Ještěže zatím nejsme v eurozóně

Tak trochu ve stínu projevu vazebně stíhaného poslance Davida Ratha schválila v úterý sněmovna ústavní většinou vznik Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který má pomoci zemím platícím eurem překlenout případné problémy s financováním svého dluhu. Pro Českou republiku nevzniknou podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky. Ovšem pouze do doby, než se sama stane členkou měnové unie.

Česko se přitom ke vstupu do eurozóny zavázalo již v přístupové smlouvě s Evropskou unií. Ačkoli o tom současná politická reprezentace v dohledné době neuvažuje, je jen otázkou času, kdy se tak stane. Poté by účast na ESM vytvořila pro naši zemi během několika let závazek vůči tomuto „záchrannému mechanismu“ ve výši 350 miliard korun (40 miliard splaceného kapitálu a 310 miliard garancí). Pro srovnání – jde zhruba o trojnásobek deficitu státního rozpočtu plánovaného na letošní rok. Schwarzenberg doplnil, že případné začlenění ČR do fondu by bylo předmětem samostatné smlouvy.

Jedinou možností, jak se zbavit tohoto závazku, je podle kritiků ESM referendum, případně úplné vystoupení z Evropské unieKritici ESM upozorňují, že rozhodnutí o vstupu do eurozóny již není úplně v rukou České republiky. O přijetí prý bude rozhodovat (podle článku 140, odstavce 2 Smlouvy o fungování EU) Rada ministrů EU kvalifikovanou většinou na návrh Evropské komise, tedy i bez našeho souhlasu či žádosti. Jedinou možností, jak se zbavit tohoto závazku, je podle nich referendum, případně úplné vystoupení z Evropské unie.

Podle zastánců ESM přispěje fond k uklidnění situace na finančních trzích, což bude mít pozitivní dopad i na Českou republiku. Podíváme-li se ale na tempo zadlužování eurozóny, které za 1. čtvrtletí letošního roku dosáhlo 70 miliard korun za den, vystačila by pomoc ČR na pouhých pět dní. Nehledě na to, že by se zvedlo zadlužení naší země ke dvěma bilionům korun.

Půlbilionová zeď

Mechanismus ESM má od poloviny letošního roku nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF). Zemím platícím eurem, které se ocitnou v problémech, bude moci půjčit až 500 miliard eur (12,4 bilionu korun). Splátky půjček z ESM budou mít přednost před splátkami soukromým věřitelům. Vyšší prioritu budou mít jen splátky půjček od Mezinárodního měnového fondu.

Podle premiéra Petra Nečase nynější souhlas sněmovny znamená pouze vytvoření právního rámce pro existenci a fungování ESM. Námitky kritiků, že se přijetím Česko do budoucna zavázalo k mnohamiliardovým výdajům, odmítl. Jsou prý podle něj založeny na stejné logice, jako kdyby se schválením zákona o registrovaném partnerství poslanci zavázali takovýto svazek uzavřít.

Podobným příměrem, ale s opačným vyzněním komentoval schvalování ESM ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil při debatě v Senátu, který se vznikem fondu souhlasil již v dubnu. Hlasování o změně Smlouvy o fungování EU přirovnal k hlasování o tom, jestli do Ústavy včleníme trest smrti. Tím také bezprostředně nikoho nezabijeme, ale umožňujeme zabití člověka příštím rozhodnutím, které už nebude v moci těch, kdo jej nyní umožňují.

Pod vznik Evropského stabilizačního mechanismu by měl ještě připojit svůj podpis prezident Václav Klaus, který však patří k jeho kritikům. Je tedy možné, že tento úkon zbude až na jeho nástupce, jenž vzejde z přímé prezidentské volby a funkce se ujme na počátku příštího roku.