Bez Němců už v Evropě nic zásadního prosadit nejde, ale pořád platí, že s nimi „na palubě“ často také ne. Z tohoto hlediska by snad větší akčnost Berlína skutečně na škodu nebyla. Představa, že kancléřka Angela Merkelová tvrdě bouchne do stolu a prohlásí, že přebírá evropské otěže, je ale samozřejmě scestná. I když při řešení konkrétních záležitostí budou Němci postupně stále vlivnější.

Když premiér David Cameron zkraje roku slíbil ostrovanům referendum o setrvání Velké Británie v EU za lépe vyjednaných podmínek členství, mnozí zpochybňovali šance, že by mu „vyděračský“ manévr mohl vyjít. Ostatní členské státy totiž nutí k jednostranným ústupkům, a vše navíc sází na kladný výsledek následného domácího plebiscitu. Do Evropy, včetně Prahy, se proto vydali jeho euroskeptičtí emisaři, aby premiérovo hazardérství pojistili.

Zpráva o válečné minulosti německého herce Horsta Tapperta, představitele legendárního televizního komisaře Derricka, vyvolala nejen ve Spolkové republice silnou odezvu. Přitom osud Tapperta, zamlada člena neblaze proslulých Zbraní SS, byl v kontextu jeho generace spíše pravidlem než výjimkou. Spadl nyní Derrick z morálního piedestalu? A nevytrácí se z debaty fakt, že jde o fiktivní postavu? Zamýšlí se Zuzana Lizcová.

Odsolování vody, úprava mořských břehů nebo lepší plánování zemědělské produkce – na proměny klimatu již reaguje řada zemí konkrétními opatřeními. Další, včetně Česka, však zatím „globální oteplování“ nechává chladnými a adaptační strategii stále nemají. Jaká jsou nejen rizika, ale i ekonomické příležitosti, jež klimatické změny přinesou nebo již přinášejí?