Ministr školství Petr Fiala v rozhovoru pro ČESKOU POZICI k chystané novele vysokoškolského zákona poznamenal: „Pokud jsem někde čekal nesouhlas, pak právě u akademického senátu Univerzity Karlovy. Ten totiž dlouhodobě postupuje s velkou nedůvěrou k čemukoliv, co se ve vysokém školství mění.“ „Není to spíš tak, že UK nechce změnu za každou cenu, ale takovou, jejíž potřeba bude přesvědčivě doložena?“ ptá se prorektor Stanislav Štech.
Při hledání způsobu, jak hodnotit českou vědu, nesmíme zapomínat na otázku, k čemu údaje o excelenci na úrovni celku potřebujeme. „Patří k magickému myšlení myslet si, že při vhodném hodnocení a tlaku na výzkumníky oddělíme Einsteiny od parazitů. Ani jedni ani druzí se dnes v signifikantním počtu nevyskytují,“ píše Stanislav Štech. A upozorňuje, že vysoký standard bude možné udržet především vytvářením podmínek pro studenty a doktorandy.
Proč se většina českých veřejných škol radikálně odmítnuvších „reformu“ dočkala v médiích kritických reakcí? Neměli by se akademici a jejich představitelé nad sebou zamyslet? „Na rozdíl od všeobecně reprodukovaného klišé, že ,o nutnosti reformy nikdo nepochybuje‘ a ,všichni se shodnou na tom jejím směřování‘, se domnívám, že právě v tomhle existuje zásadní rozpor,“ reaguje ve svém komentáři prorektor Univerzity Karlovy Stanislav Štech.
Prorektor pro rozvoj Univerzity Karlovy. Vystudoval psychologii na FF UK, kde působí i jako profesor. Pracuje na katedře psychologie PedF UK, od roku 1993 byl sedmnáct let jejím vedoucím. Působil na univerzitách v Paříži 8 Saint-Denis, ve výzkumných ústavech INRP v Paříži a CNR v Římě.