Vizuální umělec Jiří David s ČESKOU POZICÍ hovořil o atmosféře a symbolech vzniklých kolem prezidentské volby. Nechápe nekritický příklon velké části občanské společnosti ke Karlu Schwarzenbergovi a hovoří o vpádu iracionality do českého veřejného prostoru. „Pro mě je podstatné, aby se vytvářelo hodnotové měřítko na základě skutků, a to se nestalo,“ konstatuje David.

Z celé výstavy Kartografie naděje, jež má v Centru současného umění DOX ukazovat „příběhy sociální změny“, zaujaly širokou veřejnost především sprosté esemesky českým politikům – experiment skupiny Ztohoven. Jenže jádro výstavy tkví jinde. Jde o symbolickou prezentaci stavu našeho světa, který prochází ve sféře věcí veřejných úpadkem, před očima se nám drolí a tříští.

Kultura je spojovaná s lidskou potřebou členství v dané společnosti, je jejím společným bohatstvím a vymezuje její identitu. Vytvářejí ji vždy jen elity, ale její smysl spočívá v emocích a aspiracích, které jsou společné všem členům společnosti. Ztráta kultury by znamenala pád do barbarství a rozklad společnosti. Její zachování a předávání je povinností, k níž se musíme probudit dřív, než bude pozdě.

Točí se o nich dokumenty, lámou si jimi hlavu hudební kritici – svojí zvláštní směsicí šlágrů a dechovek na naší současné hudební scéně představují Eva a Vašek opravdu něco hodně exotického. „Možná by si páni kritici mohli vzít harmoniku, vyvěsit si plakát a zkusit, jestli odevzdají Kalouskovi nějaké peníze; a to ještě tak, aby si je napříště pořadatel pozval znovu,“ říká v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ za úspěšné duo Václav „Vašek“ Ševčík.