijelo z Ukrajiny. Mezi nimi i bývalý prezident Viktor Juščenko.

Bělorusko zastupovalo více než 50 hostů. Nechyběli mezi nimi běloruští disidenti. Z malé a mnohem vzdálenější Gruzie přiletělo skoro 30 osob včetně prezidenta Michaila Saakašviliho. Fóra se také zúčastnili zástupci Ázerbájdžánu a Arménie. Přijeli hosté z Kazachstánu, Uzbekistánu, Turkménie a Kyrgyzstánu. Přes 20 lidí se dostavilo z ještě menšího Moldavska. Přijel i moldavský premiér Vlad Filat, který v Krynici obdržel vyznamenání Člověk střední a východní Evropy roku 2010. Nechyběli ani hosté z Chorvatska a Srbska.

Snad nikde v EU nelze najednou potkat tolik lidí ze zmíněných států, kteří – i když žijí daleko v Asii – by tak moc chtěli patřit „k Evropě“. Stejně jako si to ještě před několika lety přáli občané „nových členských států“ Evropské unie. Právě to je největší hodnota krynického fóra.

Silný hlas

„V žádném ze států, které rovnou cestou míří k EU, by dnes nikoho nenapadlo pochybovat o smyslu integrace do unie,“ řekl během zahájení letošního fóra polský premiér Donald Tusk. Právě proto by podle něho dnes měl nejen z Krynice a zítra z Varšavy, ale i z Bruselu a ze Štrasburku zaznít silný hlas a podržet všechny ty, kteří věří ve smysl evropské integrace.

Polský ministr financí Jacek Rostowski varoval, že se ztrátou solidarity by se krize mohla rozšířit na Španělsko a Itálii a soudržnost eurozóny by se nedala zachránt

V Krynici takový hlas zazněl, dokonce nejeden. Nejen když vystupoval premiér Tusk nebo jeho ministr financí Jacek Rostowski přesvědčoval, že k překonání problémů je třeba víc solidarity silnějších států Evropy. Varoval, že se ztrátou solidarity by se krize mohla rozšířit na Španělsko a Itálii a soudržnost eurozóny by se nedala zachránit.

„Věřím v EU. Věřím, že není vhodná chvíle zahodit evropský sen,“ ujišťoval v Krynici gruzínský prezident Saakašvili. „Nejlepším projevem solidarity s Moldavskem by teď bylo potvrzení jeho evropské vyhlídky,“ řekl premiér tohoto státu Vlad Filat. „EU bez Ukrajiny nemůže počítat s úplným úspěchem,“ varoval bývalý prezident tohoto státu Viktor Juščenko.

Nejen nejvyšší zástupci států mimo unijní hranice však vidí EU jako cíl a vzor k napodobování. Během jedné z „kavkazských“ debat na krynickém fóru poznamenal zástupce Arménie, ředitel Kavkazské sítě byznysu a rozvoje Artuš Mkrčjan, že Evropské společenství uhlí a oceli pomohlo zachovat v Evropě mír. A možná že právě taková hospodářská spolupráce je receptem pro rozhádané státy jižního Kavkazu.

Řecko jako Alabama

Největším problémem takových setkání, jako je fórum v Krynici, je jejich tematické bohatství. Má-li se během tří dnů odbýt 150 debat, znamená to, že mimo plenární jednání je možné pokaždé zvolit jen jednu z tuctu souběžně se odehrávajících diskusí. Ve výsledku se každý účastní trochu jiného a občas i úplně jiného fóra, v závislosti na tom, jak si uspořádal svůj kalendář.

Pro mě to bylo především fórum o krizi eurozóny, přestože v Krynici nebylo nejspíš řečeno nic, co by nezaznělo už někde jinde. Možná přece jen? V jedné z plenárních debat srovnal předseda a generální ředitel amerického koncernu GE pro Evropu a severní Asii Ferdinando Beccalli-Falco Evropu („rozhodně největší světové hospodářství“) a USA: „Fed za sedm dní shromáždil v USA 700 miliard dolarů. Evropa potřebovala na finanční pomoc Řecku několik měsíců. To však přece představuje jen dvě procenta celkového HDP eurozóny, stejně jako Alabama v USA.“ Kdyby podle šéfa zmíněného amerického koncernu Alabama zkrachovala, nezpůsobilo by to krizi.