Světové události
Zuzana Lizcová|16.04.2014

Být salafistou se jeví více „sexy“ než stát se katolíkem

Němečtí radikální islamisté, především z řad salafistického hnutí, stále častěji odcházejí bojovat do syrské „svaté“ války. Bezpečnostní složky se obávají, že se tito bojovníci budou snažit po svém návratu přenést válku do středu Evropy. Proč je pro část mladých Němců radikální islám atraktivní a zdali představují skutečně hrozbu, se ČESKÁ POZICE ptala Alexandera Straßnera, odborníka na terorismus a extremismus z univerzity v Řezně.

Reakcí:5
HOT TOP|Světové události
Břetislav Tureček|14.04.2014

Kdo se stane pro šíity příští náboženskou autoritou?

Každodenní inspirace pro desítky milionů šíitských věřících, obrovský politický vliv na Blízkém východě i za jeho hranicemi, a také enormní majetek a okolnímu světu nečitelné finanční toky. To je v sázce v zákulisní hře o nástupnictví po churavém iráckém duchovním íránského původu ájatolláhovi Husajnu Alím Sístáním. Jeho nástupce byl měl vzejít ze dvou ájatolláhů – Júsefa Sáneího či Mahmúda Hášemího Šáhrúdího, píše Břetislav Tureček.

Reakcí:5
HOT TOP|Evropa
Martin Kočí|07.04.2014

Kyjevský Majdan: Střet nikoli dvou etnik, ale světových názorů

Události na náměstí Nezávislosti byly revolucí Ukrajinců věřících v evropské demokratické hodnoty a ochotných za ně i umírat. Šlo o střet prodemokraticky a sovětsky smýšlejících ukrajinských občanů. Myslí-li Evropská unie pomoc Ukrajině vážně, měla by si ujasnit, co pro ni demokratické hodnoty představují. Pokud si otázku o jejich významu přestane klást, může se z ukrajinských událostí stát předehra ke krizi celé Evropy. Píše Martin Kočí.

Reakcí:63
Geopolitika
Roman Joch|29.03.2014

Usiluje Rusko o další světovou válku?

Vstup ruských vojsk do baltských zemí by byl důvodem k válce. Můžeme si být jistí, že to Rusové neučiní? Dle Alexandera Dugina, hlavního ideologa ruského nacionálního bolševismu, se totiž už mnoho století odehrává „válka kontinentů“ na život a na smrt – Atlantidy, jejímž nejvýznamnějším představitelem jsou USA, a Eurasie v čele s Ruskem. A tento dnešní Rasputin prezidenta Vladimira Putina prosazuje vítězství Eurasie, píše Roman Joch.

Reakcí:74
Politika
Dan Macek|27.03.2014

Přijede Obama kvůli Temelínu?

Čtvrtstoletí poté, co Praha přešla zpoza železné opony do sféry vlivu Washingtonu, pozbyla dvoustranná relace výjimečnost. Není ale od strategicky nezajímavé středoevropské zemičky vlastně trochu domýšlivé předpokládat, že s ní bude světová supervelmoc udržovat zvláštní styky? Nešlo jen o polistopadový románek Washingtonu s Havlem? Ne tak zcela, píše Dan Macek.

Reakcí:21
HOT TOP|Geopolitika
Jan Růžička|25.03.2014

Ukrajina bývala jaderná. Bude opět?

Situace na Ukrajině mohla být ještě horší, pokud by tato země nadále vlastnila jaderný arsenál, kterého se vzdala v roce 1994. Ruská invaze na Krymu však může mít zásadní důsledky pro to, zda, nakolik a do jaké míry přetrvá současný režim nešíření atomových zbraní. Ukrajinští politici, kteří chtějí pro svou zemi atomové zbraně, by si měli uvědomit, že vojenským útokům se nevyhnuly ani státy, jež je vlastnily. Píše Jan Růžička.

Reakcí:34
Politika
Juraj Václavík|25.03.2014

Jediná alternativa k 15. březnu 1939: Mobilizace a obrana v roce 1938

ČESKÁ POZICE zveřejnila k 75. výročí okupace Československa nacistickým Německem článek Romana Jocha „Sedmdesát pět let od okupace: Byl 15. březen nevyhnutelný?“, v němž se zamyslel, co by se stalo, kdyby se tato okupace nestala. Existují však i alternativní historická vysvětlení a souvislosti okupace nacistickým Německem, polemizuje s ním Juraj Václavík.

Reakcí:72
Geopolitika
Petr Pietraš|23.03.2014

Ukrajina jako arabské jaro: Ani globalizace, ani internet, ale geopolitika

Po zkušenosti se dvěma světovými válkami Evropa zavrhla konfrontační politiku a nejraději by vedla jen dialog. Začínají se však objevovat ekonomicky silné státy – Rusko, Čína, Japonsko, Indie, Írán a USA –, které neskrývají, že chtějí své geopolitické nároky prosazovat silou. Česko by si mělo ujasnit, stane-li se v případě krize nezávislé, zůstane-li v zájmové sféře Německa či zakotví-li v postsovětském prostoru. Píše Petr Pietraš.

Reakcí:17
HOT TOP|Světové události
Andrej Duhan|17.03.2014

Ukrajina doplácí na lehkovážnost Západu. Putin už neustoupí.

Ukrajina je ztracená především proto, že ji Západ nikdy dostatečně nechtěl. Ruský prezident Vladimir Putin vítězí v bitvě o ni, protože ví, co je moc a jak ji uplatňovat, a ze západních představitelů cítí nejistotu. Svou intervencí na Krymu pak opět ukázal, že v mezinárodní politice nemá konkurenci. Dokud se to nezmění, může se další střet Západu s Ruskem odehrát v bývalých sovětských republikách v Pobaltí, píše Andrej Duhan.

Reakcí:52
HOT TOP|Světové události
Gábor Stier|16.03.2014

Zástupce krymských Tatarů: O budoucnosti Krymu referendum nerozhodne

Čtvrt milionu krymských Tatarů je pro zachování územní celistvosti Ukrajiny a nedělní referendum na Krymu odmítalo. Situaci, jež po něm nastane, krymští Tataři vyhlížejí se sobě vlastní rezervovaností vyplývající z historických příčin, a zaujímají vyčkávací postoj. O osudu poloostrova rozhodne jednání Ruska, USA, EU a Ukrajiny, říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI místopředseda krymskotatarského parlamentu Nariman Dželjal.

Reakcí:27