„Příkladná republika“, již loni na jaře po vítězství ve volbách francouzský socialistický prezident ohlašoval, zůstává ve sféře snů a iluzí. Ve Francii nelze hovořit o realistickém vystřízlivění, ale o velkém zklamání po nadějích vkládaných do Hollanda, které v dějinách páté republiky nemá obdoby. Zklamání je o to větší, že bezprecedentní je i sociální a ekonomická krize, v níž se dnes země nachází, píše Jaroslav Formánek.

V minulých letech sílil kvůli daňovým únikům mezinárodní tlak na Švýcarsko. Mnoho zemí vyhlásilo válku nezdaněným švýcarským kontům svých občanů. Boj proti „daňovým hříšníkům“ však vyvolává právní i morální otázky. Má například stát proti trestnému činu bojovat podporou jiného trestného činu – nákupem CD s ukradenými daty? Co bude dál s nezdaněnými zisky? Nepřesunou se jinam? Ptá se právník Miroslav Uřičař.

Lze očekávat, že Češi začnou stejně jako Španělé, Portugalci, Italové či Řekové masově stávkovat, popřípadě demonstrovat? Dle většiny vrcholných manažerů nikoli. Například proto, že „nepatří mezi horkokrevné národy“. Jeden z nich však varuje: „Konflikty neočekávám, ale občané jsou značně ,napružení‘ a jejich podráždění z politiky velké. Životní náklady neklesají. A každá pružina má mez, kdy praskne.“

Současnou finanční krizi vyvolalo selhání trhu a státu. Protesty milionů Jihoevropanů, například Španělů, Portugalců, Řeků a Italů, ukázaly, že úsporná opatření nemůžou počítat s jejich podporou. Krizi totiž pouze zvětšují, a navíc jsou nespravedlivá, neúčinná a nepřijatelná. Evropu z ní nedostanou ani úspory, ani odborářské demonstrace, ale obnova politické autority, píše politolog Petr Drulák.