Velká šance, ale také velká zodpovědnost. S tím se musejí vyrovnávat noví vědečtí manažeři, kteří budou řídit výzkumná centra financovaná z evropských fondů. Na pozice manažerů elitní pětice výzkumných center v ČR míří vědci z Ameriky či Francie nebo se zkušenostmi z Dánska a Belgie.
Z jakých zdrojů se bude hradit provoz nových výzkumných center excelence po roce 2015? „Doufejme, že se podaří vytvořit domácí speciální fondy na podporu nových výzkumných center excelence a že se pro ně podaří s EU vyjednat v období 2014 až 2020 speciální programy,“ píše profesor Hořejší. Pokud se tak nestane, budeme muset zřejmě nová centra podporovat zčásti na úkor institucí současných. Což by ale nemuselo být na škodu.
Možná je to jen planý poplach, ale některá ze stamilionových vědeckých center, jež mají v Česku vyrůst z evropských peněz, se mohou dostat do zničujícího časového presu. A třeba vůbec nevzniknou. Narážejí totiž na chystanou prováděcí vyhlášku k novému zákonu o veřejných zakázkách, kvůli níž hrozí prodloužení přípravných prací o měsíce, což může v důsledku vést až ke zrušení projektů. Vyřeší stát tuto „past“?
Na ministerstvu školství je krátce přes rok, ale před pár dny se stal náměstkem pro evropské záležitosti a v gesci má i fondy Evropské unie. Z komunálního politika ODS a městského strážníka, jímž byl v letech 1993 až 1996, se Michal Zaorálek vyšvihl v muže, na němž nyní závisí čerpání desítek evropských miliard. Jaké jsou jeho priority?
Podle dvou nezávislých zdrojů ČESKÉ POZICE (včetně toho bruselského) schválila Evropská komise poslední a nejproblematičtější z prioritních vědeckých záměrů, které platí fondy EU. Za 2,45 miliardy korun vznikne v Řeži u Prahy.
Pokud vše klapne dle plánů, dočkáme se v Česku biotechnologických zázraků. Léků „šitých“ na míru. Protinádorových látek a antivirotik. Lepších tkáňových náhrad. Rozklíčování genů odpovědných za různé nemoci srdce, jater i nedoslýchavost. Tím vším by se mělo zabývat Biotechnologické a biomedicínské centrum (Biocev), jež ve Vestci za 2,3 miliardy budují ústavy Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy.
Česká věda by se měla v nejbližších dnech dočkat pozitivních zpráv. Podle informací ČESKÉ POZICE jsou dva velké výzkumné projekty, biomedicínský BIOCEV ve Vestci a energetický SUSEN v Řeží, blízko schválení Evropskou komisí. Obě vědecká centra, spoléhající na miliardové dotace Evropské unie, již pouze čekají na podpis eurokomisaře pro regionální politiku Johannese Hahna.
Po gigantickém výběrovém řízení na externí právníky za 100 milionů korun chystá ministerstvo školství další obří tendr. Tentokrát na monitoring vědeckých center placených z fondů Evropské unie. Podle dokumentu, jejž má nyní projednávat vedení resortu a který ČESKÁ POZICE získala, se jedná o 102,24 milionu korun. Ze strukturálních fondů EU půjde 86,9 a ze státního rozpočtu 15,3 milionu korun.
Podle dvou důvěryhodných zdrojů ČESKÉ POZICE byl superpočítačový projekt IT4Innovations, který žádá z fondů EU asi o 1,8 miliardy korun, v úterý schválen v Bruselu eurokomisařem pro regionální politiku Johannesem Hahnem.
Inzeráty v odborných časopisech mají přilákat topmanažery vědy do šesti vznikajících vědeckých center v České republice a mezinárodně je pozvednout. Vyčleněna na to má být půlmiliarda a vědecký ředitel si může přijít na desítky tisíc eur měsíčně. Bude to stačit? S výběrem těch správných šéfů má dle informací ČESKÉ POZICE pomoci i nositel Nobelovy ceny Theodor W. Hänsch.