Prezident Miloš Zeman zašel po pár měsících svého mandátu dál než jeho předchůdce a drasticky narušil zvyklosti ohledně jmenování profesorů. Odmítl jmenovat Martina C. Putnu s tím, že veřejnosti nesdělí důvod, jelikož ho „nechce ponižovat“.
Zatímco vedení veřejných vysokých škol bojují zuby nehty za to, aby nemusela zveřejňovat své platy, ministerstvo školství se s tím už tolik nepáře. Na základě žádosti o poskytnutí informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím učinila ředitelka odboru vysokých škol Karolína Gondková průlomový krok – uveřejnila platy rektorů všech veřejných vysokých škol pro rok 2013.
Seznam dosavadních rektorů Univerzity Karlovy je plný úctyhodných jmen – od Jindřicha z Etwatu přes Jana Husa či Bedřicha Hrozného až po porevoluční jména Radima Palouše, Karla Malého a Ivana Wilhelma. Příští rok přibude další, neboť Václav Hampl ve funkci skončí. Podle informací ČESKÉ POZICE se o vedení vlivné instituce s ročním rozpočtem 8,4 miliardy korun ucházejí zatím tři vážní zájemci.
Jiří Drahoš povede Akademii věd ČR, nejvýznamnější výzkumnou instituci v zemi, až do roku 2017. „Nejsem přítelem revolucí, mám raději evoluce. Nemůžeme ale nereflektovat, že se společnost mění, že se mění struktura vědních disciplín a také, že nejsme všichni stejně dobří,“ říká profesor Drahoš v rozhovoru pro ČESKOU POZICI. Ve strategickém plánu do roku 2020 počítá s propojením vědců z jednotlivých ústavů.
Plány byly odvážné, výsledkem je kompromis. Žádné školné se nezavede, není možné stihnout už ani zápisné a místo dvou zcela nových zákonů vzniká pouhá novela, jež staví na čtveřici prioritních témat. Finální znění – se změnami především v oblasti akreditací – se dolaďovalo v posledních dnech. ČESKÁ POZICE přináší skoro konečný dokument, který ukazuje, v čem se má vysoké školství změnit.
Co se informační politiky týče, mají naše veřejné vysoké školy zřejmě jasno a razí heslo: Mluviti stříbro, mlčeti zlato! Z 26 univerzit financovaných z veřejných zdrojů zveřejní informace o platech svých vedoucích zaměstnanců pouze jedna jediná – a ani u ní to není jisté! Všechny ostatní žádost místopředsedy České pirátské strany zamítly, anebo se zatím nevyjádřily vůbec. Zákonu o svobodném poskytování informací navzdory!
Společenskovědní fakulty veřejných vysokých škol v Česku neprodukují tolik nezaměstnaných, jak se v médiích tvrdívá. Dokazuje to například letošní analýza Střediska vzdělávací politiky Univerzity Karlovy.
Na počátku byl bohulibý záměr. Na konci je zmatený projekt, který může vysokým školám v důsledku uškodit. Jedná se o „postdobešovský“ projekt KREDO za 1,5 miliardy korun. Na ně mohly dosáhnout vysoké školy, kdyby připravily své strategické analýzy pro rozvoj. Jenže nejspíše nepřipraví, protože miliardový projekt míří do stoupy. Anebo alespoň k hodně masivní předělávce, jak nastiňuje náměstek ministra školství Tomáš Hruda.
Novým náměstkem ministra Petra Fialy pro vysoké školy a výzkum bude Tomáš Hruda. Co od někdejšího generálního ředitele CzechInvestu z let 2005-07 a viceprezidenta Constantia Privatbank očekávají rektoři významných univerzit? V odpovědích pro ČESKOU POZICI zaznívá respekt k Hrudovým znalostem fondů EU, ale i očekávání změn ve vysokoškolské politice a rovný přístup k pražským i mimopražským školám.
Jak dodat vysokým školám peníze, když tuzemské veřejné rozpočty vysychají? Ještě za Josefa Dobeše se na ministerstvu školství zrodil projekt KREDO. Za 1,5 miliardy z fondů EU mají vzniknout srovnávací analýzy a strategické plány pro rozvoj vysokých škol. Ty měly původně o takovou injekci velký zájem. Jak ale ukazuje dopis České konference rektorů, který ČESKÁ POZICE získala, anabáze s přípravou, nastavením a zavedením projektu se jim přestává líbit.