Přímá volba prezidenta byla před rokem „vytěžena“, politici tedy před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2014 budou hledat nový „cukřík“ na voliče. Zdá se, že jedno takové lákadlo je na obzoru: změna volebního systému z poměrného na většinový. Téma k diskusi je to jistě zajímavé, v realizaci by se ale nemělo uspěchat. Což přesně hrozí v podání ODS, jež jako by zapomněla, že většinová volba do Senátu jí v posledních letech moc nejde.

Když se SPOZ dostane do Poslanecké sněmovny, Miloš Zeman bude mít oproti svému prezidentskému předchůdci Václavu Klausovi strategickou výhodu. V parlamentu bude mít vlastní berličku, o kterou se při výkonu svého mandátu může mohutně opřít. Modelem vládnutí, jenž by z prezidenta udělal politický fenomén a moderátora politických vztahů, by pak byl vznik menšinové vlády ČSSD podpořené SPOZ.

České strana sociálně demokratické spadne do klína s velkou pravděpodobností vítězství ve volbách do Poslanecké sněmovny. Bezbolestně, i kdyby neprezentovala nějakou smysluplnou alternativu vůči současné vládě. Nesmí jen chybovat v šachové partii, která se rozehrává na levici vlivem Miloše Zemana a sílících komunistů.

V Itálii se před volbami objevilo zajímavé téma spjaté s diskusemi o zavedení poplatků a školného na univerzitách: z „chudých“ rodin pochází pouze čtvrtina vysokoškolských studentů, zatímco tři čtvrtiny pocházejí ze zbývajících sedmi procent nejbohatších rodin. A při porovnání toho, kolik která skupina odvede na daních, vychází, že méně majetní přispívají na vysokoškolské studium dětí těch bohatších.