Až se usadí prach a popel po sopečném výbuchu české vlády, vynoří se opět kontury procesů a projektů, které kabinet zanechal svým následovníkům, ať to bude kdokoli. Inventura ČESKÉ POZICE ukazuje, že jde o záměry, jejichž dotažení či nedotažení může mít až osudové důsledky pro stát: Temelín, gripeny, petroholding, postavení žalobců i státních úředníků či půl bilionu eurodotací...
Tři dny po policejní razii se už rýsují politické dopady nejnovějšího a nejrozsáhlejšího skandálu vlády Petra Nečase. Hlavními aktéry příštích dnů budou prezident Miloš Zeman, ODS, TOP 09, ale možná i ČSSD. ČESKÁ POZICE naskicovala hlavní směry politických jednání, jejichž cílem bude najít nového premiéra, jenž přinese prezidentovi potřebnou většinu poslaneckých hlasů. Půjde o kompromis, jenž vznikne v trojúhelníku Hrad, TOP 09 a ODS.
Premiér a předseda ODS Petr Nečas zřejmě sám sebe nemá v úctě. Prohlásil totiž, že si váží exministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09), neboť odstoupil poté, co jeho náměstku Vladimíru Šiškovi bylo sděleno obvinění z korupce. Navíc když Nečas okolo sebe „identifikoval nebezpečí“, nepožádal o asistenci ochrannou službu, ale poklábosil o tom se známými. Tím dal najevo nedůvěru k policejní ochrance, píše Jan Schneider.
Čím hlouběji pronikáme do kauzy kolem dávných státních záruk za předprivatizační úvěry, tím jasnější je, že nejde jen o nešťastnou souhru okolností, která může pustit žilou státní pokladně. Zatím sice není jasné, o kolik desítek miliard se hraje ani jak citelná bude nakonec újma státu, zato je zjevné, že v případu se vyskytuje nejen faktor nedopatření, ale též pachatel. Pokusme se předběžně nastínit, v jakých kruzích ho hledat.
Současná hlava státu po svém nástupu do úřadu uplatňuje prezidentské pravomoci způsobem, na který jsme u jeho předchůdců nebyli zvyklí. Vytvoří si prezident Miloš Zeman „svůj“ Ústavní soud a časem i „svou“ vládu? Jaké sporné kompetence ještě přijdou? Existuje něco, co by mu v tom bránilo? Co až začne klást ještě větší důraz na článek 54 Ústavy? Je však jeho výklad Ústavy správný? Ptá se právník Miroslav Uřičař.
Veřejní žalobci plédují pro nový zákon, který má zvýšit jejich nezávislost. Politici však k němu mají mnoho výhrad. Norma má zásadním způsobem proměnit fungování návladních a zefektivnit boj proti korupci. Namístě je proto věcná, nikoliv ideologicky zatížená analýza a diskuse. Poznámkami ke klíčovým bodům zákona do ní vstupuje Jan Schneider.
Odkud se budou brát zdroje na škody způsobené povodněmi? Vláda může velice rychle uvolnit primárně prostředky z vládní rozpočtové rezervy. Dále lze přeskupit peníze v rozpočtu tak, aby bylo dost hotovosti na zaplacení odstraňování škod. Dalším možným krokem je novela zákona o státním rozpočtu, která může posílit výdaje. Pro jednotlivce, kteří přijdou o všechno, může být důležitá speciální sociální dávka pro tyto účely.
Ženy se dnes v Německu stále častěji prosazují na důležité a lukrativní posty ve státní správě. Kromě spolkového kabinetu řídí i vlády ve čtyřech z šestnácti spolkových zemí. Není to však pro reprezentantky poloviny německé populace stále málo? Nebo už je naopak jakýsi „ženský bonus“ dokonce neférovou výhodou, jak prohlašuje opoziční kancléřský kandidát Peer Steinbrück? ptá se Zuzana Lizcová.
Dvě firmy, za kterými je neznámý Jonathan Wiesner, získaly balíky starých pohledávek z České konsolidační agentury, za něž ručí ministerstvo financí, a žalují stát o miliardy. Miroslav Kalousek zamýšlí vyřešit spor narovnáním, jehož hodnota by se pohybovala kolem miliardy korun. Záměr některé ministry zaskočil.
Ze 74 úkolů, které obsahuje protikorupční strategie vlády, bylo dle vicepremiérky Karolíny Peake 12 zcela nebo částečně splněno. Patří k nim prý i zákon o úřednících. Ten, kdo pozorně sleduje peripetie spojené s přípravou této normy, ale musí považovat její zařazení do kolonky splněno za špatný vtip.