Prezidentský kandidát Jan Fischer uvádí, že za outdoorovou inzerci prozatím zaplatil 528 tisíc korun. Organizace Transparency International mu to však spočítala na téměř třináct milionů. Fischerův tým tvrdí, že disproporce je mimo jiné důsledkem vyjednání různých slev. Zákon, který kandidátům předepisuje limit 40 milionů, uvádí, že v případě slev se do této částky počítá cena obvyklá. Jenže co je to cena obvyklá v reklamní branži?
Prezident Václav Klaus nezklamal, tentokrát vyvolal kontroverzi výrokem k odposlechové kauze Bém–Janoušek. S jeho vyjádřením, že odposlechy ničí demokracii, však nesouhlasí 74,8 procenta vrcholných manažerů. Získali jsme i názor, že jde o boj ve vyšších patrech moci: „Silné finanční skupiny bojují o zachování pozic a občas napadnou pěšáka druhé strany, aby ukázaly svou sílu. Bůh ví, jakou úlohu v tom hraje prezident Klaus.“
Kauza Bém–Janoušek pořádně zacvičila s naší politickou scénou. Podle 90,1 procenta vrcholných manažerů oslovených ČESKOU POZICÍ ale pražský exprimátor nesloží kvůli uniklým odposlechům svůj poslanecký mandát. Proč? Z odpovědí vybíráme: „Přestál již mnoho skandálů, například Opencard, tunel Blanka či pražský dopravní podnik.“ Nebo: „Chrání ho imunita a z působení v politice má hroší kůži a kachní žaludek.“
Společnost Hanácká kyselka ve své nové reklamní kampani sází na často slepou mateřskou lásku. „Chytré maminky už vědí, co je pro jejich děti nejlepší,“ tvrdí v rádiu i na webu reklama z dílny jednoho z nejvýznamnějších výrobců minerálních vod v České republice. Paradox je, že Hanáckou kyselku by děti do sedmi let vůbec pít neměly.
Otázku, zda tato firma spravovala peníze Sokolovské uhelné v souladu se zákony, řeší kapitálový dohled centrální banky již od loňského srpna. Od ledna 2011 se případem zabývá také Burzovní rozhodčí soud při Burze cenných papírů Praha. Obě instituce si dávají na čas. ČNB v dané kauze opakovaně nezvládá své zákonem stanovené povinnosti, míní právní zástupce poškozené firmy.
Partnerovi právní firmy Pokorný, Wagner & spol Radkovi Pokornému se nezamlouvá, že si Česko na mezinárodní arbitráže najímá jen nejdražší právníky z mezinárodních kanceláří, protože se to vyplatí. Navzdory tomu, že i jeho kancelář je úspěšná.