Není-li náboženství pojistkou proti padoušství, jakou roli může hrát v evoluci lidstva od chaosu k řádu a od zla k dobru? Náboženství musí stejně jako každý myšlenkový systém usilující o vylepšení světa a odebrání moci padouchům udržovat komunikaci mezi osobním lidstvím a transcendentním „ratiem“. A současně obsahovat kritéria nastíněná americkým politickým myslitelem Charlesem G. Ingersollem.

Finanční krize, kterou nikdo nepředvídal a na niž nikdo nezná uspokojivé řešení, vyvolává nedůvěru v odborníky a v západní ekonomický i politický systém. Dle britského ekonoma Johna Kaye hospodářský a politický krach způsobují chyby lidí, kteří si vše dokážou racionálně vysvětlit. Jejich iracionalita pak spočívá v trvání na metodách, jež nefungují, ale racionalizují se nějakou teorií nebo logikou.

Americký profesor ekonomie a matematik Steven E. Landsburg boří desítky ekonomických, politických a právních mýtů a etablovaných pravd. A jejich ekonomický aspekt vnímá jako překvapivé a někdy tragické následky racionálního chování. To dle něho vede k iracionálním výsledkům, nedodržuje-li obecný princip ekonomie. Vyvážené jednání se pak řídí tím, jaké nám přináší výhody a náklady.

Ekonomické myšlení bylo půl století uvězněno v určitém pohledu. Navzdory viditelným reálným faktorům, které jej vyvracejí. Matematické propočty byly správné a dokonalé. Kromě předpokladu, že lidé jednají racionálně na základě kompletní informovanosti. Precizní ekonomické teorie jsou v zásadě chybné, protože nedokážou předvídat lidské jednání. Proto je třeba se vrátit od matematiky k psychologii.