Proč někteří klimatoskeptici přes četné důkazy stále popírají vliv člověka na klima? Jak katastrofální důsledky pro planetu a člověka může přehlížení růstu hladiny CO2 v atmosféře mít? O tom ČESKÁ POZICE hovořila s Janem Hollanem z Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Klimatické změny, které planetu čekají v nejbližším desetiletí, už podle něj zvrátit nedokážeme. Vývoj druhé poloviny století ale ovlivnit můžeme.

Jihoevropští výzkumníci se bouří. Španělskou, italskou, portugalskou i řeckou vládu varují před důsledky utlumování domácí vědy kvůli ekonomické krizi a hrozí odchodem za lepšími podmínkami do zahraničí. Zdá se, že stále častěji si vybírají i Českou republiku, která dala na rozvoj výzkumných supercenter pár desítek miliard z fondů Evropské unie.

Počátkem května oznámila slavná John Hopkins University, že po třiceti letech uzavře semináře psaní o vědě. Jejich absolventi mohli v minulosti získat magisterský titul v oboru Science Writing – řekněme v „popularizaci vědy“. Další nováčci už asi do novin psát nebudou. Je to snad náznak úpadku celého oboru popularizace vědy?

Podle anglického biologa Ruperta Sheldraka vědecká komunita dnes stejně jako církev v minulosti znemožňuje další vývoj bádání. Nastolila systém dogmat, která Sheldrake shrnuje v „desatero vědecké víry“. Všechna jsou domněnky, jež souhrnně tvoří filozofii a ideologii materialismu. Newtonova mechanika přežila svou užitečnost a brzdí myšlení ve fyzice, biologii a medicíně. Stane se z vědecké komunity něco jako inkvizice, táže se Sheldrake?