Ekologie
Čestmír Klos|07.02.2012

Dotace na čisté ovzduší: Obří firmy mají pré, občané paběrkují

Ministerstvo životního prostředí prezentovalo v minulém týdnu rozdělení dvou dotačních programů na snížení emisí. Vyšlo najevo: Trojice velkých a bohatých průmyslových znečišťovatelů obdržela 1,5 miliardy korun. A proti tomu dvacet milionů korun pro tisíce rodin Moravskoslezkého kraje, kde se lokální topeniště podílejí na emisích prachu skoro třetinou. ČESKÁ POZICE hledala odpověď na otázku, zda je tento poměr přiměřený.

Reakcí:4
Ekologie
Čestmír Klos|02.02.2012

Poslanci zachránili stromy u silnic

Výbor pro životní prostředí sněmovny odmítl výjimku, která by usnadnila kácení zdravých stromů u cest. Přestože byla přílepkem k zákonu o pozemních komunikacích, měla měnit zákon o ochraně přírody a krajiny. Ministr dopravy Pavel Dobeš návrh z projednávání sněmovny stáhl.

Reakcí:0
Energetika
Vratislav Ludvík|19.01.2012

Zatajeno i Járu Cimrmanovi: Bude se v Česku těžit břidlicový plyn?

Na ministerský souhlas se zahájením průzkumu plynonosných břidlic ve dvou českých lokalitách zareagovala veřejnost negativně. Je otázka, zda racionálně. Jedna či dvě miliardy kubických metrů ročně sice ČR od dovozu plynu neochrání, ale v případě nějaké hry s kohoutky jí to umožní přežít. Dle Vratislava Ludvíka se za vytvářením problémů kolem břidlicového plynu skrývá snaha zhatit konkurenční těžbu.

Reakcí:22
Special report
Janos Sebeök|14.01.2012

Lidstvo přeřadilo na turbo režim. Co je přepych a co životní potřeba?

Mahagonové kytary, struny ze střev skotu, vánoční stromečky, býčí zápasy, pravé kožichy či jsou v jistém smyslu bioetickými otázkami lidstva, neboť souvisejí s jeho druhotnými potřebami. Je počítač přepych nebo životní potřeba? Lidstvo přeřadilo na turbo režim. Odpovíme-li na bioetické otázky, můžeme si začít uvědomovat hranice mezi životní potřebou a přepychem, mezi umělým a přírodním.

Reakcí:6
Ekologie
Čestmír Klos|02.01.2012

Němci vykazují čoudící auta z měst. Kdy se k nim přidáme?

Téměř čtyři desítky německých měst od Nového roku zavedly nebo zpřísnily pravidla nízkoemisních zón, která omezují vjezd automobilům s nejhoršími emisemi jemných prachových částic v kouřových plynech. V úterý 3. ledna zpřísnil pravidla své nízkoemisní zóny Londýn. Česká města mají možnost vyhlašovat nízkoemisní zóny od října 2011. Které jí využije první?

Reakcí:5
Světové události
Čestmír Klos|19.12.2011

Kanada utekla z Kjótského protokolu jako se utíká z hospody bez zaplacení

Kanadské odstoupení od Kjótského protokolu není než útěkem z hospody bez zaplacení. Odhlédněme od ideových sporů. Kanada zkrátka nedodržela smlouvu na redukci skleníkových plynů. Radikální krok má zaretušovat selhání tamních vlád, že kanadské emise prudce vzrostly a že v závěrečném vyúčtování chybí emisní kredity za čtrnáct miliard dolarů. Kanadě však toto počínání nejspíš beztrestně projde.

Reakcí:5
Světové události
Čestmír Klos|09.12.2011

Klimatický summit v Durbanu: Jak účinný může být demokratický proces?

Afrika tlačí k opatřením na zmírnění klimatické změny. Amerika tyto aktivity brzdí. Evropa potřebuje prodloužení Kjótského protokolu, ale nepřistoupí k němu, pokud Čína a další velcí znečišťovatelé nezačnou snižovat emise skleníkových plynů. Průběh jednání v Durbanu potrzuje, že se summity to jde z kopce. Pro ČESKOU POZICI komentuje průběh jeho účastník Jan Doležal z ekologického sdružení Glopolis.

Reakcí:1
Ekologie
Radomír Šimek|05.12.2011

I Němci mají svůj ekotendr

I v bývalém východním Německu zůstaly obrovské plochy zdevastované přírody. Podobně jako u nás vzal na sebe stát garance, že zajistí návrat těchto lokalit do původního stavu. Jak se Němci s tímto úkolem vyrovnali? Nabízí se otázka, zda by se u nich nemohla poučit i česká vláda.

Reakcí:2
Světové události
Petr Matějček|22.11.2011

Facebook stěhuje servery do Skandinávie. Ochránci soukromí se mají na pozoru.

Jen pár desítek kilometrů od severního polárního kruhu v příštích třech letech vyrostou první datová centra Facebooku v Evropě. Tři gigantické serverovny ve švédském městečku Luleå o celkové rozloze téměř třiceti tisíců metrů čtverečních budou uvedeny do provozu v roce 2014. Chladit je bude zima a čtrnáct vodních elektráren. Kontrolovat tok dat 184 milionů uživatelů bude švédská tajná služba.

Reakcí:0
Energetika
István Léko|16.11.2011

Vitásková: Na fotovoltaické elektrárny si posvítím

Nová předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková od svého nástupu do funkce řeší hrůzné dědictví fotovoltaických elektráren. Kromě toho v těchto dnech odhalila další zelený projekt, který by měl podobné dopady jako boom slunečních elektráren. „Nepřipustím, aby se podobný vývoj brzy zopakoval v oblasti bioplynu, kde je tímto směrem ,chytře‘ našlápnuto,“ říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI.

Reakcí:0