Cesta Franҫoise Hollanda do reality aneb Jak splnit předvolební sliby

Ve francouzských parlamentních volbách, jejichž první kolo se koná 10. a druhé 17. června, zřejmě zvítězí socialisté nového prezidenta.

Evropa
Jaroslav Formánek | 08.06.2012
Dle nového francouzského prezident Franҫoise Hollanda je třeba šetřit a být fiskálně odpovědný, ale současně i získat nové finanční zdroje na hospodářské oživení – například vyšším zdaněním zejména bohatých a finančních transakcí či dalšími půjčkami.

Kampaň k letošním francouzským prezidentským volbám byla neobvykle dlouhá, což, jak se zdá, vyčerpalo zájem Francouzů o politiku. Týden před prvním kolem parlamentních voleb 10. června se totiž nekonají žádné velké mítinky ani veřejné projevy stranických lídrů či jejich vášnivé diskuse v médiích. Jako by vítězství socialisty Franҫoise Hollanda v prezidentských volbách automaticky znamenalo levicovou většinu v Národním shromáždění.

„Jiný výsledek by byl projevem schizofrenie,“ řekl ČESKÉ POZICI komentátor týdeníku Le Point Hervé Gattegno. A dodal: „Jak jinak by v zahraničí vnímali, že Francouzi nejprve zvolí levicového prezidenta, aby ho o měsíc později vybavili na dalších pět let pravicovou vládou? Nově zvolenému prezidentovi se něco podobného v novodobé francouzské historii dosud nikdy nestalo.“

A zdá se, že se překvapení nebude konat ani letos. Vůli Francouzů, že by vláda a prezident měli být stejné politické orientace, ukazují i nejnovější průzkumy veřejného mínění. Dle 55 procent Francouzů by měla Hollanda podporovat levicová parlamentní většina. Socialisté a jejich spojenci, především Levicová fronta Jean-Luka Mélenchona a Strana zelených, by měli v prvním kole voleb získat zhruba 45 procent hlasů. Tradiční pravice, Unie pro lidové hnutí (UMP), 31 procent a 16 procent radikálně pravicová Národní fronta (NF) Marine Le Penové. Dle matematického součtu by tedy UMP a NF měly těsně zvítězit

Únava tradiční pravice z moci

Politický komentátor Gattegno však říká: „Obě klíčové postavy UMP, bývalý premiér Franҫois Fillon i současný předseda strany Jean-Franҫois Copé, sice tvrdě soupeří o nástupnictví po Nicolasi Sarkozym, navzdory tomu se však dohodli a vyslovili proti jakékoli formě spojenectví s NF.“ Navíc je z prohlášení bývalých ministrů či osobností UMP cítit únavu z moci, či spíše po deseti letech vlády své strany špatně skrývají chuť přepustit mocenské otěže bez většího boje. Roli však hraje i krize eura, astronomická zadluženost Francie a negativní ekonomické vyhlídky. Problém parlamentních voleb však spočívá v něčem jiném.

Podle Gattegna výsledek jejich druhého kola 17. června spíš ukáže, jakým způsobem bude nový prezident a jeho strana vládnout a prosazovat svůj program a Hollandovy předvolební sliby: „Pokud socialisté získají v levicovém bloku výraznou většinu, budou si víceméně moci dělat, co chtějí. Nezapomeňme totiž, že poprvé v dějinách páté republiky loni ovládli horní komoru parlamentu. A v minulosti tradičně pravicový Senát korigoval socialistické vlády Franҫoise Mitterranda či Lionela Jospina. Čím však budou mít socialisté těsnější většinu, tím víc jim budou svazovat ruce jejich partneři s často rozdílnými názory na francouzské i evropské problémy.“

Čím budou mít socialisté v parlamentu těsnější většinu, tím víc jim budou svazovat ruce jejich partneři s často rozdílnými názory na francouzské i evropské problémyGattegno tím poukazuje především na překvapivý vzestup a popularitu lídra radikální levice Mélenchona během prezidentské kampaně. Ten například propagoval zrušení páté republiky, kapitalismu, či vystoupení Francie z Evropské unie, na což slyšelo 11,1 procenta francouzských voličů. Jak by vláda ve spojení se silným Mélenchonem vypadala, ukazuje jeho nedávný výrok v televizním pořadu C politique:„Parlamentní většina skládající se z robotů, kteří poslušně hlasují podle příkazů kabinetu či monarchy z Elysejského paláce, není představou Levicové fronty o změnách ve vládnutí, jež ve své předvolební kampani Hollande sliboval.“ Na rozluštění této tajenky je však třeba si počkat do 17. června, kdy budou známé výsledky druhého kola parlamentních voleb.

