Na ropu a plyn bohatá oblast byla pro velmoci vždy důležitá a v blízké budoucnosti se může stát jedním z ohnisek rostoucího napětí v eurasijském regionu. Vedle nejistoty panující okolo Íránu a nejasnosti statusu Kaspického moře to nastane rovněž v důsledku sílící západní geopolitické aktivity související s plánovaným odchodem USA a NATO z Afghánistánu i soutěže týkající se výstavby plynovodů. Píše z Moskvy Gábor Stier.

Od počátku syrské krize je stále jasnější, že jedním z hlavních cílů teroristů je pestrá mozaika syrských náboženských skupin, obcí a církví. Vražedné útoky na syrské náboženské představitele mají destabilizovat syrskou společnost, zasít nedůvěru mezi jednotlivými skupinami a zbavit Sýrii jejích intelektuálních elit a duchovních vůdců. Tento týden byli uneseni dva vysocí představitelé křesťanských církví, připomíná Petr Markvart.

Nevyzpytatelnost severokorejského režimu vyplývá z toho, že vnější agresí reaguje na vnitřní problémy, což lze zvnějšku obtížně poznat. Míra napětí a harašení jadernými zbraněmi vypovídá nejen o naléhavosti zvnějšku neviditelného konfliktu panovníka s rudou šlechtou, ale i o blížících se změnách. Pokud jí vůdce Kim Čong-un podle čínského vzoru nepředá část moci, příliš dlouho vládnout nebude, píše Vít Kučík.

Není válka v Sýrii také tragickým projevem toho, že hlas mladé generace může za určitých okolností nabýt násilné dimenze? Jak jednají opoziční milice, když se před nimi nečekaně otevře možnost ovládnout a kontrolovat celé město? Z videa natočeného v zasedací místnosti městského úřadu Raqqa vyplývá, že je scestné dávat přednost buď jim, nebo straně prezidenta Bašára Asada.