Herec a moderátor Petr Vacek se byl osobně podívat jak na dramatické dění v šumavské lokalitě Na Ztraceném u Ptačího potoka, tak na tiskovou konferenci ekologických organizací Zelený kruh a Hnutí Duha v pondělí 1. srpna v kavárně Krásný ztráty, aby si vyslechl argumenty přírodovědců a právníků vůči probíhající nelegální těžbě.
Hlavním přednášejícím byl na ní profesor RNDr. Pavel Kindlmann, vedoucí oddělení pro výzkum biodiverzity Centra výzkumu globální změny. Vyzněním jeho přednášky bylo, že současné vedení Národního parku nezajímají vědecké poznatky o ochraně biodiverzity a je posedlé kácením a ochranou jediného druhu – smrku. K tomu poznamenává: „Smrk není ohrožený druh. Smrk je pouze nejviditelnější část celého ekosystému.“
Konflikt v Národním parku Šumava z pohledu profesora Pavla Kindlmanna a herce a moderátora Petra Vacka.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.



Komentáře
ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.
Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.
Děkujeme vám za pochopení.
Petr Vacek
Můj první dojem s klipu pana Petra Vacka je smíšený. Herec hovoří o jakési nutnosti odborné supervize, přitom sám není z oboru. Trochu mi to připomíná nikoliv volání po odborné diskusi, ale po sektářském přístupu v napadání legálního postupu správy národního parku, která má odborníky na danou problematiku.Docela mne vytáčí i jiné klipy, kdy výrazové prostředky "ekologů" mne svým původem směrují zejména do Prahy. Jako rodilého horala z jeseníků, kde se zkulturňovala příroda již za původního německého obyvatelstva (domestikace kamzíka, výsadba kleče, pasení stád krav na Ovčárně,těžba dřeva ve vrcholových partiích, těžba kovů, využití vodních toků), mne postup tzv. aktivistů na Šumavě nutí položit si otázku, zda nespadli z Marsu.Podle jejich odborných názorů by se díky proběhlé historii Jeseníků, nemohly tyto stát národním parkem.