Je úplně jedno, zda byl občanský zákoník po roce 1989 opakovaně novelizován. Étos našeho soukromého práva se komunismu nezbavil. Proto nový kodex je a musí být diskontinuitní. Jde totiž o způsob myšlení: Právo nevzniká nutně příkazem shora, ale také v důsledku vzájemné interakce těch, kdo na konkrétním jednání participují. A veřejná moc vzniklý stav nemá rušit, pokud ten neruší ostatní, píše jeden z tvůrců nového zákoníku.
V souvislosti s publicitou věnovanou rekodifikaci soukromého práva v České republice, novému občanskému a obchodnímu zákoníku, se objevila i kritika těchto zákonů. Kritické názory obvykle vycházejí z premisy, že dnešní právní stav je zažitý a umíme s ním pracovat a že nová úprava naruší právní jistotu a přinese enormní náklady. Opak je pravdou, píše v komentáři Bohumil Havel.
Člen Legislativní rady vlády, komise pro přípravu nového občanského zákoníku a hlavní zpracovatel zákona o obchodních korporacích. Působí v Ústavu státu a práva AV ČR a zkouší banality korporačního práva propojovat se složitostmi soukromého práva a života vůbec.