Tibor Pósa

O tom, jestli se podaří zajistit nějaký majetek diktátorů v zahraničí, rozhoduje rychlost. Přeborníkem je v tomto směru Švýcarsko. Miliony Husního Mubaraka a jedenácti dalších Egypťanů, kterými disponovali v této alpské zemi, zablokovali už třicet minut po pádu jeho systému. Evropské unii trvala potřebná opatření tři dny. Že docházelo k převodům na účtech ve dnech před blokací, je jiná otázka.

Muslimské bratrstvo bude při nadcházejících egyptských volbách důležitou politickou silou, o tom není pochyb. Avšak k čemu svou moc využije, to je zatím otázka. Udělá z Egypta ráznými kroky islámskou republiku, nebo dovolí, aby se v zemi uplatnil také její světštější charakter? Ukáže svou umírněnou stránku, nebo získají převahu radikální vůdci? Bratrstvo bude rozhodovat o budoucnosti regionu.

Husní Mubarak je neústupný muž. Alespoň co se politické kariéry týče. Zdá se, že dvaaosmdesátiletý prezidentský veterán právě sahá po životním vítězství: zřejmě odolá masovým demonstracím, které už několik týdnů požadují jeho odstoupení, i tlaku západních zemí, jež naléhají, aby se vzdal funkce. Vydrží autokrat Mubarak u moci až do zářijových voleb?

Co se to vlastně děje v Tunisku? Po třech týdnech nepokojů opustil v pátek 14. ledna zemi prezident Zín Abidín bin Alí. Odehrála se v uplynulých dnech v Tunisku revoluce? Nebo jsme svědky „hladové“ revolty, která získala politický náboj až ve své poslední fázi? Nebo byl někdejší neohrožený vůdce a diktátor nucen vzít do zaječích v důsledku vnitřních rozepří, které jsou pro nás neviditelné?