Když šéf centrální banky škodí své zemi

V hodnocení centrálních bankéřů, které každoročně zveřejňuje časopis Global Finance, si nelze nevšimnout katastrofálního umístění šéfa Maďarské národní banky (MNB) Andráse Simora. Tomuto bankéři bylo uděleno předposlední místo mezi jeho evropskými kolegy, za ním je už jen šéf běloruské centrální banky. Je známka, kterou Simor získal, oprávněná? Dá se říci, že ano.

Časopis Global Finance centrální bankéře hodnotil z mnoha hledisek a Simor pochválen nebyl. Jak by také mohl být, když proti němu hovoří fakta:

• Nezvládl boj s inflací – v zemích Evropské unie vykazuje Maďarsko nejvyšší tempo zdražování.
• Byl poražen i na poli podpory ekonomického růstu – v Maďarsku jsou nejdražší úvěry.
• Simor se nepředvedl ani při stabilizaci kurzu forintu.

Dalo by se říci, že mít v době ekonomické krize v čele centrální banky takového borce je pro Maďarsko trestuhodný luxus. Kdyby Simor svoji práci dělal dobře, mohl by zemi pomoct, ale tento bankéř zemi již delší dobu evidentně škodí. Jenže co se stalo, když ho maďarská konzervativní vláda před dvěma lety začala tvrdě kritizovat?

Ze strany úředníků z Bruselu a levicově-liberálních novinářů se zvedla obrovská vlna politického a mediálního útoku proti vládě Viktora Orbána, který jako nový diktátor, Putin z pusty, chce prý omezit nezávislost centrální banky. Přitom ve skutečnosti šlo pouze o to, že v jejím čele stojí osoba bez váhy a mezinárodního kreditu.

Byl nejprůměrnější

András Simor byl do čela MNB dosazen v roce 2006 tehdejším socialistickým premiérem a miliardářem Ferencem Gyurcsánym, který se po vyhraných volbách proslavil výrokem „lhali jsme voličům ráno, lhali jsme v poledne a lhali jsme večer“. Na Simora tenkrát volba padla údajně proto, že šlo o nejprůměrnějšího a nejméně konfliktního kandidáta.

„Dobrou pověst guvernéra centrální banky nelze poškodit, protože něco takového jednoduše neexistuje“Šéf maďarské centrální banky navíc utrpěl velkou morální porážku poté, co vyšlo najevo, že ve svém majetkovém přiznání náhodou zapomněl uvést nezdaněný příjem 900 milionů forintů (asi 90 milionů korun), které měl uloženy na kyperském účtu. Simor, který ještě donedávna patřil mezi nejlépe placené centrální bankéře na světě (v přepočtu 800 tisíc korun měsíčně), přesto neodstoupil.

V době, kdy vrcholil skandál s jeho kyperským účtem, mluvčí vlády poznamenal, že „dobrou pověst guvernéra centrální banky nelze poškodit, protože něco takového jednoduše neexistuje“. Přesto je Simor stále na svém postu a je prakticky neodvolatelný.

Buďme tedy rádi, že guvernér České národní banky už delší dobu není vybírán podle politického klíče (i když Miroslav Singer od časopisu Global Finance neobdržel nejvyšší hodnocení – dostal B, tedy něco jako dvojku). Ať se prezidentem republiky po Václavu Klausovi stane kdokoliv, při jmenování členů bankovní rady a budoucího guvernéra ČNB by neměl zapomínat na to, co se stane, když se centrální banka, v tomto případě maďarská, degraduje na pouhé bojiště politických stran.