Antiochie, město na turecko-syrských hranicích, se proměnila v zázemí pro tisíce syrských uprchlíků i pro členy protivládních milicí. Toto válečné zázemí nemá zřetelnou frontu, ale desítky ohnisek, v nichž se odehrávají dějství vojenského patu syrské armády a ozbrojené opozice. Mezi syrskými sunnity a alevity zde nevládne nepřátelství, ale spíše pocit společně sdíleného osudu, píše v reportáži z této oblasti Jan Čuřík.
Anglická obranná liga (EDL) uspořádala v Londýně demonstraci na podporu armády, obranu Británie před islamizací a na protest proti appeasementu britských vládnoucích a mediálních elit ve vztahu k sílícímu islámskému radikalismu. Dle Benjamina Kurase, který se jí zúčastnil, by se po vraždě vojáka Lee Rigbyho a protestech mohl boj britského premiéra Davida Camerona proti převážně dělnickému EDL stát bojem proti vlastnímu národu.
Na ropu a plyn bohatá oblast byla pro velmoci vždy důležitá a v blízké budoucnosti se může stát jedním z ohnisek rostoucího napětí v eurasijském regionu. Vedle nejistoty panující okolo Íránu a nejasnosti statusu Kaspického moře to nastane rovněž v důsledku sílící západní geopolitické aktivity související s plánovaným odchodem USA a NATO z Afghánistánu i soutěže týkající se výstavby plynovodů. Píše z Moskvy Gábor Stier.
Město Reyhanli nepůsobí těsně po teroristickém útoku v sobotu 11. května nijak uzavřeně. Veškerá energie tureckých bezpečnostních sil směřuje k místům výbuchů. Ulicemi projíždějí Kobry turecké policie s kulomety na střechách. Následují policejní vozy a několik desítek minut sanitky. „Opravdu jsi z Česka? Ale letadla už Asadovi nedodáváte, že ne,“ zeptal se přímo ve městě syrský uprchlík spolupracovníka ČESKÉ POZICE Jana Čuříka.
Od počátku syrské krize je stále jasnější, že jedním z hlavních cílů teroristů je pestrá mozaika syrských náboženských skupin, obcí a církví. Vražedné útoky na syrské náboženské představitele mají destabilizovat syrskou společnost, zasít nedůvěru mezi jednotlivými skupinami a zbavit Sýrii jejích intelektuálních elit a duchovních vůdců. Tento týden byli uneseni dva vysocí představitelé křesťanských církví, připomíná Petr Markvart.
Čínská armáda poslední dobou sází na technologické novinky: na rozvoj bezpilotních létajících prostředků. Odborný měsíčník Jane's Defence upozorňuje, že téma robotických „dronů“ bere stále vážněji, a nabízí je i k exportnímu prodeji.
Nevyzpytatelnost severokorejského režimu vyplývá z toho, že vnější agresí reaguje na vnitřní problémy, což lze zvnějšku obtížně poznat. Míra napětí a harašení jadernými zbraněmi vypovídá nejen o naléhavosti zvnějšku neviditelného konfliktu panovníka s rudou šlechtou, ale i o blížících se změnách. Pokud jí vůdce Kim Čong-un podle čínského vzoru nepředá část moci, příliš dlouho vládnout nebude, píše Vít Kučík.
Americký politolog George Friedman podává poměrně drsně otevřenou analýzu stavu a současných tendencí USA. Dle něho bude celé 21. století poznamenané jejich sporem se zbytkem světa, který se bude snažit z druhotných velmocí slepit koalici, jež by USA zkrotila. Ty budou jednat preventivně, aby tomuto úsilí zabránila. Zásadní vztahy se pak budou odehrávat mezi USA, Japonskem, Tureckem a Polskem.
Není válka v Sýrii také tragickým projevem toho, že hlas mladé generace může za určitých okolností nabýt násilné dimenze? Jak jednají opoziční milice, když se před nimi nečekaně otevře možnost ovládnout a kontrolovat celé město? Z videa natočeného v zasedací místnosti městského úřadu Raqqa vyplývá, že je scestné dávat přednost buď jim, nebo straně prezidenta Bašára Asada.
Roman Joch ve svém článku na ČESKÉ POZICI nazývá zastavení Strategické obranné iniciativy (SDI) „tragickou chybou“. Odborník na jaderné zbrojení Jan Růžička však v polemice pochybuje o vhodnosti protiraketové obrany. A v souvislosti s vypjatou situací na Korejském poloostrově uvádí tři důvody, proč případnou severokorejskou raketu nesestřelit. V jejich důsledku se pak Jochův argument pro pokračování v SDI jeví matněji než v kontextu konce studené války.