Uruguayským vědcům se podařil světový unikát: svítící ovce. Fluorescentní zvířata stvořili tím, že smíchali ovčí genom s DNA medúzy. A zatímco se jihoameričtí genetičtí inženýři radují, že se jim podařilo dostat na světovou špici v oboru, na druhé straně zeměkoule se odehrává opačný příběh. V himálajském království Bhútán usoudili, že cesta k úspěchu – a hlavně ke štestí – vede přes ekologické zemědělství.

Jak vzniká náboženská víra a jak se novými zkušenostmi a myšlenkami mění? Dle anglického konzervativního filozofa Rogera Scrutona Bůh není hypotéza zařaditelná mezi základní konstanty a zákony kvantové mechaniky. Následky ateistické kultury pak považuje za problém nejen intelektuální, ale i morální, jehož projevem je odvrácení od Boha. A rozvíjí „teorii tváře“ – osoby, světa a Boha – založené na já-ty-proč?

Ač se tomu může laik podivovat, dosavadní průběh letošní zimy byl pro zemědělce spíše pozitivní. Pole totiž byla většinou pokryta sněhovou pokrývkou, což jednak způsobilo plynulý přísun vláhy pro již zaseté hospodářské plodiny, jednak se tím výrazně snížilo riziko vymrznutí porostů. Letošní zima kromě toho nepřinesla extrémně nízké teploty. V přírodě platí, že si s mnohými problémy dokáže velmi často sama úspěšně poradit, píše Petr Havel.

Pohanské, židovské i křesťanské Velikonoce jsou spjaté s novými možnostmi vycházejícími ze smrti a pocitu zmaru, který symbolizuje vyčerpávající zima. Náš život závisí na Velikonocích. Na tom, že zima skončí a příroda znovu ožije i že naše naděje nebudou zdrojem zklamání, ale síly. Křesťanské Velikonoce lze číst jako protest proti lidskému zmaru i nabídce rezignovat a zmar vydat za zákon světa, píše Tereza Matějčková.