Podnikání a trhy
Vít Kučík|30.03.2014

Zemědělské půdy ubývá. Kolik jí vlastně potřebujeme?

Zemědělské půdy ve vyspělých zemích pozvolna ubývá, protože jí není již tolik třeba. Lze totiž jednak vypěstovat více plodin na menší ploše, jednak se produkce stěhuje do oblastí, kde je levnější. Tento úbytek je mimo jiné důsledkem změny lidských preferencí. A nevyplývá z něj nedostatek potravin, zvyšování jejich ceny ani jiná přímá nebezpečí. Ukazují to alespoň statistická data. Tento závěr není nijak špatný, píše Vít Kučík.

Reakcí:21
Special report
Jan Brabec|15.03.2014

Botanik Václav Větvička: Původního tady není vlastně nic

Jaký druh rostlin či živočichů do naší přírody patří, respektive nepatří? Touto otázkou se nedávno začala zabývat i EU. Na „černé listině“ by se tím mohly ocitnout i rostliny neodmyslitelně spjaté s českou přírodou – například trnovník akát. O regulaci české přírody, vývoji krajiny, lesích, původních druzích, lidských zásazích do přírody, Karlu IV., baroku, bájné Šumavě i o trnovníku akátu si ČESKÁ POZICE povídala s naším nejznámějším botanikem a dendrologem Václavem Větvičkou.

Reakcí:13
Podnikání a trhy
Petr Havel|13.03.2014

Diskuse o bioplynových stanicích: Až zazní správné údaje...

Téměř nic z toho, co obvykle v médiích zaznívá o bioplynových stanicích, není pravda. Kvůli tomu nemají u veřejnosti dobrou image. Správné údaje navíc nemá ani Energetický regulační úřad. I proto byla jakákoli podpora energie z bioplynek i jich samotných zcela zastavena. Bioplynky jsou však pro zemědělce, krajinu i občany pozitivní. Využívání energie z nich se masivně nepromítá do rozpočtů rodin v cenách energií, polemizuje Petr Havel.

Reakcí:39
Ekologie
Přemysl Houda|22.02.2014

Ze společnosti jsme vytěsnili smrt. I zabití žirafy pak působí paniku.

Usmrtila kodaňská zoologická zahrada žirafího samce správně? Mělo být jeho zabití prezentováno veřejně a za účasti dětí? A o čem svědčí panika, která po zveřejnění videa se zabitou žirafou propukla ve společnosti? Nejen o zoologických zahradách, ale také o smrti a jejím vytěsnění dnešní společností vedla ČESKÁ POZICE rozhovor s Ivanem Ryndou, sociálním a kulturním ekologem.

Reakcí:15
Kultura
Radan Wagner|07.02.2014

Hískovy řeky radosti i bolesti

Pražská kulturní scéna nabízí v současné době mimořádnou výstavu. V galerii Václava Špály na Národní třídě jsou k vidění i spočinutí obrazy Jana Híska. Jeho práce z posledních let jsou výsledkem pozorování, intuice a imaginace. Diváka po chvíli vtahují do zvláštního světa prolínání, přerodů a nových drobnopisných harmonií...

Reakcí:0
Recenze
Tereza Matějčková|29.01.2014

Demokracii se dnes vede dobře. Navzdory tomu je na ústupu.

Pierre Rosanvallon

Moderní demokracie se zrodila z obtížně udržitelného, ale o to nezbytnějšího sepětí trhu a důrazu na rovnost. Dnes však převážil trh natolik, že se důraz na rovnost ocitl příliš v pozadí. Současného západního člověka lze označit za opevněného a uzavřeného vůči vnějšímu prostředí. Navíc pozbyl schopnosti kultivovat vztah k druhému a pociťovat sounáležitost. Právě tyto ztracené schopnosti však tvoří základ demokratického uspořádání.

Reakcí:3
Recenze
Petr Pietraš|22.01.2014

Evoluční vývoj, umělá inteligence a informační technologie

George Dyson

Darwinova evoluční teorie byla ve své době stejně revoluční, jako jsou dnes některé radikální postoje k umělé inteligenci. Jak souvisí evoluce a umělá inteligence? Jde o oddělené procesy? Člověk netvoří vrchol evoluce. Je pouze nástrojem, který umožní sestrojit přístroje urychlující vývoj. Osud lidstva závisí na schopnosti člověka podřídit se přírodě, jejíž inteligenci sice neustále sleduje, ale nikdy nebude s to ji komplexně pochopit.

Reakcí:2
Recenze
Martin Soukup|15.01.2014

Ovlivňuje nás více kultura, nebo příroda?

Napoleon A. Chagnon

Proč se lidé chovají sociálně? Kulturní antropologie, jež se zabývá způsoby života lidských populací v minulosti i současnosti, na tuto otázku nenabízí odpověď. A loni opět vzplál ideologický spor o jejích základech. Pokud se nějaký antropolog pokusí najít odpověď, sahá po zakázaném ovoci. Jak se dobře ví, sníst ho přináší poznání a trest vyhnání. A to se stalo i Napoleonu A. Chagnonovi, jenž proslul výzkumy jihoamerického kmene Janomámů.

Reakcí:2
Světové události
Čestmír Klos|25.11.2013

Klimatická fraška pod taktovkou Polska

O víkendu skončený klimatický summit OSN, který se tentokrát konal ve Varšavě, přinesl nicotný výsledek. Kdyby početné delegace politiků a vyjednávačů ze všech konců světa zůstaly doma, ušetřily by nejspíš víc emisí oxidu uhličitého, než se jim podařilo dohodnout. Pořadatelská země navíc dala zřetelně najevo, že snižování emisí není jejím zájmem, hodnotí summit Čestmír Klos.

Reakcí:32
Special report
Jan Brabec|09.11.2013

Divoká příroda se navrací. Je to dobrá, nebo špatná zpráva?

Uším milovníků přírody to musí lahodit: podle ekologů a ochránců zvířat se do české, potažmo evropské přírody navrací divočina. Jenže je otázka, co to vlastně znamená? „Člověk svojí činností někomu prospívá a někomu zase škodí. Jeho činnost nemá pouze devastující efekt. Navíc se příroda neustále proměňuje sama o sobě, nezávisle na člověku,“ říká biolog David Storch. A v rozhovoru vysvětluje, jak na tom tedy česká příroda a její ochrana ve skutečnosti jsou.

Reakcí:5