Václav Klaus ve svém článku „Souboj o veřejný prostor nekončí“ napsal, že je mu podezřelá hra papeže Františka na chudobu. Není s to pochopit, že někdo může svou dobrovolnou chudobu myslet vážně, že to nemusí být jen hra. Lidé, zpomalte! Majetek a bohatství nejsou všechno, a smyslem života už vůbec ne. Nakonec však světlo uviděli i větší hříšníci, než je náš exprezident, a proto má stále šanci, píše Roman Joch.

V Evropě sice pokračuje snaha zastavit geologický průzkum a těžbu plynu a ropy z nekonvenčních zdrojů, ale polská vládní koalice v čele s Občanskou platformou považuje projekt břidlicového plynu za významný. Proto připravuje novelu zákona, která má firmám usnadnit průzkum a případné budoucí zásoby uchránit před převzetím společnostmi, v jejichž zájmu by bylo těžbu nepřipustit. První polský důl má být zprovozněn v roce 2015.

Dle německého novináře Waltera Wüllenwebera se asociálně nechovají pouze nejméně majetné společenské skupiny, ale do značné míry i bohatí Němci. A tvrdí, že oproti očekávání se tyto dvě části společnosti – nejnižší a nejvyšší – překvapivě podobají. Nejvyšší společenská skupina se stahuje do svých elitních ghett, nejnižší zase do chudinských. Obě se však pohybují na scéně stanovené střední třídou, jež stojí u kormidla a nedívá se nalevo ani napravo.

Stavíme-li na předpokladu „člověk člověku vlkem“, nelze se divit, že systém demokracie a tržní ekonomiky zadrhává a tu a tam hroutí. Dle americké spisovatelky Frances Moore Lappéové demokraticky volená vláda a stát se nám jeví jako „něco, co se děje nám a bere nám peníze“, nikoli jako něco, co děláme sami pro sebe. Potřebujeme se zbavit strachu z Velkého bratra a popohánět vládu k odpovědnosti vůči občanům.