Americký evoluční biolog Daniel C. Dennett se řadí mezi ateistické myslitele, ale distancuje se od jejich agresivity a ponechává všechny otázky otevřené. Přistupuje k víře s pochopením a jeho mottem je „větší výzkum“. Víra může mít blahodárné evoluční účinky. Obsahuje ale i destruktivní prvky, které se projeví vždy, když jedna víra získá výlučnou moc nad jinými. Dennett vnímá všechny víry jako obrovskou studnici dramat a podnětů k přemýšlení.

Letos 20. března uplynulo deset let od začátku spojenecké invaze do Iráku, která jej rozebrala na nejmenší díly jako hrad z Lega. Kde se tato země nachází v roce 2013? Vznikl sjednocující princip, který by byl všem Iráčanům srozumitelný? Existuje-li vůbec nějaký, je to násilí. Není však pouze „jejich“, protože od prvního dne vojenského zásahu se stalo i „naším“. Jan Čuřík se ptá: Lze Irák v budoucnu sestavit nazpět?

V posledním díle svého seriálu Benjamin Kuras vyslovuje obavu, že veškerému snění o světě bez padouchů a civilizaci na něm založené hrozí utonutí v písečné poušti totalitního islámistánu. Nadějí na záchranu světa před morálním krachem je „etika skvělosti“. Vize morálního vědomí, jež se rozněcuje tvůrčím zápalem v obrovský žár tvorby spalující chapadla padoušství přisátá k lidskému tvoření a sající z něho mízu.

Křesťanům po všemožných absolutismech a bratrovražedných válkách potrvá od 4. století přes 1,5 tisíce let, než demokracii přijdou na chuť. Po tu dobu budou žít Židy vedle sebe ve vzájemném a často tragickém nechápání. Až obě tyto paralelní civilizace objeví, že společné čtyři sny důstojnost, láska, víra a naděje překonávají vše ostatní, co je rozděluje, a dává oběma svobodu volit dobro před padoušstvím.