Dohnalo Polsko díky šampionátu civilizační zpoždění?

Od pátku 8. června do neděle 1. července pořádalo Polsko společně s Ukrajinou fotbalové mistrovství Evropy – EURO 2012. Polský spolupracovník ČESKÉ POZICE Marek Pędziwol hodnotí ekonomické i společenské důsledky šampionátu pro Polsko.

Mnozí tvrdili, že se fotbalové mistrovství Evropy – EURO 2012 – nemůže v Polsku povést. Bude to blamáž a totální kompromitace před celým světem. Zácpy na sjezdech z nedobudovaných dálnic, paralyzovaná železnice, ve městech dopravní chaos a dokonce nedostavěné stadiony. Navíc energetický kolaps, který celé Polsko ponoří do tmy.

reklama

„Jsme smířeni s dopravním chaosem a s úrovní polské fotbalové reprezentace, vidíme však ještě jednu možnou hrozbu: blackout. Právě nečekaný výpadek proudu se může stát nejkřiklavějším důkazem civilizačního zpoždění Polska,“ varoval před rokem deník Rzeczpospolita a odvolával se na analytiky mezinárodní právnické kanceláře CMS Cameron McKenna.

Ve škarohlídství se všichni bez ohledu na politickou orientaci shodovali. „Čím blíž fotbalovému mistrovství Evropy, tím větší obava, že se zkompromitujeme. Víc než dvě třetiny Poláků se obává, že do EURA 2012 nestihneme připravit silnice a letiště a naše reprezentace prohraje vše, co bude možné,“ bil na poplach přibližně ve stejnou dobu deník Metro a odvolával se na výzkum institutu ARC Rynek i Opinia na objednávku polské verze týdeníku Newsweek.

Polská fotbalová reprezentace opravdu neuspěla, v tom se před rokem Poláci nepletli. Ti, kdo svůj názor nezměnili, na tom dokonce mohli vydělat. Nejčernější pesimisté, kteří sázeli na to, že polský tým prohraje ve skupině A EURA všechny zápasy, by sice nezískali nic, ale ti, kdo jej hodnotili na dva body, které skutečně získal, by za každý vsazený zlotý (zhruba šest korun) dostal od bookmakera deset zlotých.

Polská fotbalová reprezentace díky prohře s Českem a neúčasti ve čtvrtfinále získala pro svoji vlast okolo 120 milionů korunTo se však ukázalo až v sobotu 16. června, kdy na vratislavském stadionu Polsko prohrálo s Českem 0:1 a ve své skupině spadlo na poslední místo. „Teď už hrajeme pouze o peníze,“ napsal v pondělí 18. června deník Dziennik Gazeta Prawna. A to o nemalé peníze. Polská reprezentace totiž díky prohře s Českem a neúčasti ve čtvrtfinále získala pro svoji vlast okolo 20 milionů zlotých (120 milionů korun). Podle odhadu zmíněných novin právě tolik měli utratit čeští fanoušci, kteří přijeli na čtvrtfinálový zápas svého týmu do Varšavy.

Půl bilionu korun

Definitivní finanční bilanci fotbalového mistrovství Evropy pro Polsko zatím nejde provést. A v danou chvíli je jednodušší spočítat, na kolik přišlo, než kolik vydělalo. Některé konkrétní údaje už jsou známé a lze je najít například ve studii rakouské Erste Bank zveřejněné na konci května.

Dle ní Polsko během uplynulých pěti let investovalo do EURO 2012 astronomických téměř 85,4 miliardy zlotých (více než půl bilionu korun) – 5,2 procenta polského HDP. V tomto období tedy každý rok dávalo až setinu svého HDP na přípravy fotbalového šampionátu. Spolupořadatel EURO 2012 Ukrajina však vzhledem k HDP skoro dvakrát víc – devět procent. Ale finančně téměř dvakrát méně – 107 milionu hřiven (275 miliard korun).

Tento polský údaj by mohl šokovat, pokud se nepodíváme na strukturu výdajů. Na sportovní infrastrukturu, především na čtyři stadiony ve Varšavě, Gdaňsku, Poznani a Vratislavi, Polsko dalo jen dvacetinu prostředků určených na přípravu EURA. Zbytek byl investován do objektů, které by stejně musely být vybudované. Zhruba 85 procent z celkových investic pohltila dopravní infrastruktura: dálnice, rychlostní silnice, letiště či železniční nádraží. Každý desátý zlotý směřoval do hotelů a na jiné výdaje.

Dálniční dostihy

Fotbalové mistrovství Evropy přinutilo Poláky dohnat civilizační zpoždění, jež získalo během minulých několika desítek let. Ne vše se však podařilo. Z naplánované dálniční sítě se před mistrovstvím (skoro) podařilo dokončit jen jednu: A2 Berlín-Poznaň-Lodž-Varšava.

Polsko během uplynulých pěti let investovalo do EURO 2012 téměř 85,4 miliardy zlotých – 5,2 procenta polského HDPVýstavba dálnice A2 byla před mistrovstvím považovaná za jednu z nejdůležitějších událostí. Jejím hlavním hrdinou se nakonec stala česká firma Bӧgl a Krýsl. Ta byla pověřena dokončit jeden z úseků, který zanechal čínský koncern Covec, a poté, co zkrachoval polský lídr konsorcia Dolnośląskie Surowce Skalne. Dálnice však byla zprovozněna doslova na poslední chvíli – v noci ze 4. na 5. června česká firma pokryla její poslední kus asfaltem. Následujícího dne pak hodinu před půlnocí povolil provoz na ní stavební dozor mazowieckého vojvodství a 8. června začal šampionát.

Dálnici A4 Drážďany-Vratislav-Katowice-Krakov se však nepodařilo prodloužit k ukrajinské hranici. Dálnice A1 je dokončená jen na severu mezi Gdaňskem a Toruní a na její jižní části byl vybudován pouze jeden několik desítek kilometrů dlouhý úsek, který však nedosáhl k české hranici a s českou D47 se spojí až příští rok. Výstavba silnic naplánovaných k mistrovství byla provedená jen z poloviny. Nepodařilo se vybudovat v podstatě žádnou rychlostní silnici.