Jak oživit ekonomiku

O vládnutí podle Hollandových představ napověděly jeho první týdny v Elysejském paláci. Někteří francouzští komentátoři považovali za symbol Hollandovy cesty do reality návrat letadla z bezpečnostních důvodů na pařížské letiště po zásahu bleskem, jímž těsně po slavnostním předání moci letěl do Berlína na setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Na této návštěvě se totiž ani nově neprojednávala v březnu uzavřená smlouva EU o fiskální odpovědnosti, kterou chce Merkelová na rozdíl od Hollanda, jenž prosazuje ekonomický růst i za cenu dalšího zadlužování, zachovat v původním znění, ani se mezi nimi neodehrála žádná konfrontace. Šlo spíš o seznamování obou státníků.

Na svých představách však Hollande trval na prvním summitu EU v Bruselu 23. května, jehož se jako hlava Francie zúčastnil: „Státních dluhů a rozpočtových deficitů se nezbavíme, jestliže okamžitě neprovedeme opatření na podporu ekonomického růstu.“ Dle nového francouzského prezident a lidí z jeho okolí to znamená šetřit a být fiskálně odpovědný, ale současně i získat nové finanční zdroje na hospodářské oživení – například vyšším zdaněním zejména bohatých a finančních transakcí či dalšími půjčkami.

Hollande není v EU sám, kdo má tento názor, což se zdálo ještě před několika měsíci. Celá jižní část unie chce nové půjčky ve formě eurobondů a v tomto ohledu i větší otevřenost Evropské centrální banky (ECB). Od nových půjček si slibují nastartování svých ekonomik nejen vlády astronomicky zadlužených států, jako je Francie.

Zobrazit diskusi
Reakcí:3

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Zoufalý pokus nějak degradovat mě osobně sympatického politika

k němuž se nemůžou rovnat naši vládcové,kteří lidem berou ,ale na sebe jsou opatrní!!Takového Hollanda nebo Fica bych nám Čechů moc přál!

Text odpovídá nicku, že?

Text odpovídá nicku, že? Hollanda bych si u nás představit dokázal, byť to možná vyplývá z nedostatku informací.

 Francouzi meli v

 Francouzi meli v prezidentskych volbach na vyber mezi levicovym xenofobem Sarkozym (francouzska pravice je asi tak stejne pravicova jako CSSD) a komunistou Hollandem. Krome vystupovani mezi nimi neni zadny podstatny rozdil.

Sarko sice "uvaril" smlouvu o fiskalni zodpovednosti, ale jeho vlada se zodpovednosti nemela absolutne nic spolecneho, slibil, ze konecne omezi odbory, ktera dlouha desetileti paralyzuji zemi a ze rozhyba pracovni trh, ale neudelal vubec nic. Naopak, stale vice rozhazoval a Francii dale zadluzoval, i kdyz odecteme vliv krize. Krom toho je to hulvat.

Hollande vyhral se svym populisticko-komunistickym programem a viditelne lepsim vystupovanim. I proto me prekvapuje, jak se uvadi v clanku, ze socialiste hodlaji udelat kroky na rozhybani trhu prace, coz bych spise cekal od pravice.

Az komunisti vyhrajou volby ve Francii, tak maji dve moznosti - budto splni sliby, ktere zanedlouho zpusobi statni bankrot, nebo je nesplni, a budou se muset hodne rychle probudit do reality. Nicmene, dalsi vlada "pravice" by skoncila asi hodne podobne. Vytloukani klinu klinem se opravdu nevyplaci ...

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah